Pokud by se někdy v budoucnu mělo lidstvo stěhovat na jiné planety, pak by mezi nimi měla být minimálně jedna z těch, které nyní vědci popsali na serveru New Scientist. Alespoň si to myslí astronom Jeff Coughlin, vedoucí týmu, který vyhodnocuje data z teleskopu Kepler z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA).
Kepler na vizualizaci NASA
„Pokud bychom si měli vybrat a vyslat kosmickou loď na jednu z nich, pak by to nebyl špatný výběr,“ řekl o objevené exoplanetě s katalogovým označením KOI-7923.01 Jeff Coughlin. Planeta má velikost zhruba 97 procent velikosti Země a oběhnout její hvězdu jí trvá 395 našich dnů.
Takzvané exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiné hvězdy než kolem Slunce, se podařilo objevit pomocí teleskopu Kepler. Podle vědců jich jsou přinejmenším tisíce.
Ukázka přechodu (tranzitu) planety přes hvězdu na údajích z Keplerova teleskopu
Kepler pátrá po stopách planet tak, že sleduje změny jasnosti hvězd. Když planeta přejde přes hvězdu, její jasnost nepatrně poklesne a přístroj to zaznamená.
Nový objev tak doplní další zhruba třicítku dosud objevených planet, které se nacházejí v tzv. obyvatelné zóně. Takto se označuje oblast, v níž může být na planetách voda v tekutém stavu. Vzrůstá tak naděje na objev mimozemského života. „Ukazuje se, že planety velikosti Země v obyvatelné zóně okolo hvězd podobných Slunci nejsou vzácné,“ řekl již dříve agentuře AP astronom Avi Loeb z Harvardovy univerzity.
Chladná země
Jednou z nejzajímavějších z nové dvacítky objevených planet je již zmíněná KOI-7923.01. Na rozdíl od Země je tato planeta kvůli větší vzdálenosti od své hvězdy o něco chladnější, tato hvězda zároveň vyzářuje méně tepla. Podmínky, které panují na jejím povrchu, by tak mohly být podobné těm v oblasti pozemské tundry.
Podle Coughlina je tak exoplaneta stále dostatečně teplá na to, aby se na ní udržela tekutá voda. Voda v kapalném skupenství je pokládána za základní předpoklad pro vznik života. Důkazy přítomnosti vody na objevené planetě však vědci nemají.
I když by tam Coughlin doporučil v budoucnu vyslat sondu, podobně veliké planety krouží v obyvatelné zóně i u hvězd, které jsou blíže než stovky světelných vzdálená KOI-7923.01 ze souhvězdí Labutě. Například v únoru byla objevena podobná planeta „jen“ asi 40 světelných let od nás.
Coughlin zároveň zdůraznil, že je třeba dalšího pozorování z pozemských dalekohledů nebo třeba vesmírného Hubbleova teleskopu, aby se dosavadní domněnky potvrdily. Pravděpodobnost, že jsou závěry z pozorování správné, vědci odhadují na 70-80 procent. Každou z dvaceti planet se totiž zatím podařilo pozorovat jen jednou či dvakrát.
Vesmírné teleskopy NASA již objevily již téměř 2 500 planet mimo naši sluneční soustavu.
Pokud současná pozorování potvrdí i další sledování, zvýší se počet planet mimo naši sluneční soustavu, které mají vhodnou velikost i teplotu na to, aby na nich mohl existovat život, na zhruba pět desítek.
Jen na základě několikaletého pozorování dalekohledu Kepler, který sleduje malou část oblohy (cca čtvrtinu procenta z asi 200 miliard hvězd), bylo objeveno přes čtyři tisíce kandidátů na planety a z nich více než polovina byla potvrzena. Kepler však není jediný, kdo dokáže exoplanety objevit.
Hledač planet
Co vidí Kepler. Výhled Keplerova teleskopu (mřížka vlevo) na oblohu s vyznačenými souhvězdími v blízkosti pozorovaného prostoru.
Kepler byl vyslán do kosmu 7. března 2009, aby pátral po možných obyvatelných planetách mimo naši sluneční soustavu. Teleskop je pojmenován po německém astronomovi Janu Keplerovi (1571–1630), který žil také v Praze. Je vybaven dalekohledem o průměru 1,4 metru a vynikající elektronikou.
Pozorování začalo v květnu 2009 a v září 2012 měl být program ukončen. Do roku 2013 našel 2 335 potvrzených planet a dalších 1 699 kandidátů. Za pomoci jiných teleskopů vědci objevili několik tisíc potvrzených planet.
Hlavní mise teleskopu skončila v roce 2013 kvůli závadě nepostradatelného mechanismu (více v tomto článku), který slouží k nasměrování teleskopu na cíl. Jeho život však byl v omezené míře prodloužen.
