NASA jako ČR? Raketoplán veze přístroj vzniklý bez výběrového řízení

Na palubě raketoplánu Endevaour se s roztomilým hmyzožravcem českého původu podívá také jedna vědecká obluda: spektrometr AMS, který se počítá mezi nesložitější přístroje na oběžné dráze. A také nejdražší.

Pohled na spektrometr AMS v nákladovém prostoru na rampě stojícího raketoplánu Endeavour | foto: Michele Famiglietti

Posádku posledního letu Endeavouru čeká dlouhá vesmírná vycházka. Musí na stanici ISS připevnit její největší vědecký přístroj, sedm tun těžké zařízení AMS (alfa magnetický spektrometr).

Po mnoha letech tak konečně přetne cílovou pásku projekt, na kterém spolupracovalo celkem 16 zemí (ČR ne). Více zemí se nikdy kvůli stavbě jediného experimentu ve vesmíru nespojilo. 

AMS může odhalit spoustu úžasných věcí: například by mohl zachytit částice tajemné temné hmoty, která ve vesmíru zřejmě je (naznačuje to její gravitační působení na okolí), ale přímo jsme jí nikdy neviděli a nevíme, co ji tvoří. Možná by mohl odhalit i velmi exotickou hmotu tvořenou "podivnými kvarky". Čistě teoreticky by také mohl najít i celé galaxie z antihmoty.

Stejný výkon jako na Zemi za čtyřnásobek ceny

AMS je v podstatě vesmírnou obdobou velkých detektorů, které se dnes používají na urychlovačích částic. V jeho jádru se skrývá velký magnet z neodymu, železa a boru, který vytváří magnetické pole asi čtyřtisíckrát silnější než Země.

To ohýbá dráhu všech částic s elektrickým nábojem, které proletí okolo. Průlet části z nich zachytí přístroje a určí z nich údaje o hmotnosti, rychlosti a typu částice. Jen detektory na velkých pozemských urychlovačích se mohou chlubit, že dokáží více. Na druhou stranu AMS stál zhruba čtyřikrát více než ty nejdražší z nich.

Detektor vyšel na celé dvě miliardy dolarů (nepočítaje v to cenu startu raketoplánu, která je někde mezi 500 a 800 miliony dolarů). První odhady, vypracované v roce 1994, hovořily o částce o dva řády menší, tedy několik desítek milionů dolarů.

Vedoucí celého projektu, nositel Nobelovy ceny Samuel Ting z MIT, se k ceně projektu nechce příliš vyjadřovat: "Peníze už jsou utracené, takže to není moc zajímavá otázka," zněla podle časopisu Science  jeho odpověď. 

"Kritikové také AMS zazlívají, že detektor nebyl pro kosmický program vybrán ve standardním výběrovém řízení," říká fyzik Michael Prouza z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze. To se podařilo především díky SamueluTingovi, který dokázal o jeho nezbytnosti přesvědčit klíčové osoby ve vedení NASA i v americké politice. "Na počátku 90. let Ting pro AMS nadchnul tehdejšího administrátora NASA Dana Goldina, pro kterého byl detektor nanejvýš vítanou možností, jak posílit vědecký program ISS," dodává Prouza.

Zrozen do špatné doby

Výše účtu vzbuzuje otázku po smyslu vydání. A ne všichni jsou spokojeni s odpovědí. "Kdyby se jen malá část peněz na AMS dala na experimenty s přístroji na výškových balónech, už dnes bychom měli velkou část odpovědí na otázky, které bude AMS zkoumat," nechal se také pro Science slyšet fyzik Dietrich Müller z univerzity v Chicagu. 

AMS podle dalších kritiků nemůže najít to, k čemu byl původně v roce 1994 navržen: antihmotu. Podle Gregoryho Tarlého z univerzity v Michiganu ale od něj nic takového nelze čekat. Domnívá se, že fyzikové poměrně přesvědčivě vyvrátili myšlenku na existenci velkých celků (např. galaxií) tvořených jen antihmotou v našem koutě vesmíru.

Přesněji řečeno nepozorují nic, co by existenci "ostrovů antihmoty" potvrzovalo a přitom by zřejmě měli. (Hlavně jim podle Tarlého chybí stopy po gamma záření, které by mělo vznikat v místech, kde by se oblasti hmoty a antihmoty setkávaly.) 

Ale i kdyby antihmota existovala, podle simulací se zdá, že by k nám její atomy či jejich jádra nedoputovala. AMS je tedy nejspíše nemá vůbec šanci zachytit, tvrdí Gregory Tarlé a dodává: "Hlavní důvod pro stavbu AMS se vypařil." 

Největší měrou k tomu nepochybně přispěly velké průtahy projektu, dané problémy finančními a také technickými. Ty jsou u vesmírných zařízení a při velké míře mezinárodní spolupráce asi do jisté míry pochopitelné, ale 17 let je ve fyzice dlouhá doba.

I oponenti projektu ovšem přiznávají, že nejdůležitější zkouška AMS teprve čeká. Pokud bude správně pracovat, pořád platí, že tak citlivý přístroj na oběžné dráže není. Kromě toho, že AMS provede zatím nejpřesnější měření části spektra kosmického záření, z dnešního pohledu má zřejmě největší naději podrobné prozkoumání podivného nadbytku elektronů a pozitronů na některých energiích. Ty v posledních letech zaznamenalo hned několik experimentů. 

"Existují hypotézy, které tyto přebytky vysvětlují jako důsledek anihilace částic temné hmoty," říká fyzik Michael Prouza. Po temné hmotě už fyzici marně pátrají desítky let a výsledek AMS by jim mohly poskytnout jednu z mála zatím zachycených konkrétnějších stop. A jak už to ve vědě je, pořád existuje možnost, že spektrometr přijde s nějakým zcela nečekaným a o to zajímavějším pozorováním, které všechny zaskočí.

Nejčtenější

Při přechodu na Oneplay dávejte pozor, snadno zaplatíte dvakrát za to samé

Spojení služeb O2TV a Voyo se v čase potkalo s nasazením nových tarifů telefonního operátora. Záměr „vyřešit vše najednou“ sice dává smysl, nicméně situaci znepřehlednil a pro některé uživatele...

Ruce pryč. Osm věcí, které byste nikdy na pracovním počítači neměli dělat

Premium

Trávíte-li na pracovním počítači osm i více hodin denně, je těžké odolat pokušení a nevyužít ho i k osobním potřebám. Brouzdat na internetu, vyřizovat soukromé e-maily, nakupovat, procházet sociální...

Čeští vědci hlásí nový fyzikální jev, trvá miliontinu miliardtiny sekundy

Prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se již řadu let zabývá přechodem látek z nekovového do kovového stavu u kapalin. Nyní se týmu po jeho vedením podařilo zjistit, že...

Na novinku Sony se čekalo tři roky, teď rozdělí posluchače na dva tábory

Ještě před uvedením na trh a pod přísnou dohodou o mlčenlivosti se nám do rukou dostala nová špičková sluchátka Sony WH-1000XM6. Od uvedení páté generace v roce 2022 uplynulo hodně času, dlouho...

Hrobníkovi z lopaty. Po pádu letadla musela ještě přežít boj s pralesem

Zatím jsme se v našem seriálu věnovali příběhům mužů z ozbrojených sil. Dnes se podíváme na příběh dívky, která v sedmnácti letech přežila pád z výšky kolem 3 000 metrů a navzdory svým zraněním se...

Hrobníkovi z lopaty. Po pádu letadla musela ještě přežít boj s pralesem

Zatím jsme se v našem seriálu věnovali příběhům mužů z ozbrojených sil. Dnes se podíváme na příběh dívky, která v sedmnácti letech přežila pád z výšky kolem 3 000 metrů a navzdory svým zraněním se...

20. května 2025

Čeští vědci hlásí nový fyzikální jev, trvá miliontinu miliardtiny sekundy

Prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR se již řadu let zabývá přechodem látek z nekovového do kovového stavu u kapalin. Nyní se týmu po jeho vedením podařilo zjistit, že...

19. května 2025  19:31

Nové letouny ve slepé uličce. Rusy budou dál přepravovat zastaralé Anduly

Premium

Bajkal. Letoun, který měl nahradit takřka stoleté Antonovy a vozit Rusy do zapadlých koutů země zatím nebude. A není jasné, jestli vůbec. Kvůli sankcím.

19. května 2025

Před 100 lety dokončili pomník svatého Václava, dorazil konečně svatý Vojtěch

Před 100 lety byla na pražském Václavském náměstí slavnostně osazena socha svatého Vojtěcha. Teprve tímto okamžikem byl definitivně dokončen pomník svatého Václava, nejvýznamnější dílo zakladatele...

19. května 2025

První metro v kontinentální Evropě měla Budapešť, dodnes je nejmělčí

Druhým městem na světě, které bylo obdařeno metrem, se v roce 1896 stala uherská metropole Budapešť. Tato první linka budapešťského metra je postavena těsně pod povrchem. Elektrické napájení je...

19. května 2025

Rumové loďstvo obléhalo před 100 lety USA. Prohibice drhla a pašeráci vítězili

V květnu 1925 probíhal ve Spojených státech pátý rok celonárodní prohibice. Zákaz alkoholu však už dávno přestal být účinný – podél východního pobřeží operovaly desítky pašeráckých lodí, které v noci...

18. května 2025  14:30

Toyota ukázala prototyp vozidla, které nebude jezdit po Zemi

Program Artemis, který má dostat na Měsíc lidskou posádku, má řadu fází. Nyní se čeká na pilotovaný oblet Měsíce, po němž má následovat samotné přistání. V dalších plánech i výstavba měsíční...

18. května 2025

Ženy a děti na ponorce, zoufalý boj i ztráty. Konec války na moři byl divoký

Události konce druhé světové války na pevnině jsou širší české veřejnosti poměrně dobře známé. O námořních bojích se toho naopak ví poněkud méně. Stručně se dá říct, že na jednotlivá, geograficky...

17. května 2025

Při přechodu na Oneplay dávejte pozor, snadno zaplatíte dvakrát za to samé

Spojení služeb O2TV a Voyo se v čase potkalo s nasazením nových tarifů telefonního operátora. Záměr „vyřešit vše najednou“ sice dává smysl, nicméně situaci znepřehlednil a pro některé uživatele...

16. května 2025  13:45,  aktualizováno  15:35

Na novinku Sony se čekalo tři roky, teď rozdělí posluchače na dva tábory

Ještě před uvedením na trh a pod přísnou dohodou o mlčenlivosti se nám do rukou dostala nová špičková sluchátka Sony WH-1000XM6. Od uvedení páté generace v roce 2022 uplynulo hodně času, dlouho...

16. května 2025

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Ruce pryč. Osm věcí, které byste nikdy na pracovním počítači neměli dělat

Premium

Trávíte-li na pracovním počítači osm i více hodin denně, je těžké odolat pokušení a nevyužít ho i k osobním potřebám. Brouzdat na internetu, vyřizovat soukromé e-maily, nakupovat, procházet sociální...

15. května 2025

Velký obraz, popcorn, grilování. Skvělé mini kino postavíte za pár minut

Podívat se s přáteli pod širým nebem na film, chroupat u toho čerstvě vypukaný popcorn, popíjet právě překapanou kávu, ugrilovat klobásky… Výběr kafe a klobásek necháme na vás, ale zjednodušíme tu...

15. května 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.