Nevíme, jestli vás řízení baví, nebo ho považuje za nutné zlo, ale jsme si jisti, že pokud máte nebo jste měli řidičský průkaz, najezdili jste po Zemi v životě víc kilometrů než celé lidstvo a všechny a jeho stroje po zbytku vesmíru.
Všechny vozítka a vozidla vyrobená lidskou rukou totiž mimo naši planetu najezdila jen necelé dvě stovky kilometrů. Zajímavou statistiku dal dohromady portál Space.com, který zároveň vozidla seřadil podle jejich výkonů.
Čtyřicetiletý rekordman Lunochod 2 byl sovětským pokusem odpovědět na úspěch programu Apollo a vyvrcholením dlouhé řady první generace sond, které poznávaly naši oběžnici (více o nich v článku Karla Pacnera). Na cestu se 840 kilogramů vážící stroj napájený slunečními panely vydal v lednu 1973 s raketou Luna 21. Na povrchu Měsíce ujel od ledna do června téhož roku celkem 37 kilometrů. Úkolem Lunochodu 2 bylo snímat okolí a dělat chemické rozbory. Vedle toho sledoval i rentgenové záření Slunce a měřil magnetické pole.
Vesmírným rekordmanem je sovětské vozidlo Lunochod 2. Na povrchu Měsíce ujel od ledna do června 1973 celkem 37 kilometrů.
Vozítko jako většina ostatních robotů skončilo nešťastně: Lunochod 2 vjel do kráteru, ze kterého se sice dostal, ale chladicí zařízení se přitom zaneslo zeminou, stroj se přehřál a přestal pracovat. Příčina jeho havárie byla odhalena až po 37 letech, kdy byla sonda objevena na snímcích družice Lunar Reconnaissance Orbiter (více jsme napsali zde).
Těsně za ním je měsíční vozidlo (Lunar Roving Vehicle) mise Apollo 17, ve kterém se po povrchu Měsíce pohybovali astronauti Gene Cernan a Harrison Schmitt v roce 1972 během zatím posledního pilotovaného letu k Měsíci (více o programu Apollo zde). Vozítko s hmotností 210 kilogramů a nosností 490 kilogramů (na Měsíci) ujelo vzdálenost 35,89 km za 4 hodiny a 26 minut čistého času jízdy.
Opportunity se prohání po povrchu Marsu od roku 2004. Za tu dobu stihlo najezdit přes 35 kilometrů
Bronzovou příčku si odváží jediný zatím fungující stroj z první trojky, marsovské vozítko Opportunity. Patří do zcela jiné váhové kategorie než první Lunochod, váží 185 kilogramů. Na Marsu je od roku 2004 spolu se svým dvojčetem Spirit, které už je mimo provoz (z hlediska naší statistiky po "slabých" 7,5 kilometrech).
Opportunity bohužel není ve stavu, aby se zmocnila průběžného vedení v závodu, byť na druhé místo možná dosáhnout může. Robot na šesti kolech totiž jezdí pozpátku, aby se předešlo fatálnímu opotřebování pravého předního kola. Svou aktivní činnost podle NASA tedy už nejspíše zakončí na své současném působišti, v kráteru Endeavour a na delší cestu se už nevydá.
První záběr na podvozek Curiosity na Marsu z 9. září.
Velkou šanci výrazně navýšit statistiku najetých kilometrů má z uvedených strojů jen ten na posledním řádku, sonda Curiosity. Na Marsu je teprve od srpna loňského roku a fungovat by měla nejméně ještě jeden a půl roku.
Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energii z rozpadu plutonia 238. To mu dává dost energie na to, aby mohl rekord Lunochod bez problémů překonat (podle údajů NASA by mohl být maximální bezpečný dojezd cca 80 kilometrů). Navíc od Lunochodu je Curiosity schopné vybírat si trasu samostatně. Protože však dálkové rekordy vedení mise nezajímají, vozítko bude věnovat většinu času zkoumání povrchu Marsu.
