Byl by to první případ v historii, kdy se podařilo natočit meteoroid (přesněji řečeno úlomek meziplanetární hmoty) během jeho takzvané temné fáze. Tedy ve chvíli, kdy už nezáří rozžhavený na obloze, ale ochlazený padá víceméně volným pádem k zemi. Nepřímo se dosud podařilo zachytit pouze pád Čeljabinského meteoritu do jezera Čerbakul. Na videu je však vidět pouze nárazem vymrštěná ledová tříšť a voda, nikoliv samotný kámen. Když se na video podíváte, pochopíte proč - zde pouze v angličtině.
Norský "meteorit" je však jiný a složitější případ. Jeho pád se měl odehrát 17. června 2012. V médiích se však začalo o události psát až nyní. Fakt je pouze několik. Na videu je vidět padající předmět, který svým tvarem skutečně připomíná úlomek meziplanetární hmoty. Jeho velikost lze jen těžko odhadnout, ale bude to pravděpodobně něco mezi 10 až 20 centimetry v průměru.
Meteor - Meteoroid - MeteoritMeteor (řec. meteóra, z met-aër, co se odehrává ve vzduchu, nad zemí) je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělesa (meteoroidu) zemskou atmosférou. V případě větší jasnosti se jev nazývá bolid. Rychlost meteorů v atmosféře dosahuje obvykle 11 do 72 km/s. Meteorit je kosmické těleso (původně meteoroid), které dopadlo na povrch Země (popřípadě jiné planety). Pro malá tělesa se používá označení mikrometeorit. Zdroj: Wikipedia.cz |
Druhou jistotou je fakt, že žádný mimozemský kámen se za dva roky v dané oblasti nenašel. Navíc podle dostupných informací, které mají k dispozici i čeští astronomové, žádný pád meteoritu se v inkriminované době nad Norskem neodehrál.
"Poslední meteorit zaznamenali Norové v březnu toho roku v Oslu. Od té doby nic," dodává Pavel Spurný, koordinátor Evropské bolidové sítě z hvězdárny v Ondřejově. Nic neobsahují ani seismické záznamy z inkriminované doby.
"V Norsku, na rozdíl od České republiky, sice systematický program na sledování podobných jevů neexistuje, ale pád takto velkého tělesa by přesto byl někde zaznamenaný a zpětně dohledatelný," vysvětluje Spurný. "Velmi pravděpodobně by jej zachytil infrazvukový záznam globální sítě programu CTBTO, která je primárně určena k odhalení kdekoliv na světě probíhajících jaderných testů." Do záznamů tohoto systému mají astronomové přístup. Ani tam však po "norském meteoritu" nejsou žádné stopy. Odborník na meteory a komety, profesor Peter Brown z UWO (University of Western Ontario) v Kanadě podrobil záznamy na naše přání dalšímu zkoumání. "Nenašel jsem v záznamu z té doby nic zřejmého, co by pádu meteoritu nasvědčovalo," napsal v e-mailu adresovaném Spurnému.
Co by to tedy mohlo být?
Stále existuje šance, že parašutistu skutečně minul meteorit (přesně vzato, meteoritem se padající kámen stane až po dopadu na zem) a nikdo to kromě samotného parašutisty nezaznamenal. Ale mohl to být spíše obyčejný kámen, který si omylem některý s parašutistů zabalil do svého padáku. Takové případy se stávají. Je však krajně nepravděpodobné, že by zkušený skydiver takto velký kámen při balení přehlédl. Když však připustíme, že to, co na videu vidíme, je skutečnost, pak je to stále pravděpodobnější než možnost setkání s meteoritem. Navíc může jít o optický klam. Kámen je ve skutečnosti velmi malý a proletí těsně kolem kamery - vysvětlení najdete například zde (pouze v angličtině).
Mohl by to také být kus ledu z letadla. Ten nutně nemusí vypadat jako lesknoucí se průhledná věc. Nebylo by to poprvé, kdy se člověk s takovýmto ledovým předmětem setkal doslova tváří v tvář. Zdokumentovány jsou případy, kdy velké kusy ledu dopadly lidem na zahradu. Mohl to být i jiný předmět uvolněný z kolem prolétavajícího letadla.
Ať to však byl nebo nebyl meteorit, jedno je jisté. Je to hezká mediální záhada, ale pro vědce poměrně bezcenná. "Z videa totiž nelze vyčíst nic o tom, co se odehrálo před tím. Co jevu předcházelo, jaká byla dráha letu a tak dále," vysvětluje Spurný. Podobných pádů jsou tisíce. Jen se nestává, aby je takto někdo natočil. A dokud se údajný meteorit nenajde, nebo se někdo nepřizná, co přesně upustil, spekulovat se bude dál.
