Sedm tun těžké zařízení AMS (alfa magnetický spektrometr), které slouží na ISS již od začátku tohoto desetiletí, potřebuje vylepšení a údržbu. Původní plány přitom hovořily o tříletém fungování. Protože je spektrometr, který zachycuje kosmické záření, opravdu složitý, musí jeho oprava proběhnout v několika fázích. Ty jsou naplánovány na několik měsíců.
Co je AMSAMS je v podstatě vesmírnou obdobou velkých detektorů, které se dnes používají na urychlovačích částic. V jeho jádru se skrývá velký magnet z neodymu, železa a boru, který vytváří magnetické pole asi čtyřtisíckrát silnější než Země. To ohýbá dráhu všech částic s elektrickým nábojem, které proletí okolo. Průlet části z nich zachytí přístroje a určí z nich údaje o hmotnosti, rychlosti a typu částice. Jen detektory na velkých pozemských urychlovačích se mohou chlubit, že dokážou více. Na druhou stranu AMS stál zhruba čtyřikrát více než ty nejdražší z nich. Více se o Alfa magnetickém spektrometru a kontroverzi, která je s ním spojena, se dozvíte z článku: NASA jako ČR? Raketoplán veze přístroj vzniklý bez výběrového řízení |
V pátek proběhla první část, kdy astronauté Luca Parmitano z Evropské kosmické agentury a Andrew Morgan z NASA strávili ve volném vesmíru zhruba šest a půl hodiny. Na záběrech je bylo možné od sebe rozeznat podle skafandru. Parmitano má na sobě oblek s červenými pruhy a jeho kamera přenáší obraz doplněný o číslovku 11, naproti tomu Morgan má oblek bez pruhů a kameru s osmnáctkou.
Jejich cílem bylo připravit materiál, odstranit kryt, který část AMS chrání před kosmickým smetím, a nainstalovat madla. To vše je „jen“ příprava na následující kosmickou vycházku.
Celá akce mohla začít až poté, co kosmická loď Cygnus od společnosti Northrop Grumman (NG-12) dovezla poslední vybavení a materiál, který bude k opravám a úpravám potřeba.
Jednou z věcí, kterou je nutné opravit, jsou chladicí čerpadla, která mají na starosti udržování teploty křemíkového trackeru. To je jeden z důležitých detektorů AMS, jehož data jsou potřebná v kombinaci s daty z jiných přístrojů pro celkové výsledky naměřené AMS.
Na začátku mise byla k dispozici čtyři čerpadla, z nichž tři byla záložní. Nyní pracuje jen jedno. Konkrétně v březnu 2014 přestalo fungovat první z chladicích čerpadel a u dalšího vědci zjistili, že došlo k jeho degradaci. V březnu 2017 se muselo přejít na poslední plně funkční čerpadlo.
Opatrnost především
Vše je potřeba dělat s mimořádnou opatrností a pečlivostí. AMS je jedno z nejdražších zařízení na ISS a na jeho vývoji se podílelo 600 fyziků z 56 institucí v 16 zemích. Navíc nebylo v plánu, že by se mělo opravovat, a tak je přístup k jeho součástem složitější.
AMS zachycuje vysoceenergetické kosmické záření a má vědcům pomoci odpovědět na základní otázky o povaze antihmoty, neviditelné „temné hmoty“, která tvoří většinu hmoty ve vesmíru, a ještě tajemnější temné energii. O té si vědci myslí, že zrychluje expanzi vesmíru.
Na ISS byl přístroj přivezen na palubě raketoplánu Endeavour a nainstalován v roce 2011. A jak již bylo zmíněno, v roce 2014 začalo zařízení vykazovat první známky opotřebení, ale na jeho fungování to nemělo vliv.
Od roku 2011 AMS stačil zachytit na 140 miliard částic kosmického záření. Přičemž zaznamenal data o typu částic a jejich vlastnostech, jako je hmotnost, rychlost, náboj a směr jejich pohybu. Tato data pak následně vědci analyzují.
Nyní nastal čas, aby se stejně jako u mnoha dalších přístrojů, které jsou vystaveny drsnému kosmickému prostředí, opravil a vylepšil, aby mohl pokračovat ve sběru dat.
Aktualizace: Text jsme převedli do minulého času.
