Čtvrtek 29. října 2020, svátek má Silvie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. října 2020 Silvie

NASA jako ČR? Raketoplán veze přístroj vzniklý bez výběrového řízení

Na palubě raketoplánu Endevaour se s roztomilým hmyzožravcem českého původu podívá také jedna vědecká obluda: spektrometr AMS, který se počítá mezi nesložitější přístroje na oběžné dráze. A také nejdražší.

Pohled na spektrometr AMS v nákladovém prostoru na rampě stojícího raketoplánu Endeavour | foto: Michele Famiglietti

Posádku posledního letu Endeavouru čeká dlouhá vesmírná vycházka. Musí na stanici ISS připevnit její největší vědecký přístroj, sedm tun těžké zařízení AMS (alfa magnetický spektrometr).

Po mnoha letech tak konečně přetne cílovou pásku projekt, na kterém spolupracovalo celkem 16 zemí (ČR ne). Více zemí se nikdy kvůli stavbě jediného experimentu ve vesmíru nespojilo. 

AMS může odhalit spoustu úžasných věcí: například by mohl zachytit částice tajemné temné hmoty, která ve vesmíru zřejmě je (naznačuje to její gravitační působení na okolí), ale přímo jsme jí nikdy neviděli a nevíme, co ji tvoří. Možná by mohl odhalit i velmi exotickou hmotu tvořenou "podivnými kvarky". Čistě teoreticky by také mohl najít i celé galaxie z antihmoty.

Stejný výkon jako na Zemi za čtyřnásobek ceny

AMS je v podstatě vesmírnou obdobou velkých detektorů, které se dnes používají na urychlovačích částic. V jeho jádru se skrývá velký magnet z neodymu, železa a boru, který vytváří magnetické pole asi čtyřtisíckrát silnější než Země.

To ohýbá dráhu všech částic s elektrickým nábojem, které proletí okolo. Průlet části z nich zachytí přístroje a určí z nich údaje o hmotnosti, rychlosti a typu částice. Jen detektory na velkých pozemských urychlovačích se mohou chlubit, že dokáží více. Na druhou stranu AMS stál zhruba čtyřikrát více než ty nejdražší z nich.

Detektor vyšel na celé dvě miliardy dolarů (nepočítaje v to cenu startu raketoplánu, která je někde mezi 500 a 800 miliony dolarů). První odhady, vypracované v roce 1994, hovořily o částce o dva řády menší, tedy několik desítek milionů dolarů.

Vedoucí celého projektu, nositel Nobelovy ceny Samuel Ting z MIT, se k ceně projektu nechce příliš vyjadřovat: "Peníze už jsou utracené, takže to není moc zajímavá otázka," zněla podle časopisu Science  jeho odpověď. 

"Kritikové také AMS zazlívají, že detektor nebyl pro kosmický program vybrán ve standardním výběrovém řízení," říká fyzik Michael Prouza z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze. To se podařilo především díky SamueluTingovi, který dokázal o jeho nezbytnosti přesvědčit klíčové osoby ve vedení NASA i v americké politice. "Na počátku 90. let Ting pro AMS nadchnul tehdejšího administrátora NASA Dana Goldina, pro kterého byl detektor nanejvýš vítanou možností, jak posílit vědecký program ISS," dodává Prouza.

Zrozen do špatné doby

Výše účtu vzbuzuje otázku po smyslu vydání. A ne všichni jsou spokojeni s odpovědí. "Kdyby se jen malá část peněz na AMS dala na experimenty s přístroji na výškových balónech, už dnes bychom měli velkou část odpovědí na otázky, které bude AMS zkoumat," nechal se také pro Science slyšet fyzik Dietrich Müller z univerzity v Chicagu. 

AMS podle dalších kritiků nemůže najít to, k čemu byl původně v roce 1994 navržen: antihmotu. Podle Gregoryho Tarlého z univerzity v Michiganu ale od něj nic takového nelze čekat. Domnívá se, že fyzikové poměrně přesvědčivě vyvrátili myšlenku na existenci velkých celků (např. galaxií) tvořených jen antihmotou v našem koutě vesmíru.

Přesněji řečeno nepozorují nic, co by existenci "ostrovů antihmoty" potvrzovalo a přitom by zřejmě měli. (Hlavně jim podle Tarlého chybí stopy po gamma záření, které by mělo vznikat v místech, kde by se oblasti hmoty a antihmoty setkávaly.) 

Ale i kdyby antihmota existovala, podle simulací se zdá, že by k nám její atomy či jejich jádra nedoputovala. AMS je tedy nejspíše nemá vůbec šanci zachytit, tvrdí Gregory Tarlé a dodává: "Hlavní důvod pro stavbu AMS se vypařil." 

Největší měrou k tomu nepochybně přispěly velké průtahy projektu, dané problémy finančními a také technickými. Ty jsou u vesmírných zařízení a při velké míře mezinárodní spolupráce asi do jisté míry pochopitelné, ale 17 let je ve fyzice dlouhá doba.

I oponenti projektu ovšem přiznávají, že nejdůležitější zkouška AMS teprve čeká. Pokud bude správně pracovat, pořád platí, že tak citlivý přístroj na oběžné dráže není. Kromě toho, že AMS provede zatím nejpřesnější měření části spektra kosmického záření, z dnešního pohledu má zřejmě největší naději podrobné prozkoumání podivného nadbytku elektronů a pozitronů na některých energiích. Ty v posledních letech zaznamenalo hned několik experimentů. 

"Existují hypotézy, které tyto přebytky vysvětlují jako důsledek anihilace částic temné hmoty," říká fyzik Michael Prouza. Po temné hmotě už fyzici marně pátrají desítky let a výsledek AMS by jim mohly poskytnout jednu z mála zatím zachycených konkrétnějších stop. A jak už to ve vědě je, pořád existuje možnost, že spektrometr přijde s nějakým zcela nečekaným a o to zajímavějším pozorováním, které všechny zaskočí.

  • Nejčtenější

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Dvořáček: Rusko a Čína už proti covidu očkují, v ČR bude vakcína v lednu

Vakcíny renomovaných západních firem proti covidu-19 budou bezpečné. V Rozstřelu po Skypu to řekl ředitel Asociace...

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

Popularizátora LSD Learyho se bál i Nixon, nechal si natočit své umírání

Kontroverzní americký psycholog Timothy Leary, který se narodil 22. října 1920, proslul zejména jako popularizátor...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Americká stíhačka zprvu ztrácela dech, pak sláva její se dotýkala hvězd

Podle mnohých představuje americký P-51 Mustang v komplexním hodnocení nejlepší stíhací letoun druhé světové války. V...

ANALÝZA: Proč Čína v boji s covidem uspěla a Západ se zmítá v chaosu

Premium Zatímco Západ se potýká s druhou vlnou koronaviru, východoasijské země dokázaly virus porazit. Proč tomu tak je? Nejde...

Jsme rozvedení. Ještě nevím, zda se vrátím k dívčímu jménu, říká Koukalová

Premium Nepochopení, odsouzení. Konec vrcholové sportovní kariéry. Hledání práce. A ještě rozvod. Gabriela Koukalová (30) má za...

Dlouhodobý test Mazdy: karoserie se nám rozpadala před očima

Premium Historie provozu této Mazdy sice dokládá, že prevence se vyplatí, ale některé chyby výrobce se napravit nedají....

  • Další z rubriky

Rekordní let ruské kosmické lodi. S posádkou dorazila k ISS za tři hodiny

Vysíláme Z kosmodromu Bajkonur ve středu ráno úspěšně odstartovala raketa Sojuz 2.1 s lodí Sojuz MS-17. Na palubě byli tři noví...

Po potopení serverů na dno moře chce Microsoft dobýt i vesmír

Microsoft se tento týden pochlubil připravovanou dohodou se společností SpaceX, která mu má pomoci více se prosadit v...

Tichonravov stál u zrodu „Stalinových varhan“ i prvních sovětských raket

Premium První raketu v Sovětském svazu vyzkoušeli v roce 1933, byl u toho i nadšený konstruktér, který později pracoval na...

Pro sledování Marsu jsou nejlepší podmínky za téměř padesát let

Planeta Mars si pro pozemšťany připravila zajímavou podívanou. Tento týden se pohybovala nejblíže naší domovské planetě...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...