NASA jako ČR? Raketoplán veze přístroj vzniklý bez výběrového řízení

Na palubě raketoplánu Endevaour se s roztomilým hmyzožravcem českého původu podívá také jedna vědecká obluda: spektrometr AMS, který se počítá mezi nesložitější přístroje na oběžné dráze. A také nejdražší.

Pohled na spektrometr AMS v nákladovém prostoru na rampě stojícího raketoplánu Endeavour | foto: Michele Famiglietti

Posádku posledního letu Endeavouru čeká dlouhá vesmírná vycházka. Musí na stanici ISS připevnit její největší vědecký přístroj, sedm tun těžké zařízení AMS (alfa magnetický spektrometr).

Po mnoha letech tak konečně přetne cílovou pásku projekt, na kterém spolupracovalo celkem 16 zemí (ČR ne). Více zemí se nikdy kvůli stavbě jediného experimentu ve vesmíru nespojilo. 

AMS může odhalit spoustu úžasných věcí: například by mohl zachytit částice tajemné temné hmoty, která ve vesmíru zřejmě je (naznačuje to její gravitační působení na okolí), ale přímo jsme jí nikdy neviděli a nevíme, co ji tvoří. Možná by mohl odhalit i velmi exotickou hmotu tvořenou "podivnými kvarky". Čistě teoreticky by také mohl najít i celé galaxie z antihmoty.

Stejný výkon jako na Zemi za čtyřnásobek ceny

AMS je v podstatě vesmírnou obdobou velkých detektorů, které se dnes používají na urychlovačích částic. V jeho jádru se skrývá velký magnet z neodymu, železa a boru, který vytváří magnetické pole asi čtyřtisíckrát silnější než Země.

To ohýbá dráhu všech částic s elektrickým nábojem, které proletí okolo. Průlet části z nich zachytí přístroje a určí z nich údaje o hmotnosti, rychlosti a typu částice. Jen detektory na velkých pozemských urychlovačích se mohou chlubit, že dokáží více. Na druhou stranu AMS stál zhruba čtyřikrát více než ty nejdražší z nich.

Detektor vyšel na celé dvě miliardy dolarů (nepočítaje v to cenu startu raketoplánu, která je někde mezi 500 a 800 miliony dolarů). První odhady, vypracované v roce 1994, hovořily o částce o dva řády menší, tedy několik desítek milionů dolarů.

Vedoucí celého projektu, nositel Nobelovy ceny Samuel Ting z MIT, se k ceně projektu nechce příliš vyjadřovat: "Peníze už jsou utracené, takže to není moc zajímavá otázka," zněla podle časopisu Science  jeho odpověď. 

"Kritikové také AMS zazlívají, že detektor nebyl pro kosmický program vybrán ve standardním výběrovém řízení," říká fyzik Michael Prouza z Fyzikálního ústavu AV ČR v Praze. To se podařilo především díky SamueluTingovi, který dokázal o jeho nezbytnosti přesvědčit klíčové osoby ve vedení NASA i v americké politice. "Na počátku 90. let Ting pro AMS nadchnul tehdejšího administrátora NASA Dana Goldina, pro kterého byl detektor nanejvýš vítanou možností, jak posílit vědecký program ISS," dodává Prouza.

Zrozen do špatné doby

Výše účtu vzbuzuje otázku po smyslu vydání. A ne všichni jsou spokojeni s odpovědí. "Kdyby se jen malá část peněz na AMS dala na experimenty s přístroji na výškových balónech, už dnes bychom měli velkou část odpovědí na otázky, které bude AMS zkoumat," nechal se také pro Science slyšet fyzik Dietrich Müller z univerzity v Chicagu. 

AMS podle dalších kritiků nemůže najít to, k čemu byl původně v roce 1994 navržen: antihmotu. Podle Gregoryho Tarlého z univerzity v Michiganu ale od něj nic takového nelze čekat. Domnívá se, že fyzikové poměrně přesvědčivě vyvrátili myšlenku na existenci velkých celků (např. galaxií) tvořených jen antihmotou v našem koutě vesmíru.

Přesněji řečeno nepozorují nic, co by existenci "ostrovů antihmoty" potvrzovalo a přitom by zřejmě měli. (Hlavně jim podle Tarlého chybí stopy po gamma záření, které by mělo vznikat v místech, kde by se oblasti hmoty a antihmoty setkávaly.) 

Ale i kdyby antihmota existovala, podle simulací se zdá, že by k nám její atomy či jejich jádra nedoputovala. AMS je tedy nejspíše nemá vůbec šanci zachytit, tvrdí Gregory Tarlé a dodává: "Hlavní důvod pro stavbu AMS se vypařil." 

Největší měrou k tomu nepochybně přispěly velké průtahy projektu, dané problémy finančními a také technickými. Ty jsou u vesmírných zařízení a při velké míře mezinárodní spolupráce asi do jisté míry pochopitelné, ale 17 let je ve fyzice dlouhá doba.

I oponenti projektu ovšem přiznávají, že nejdůležitější zkouška AMS teprve čeká. Pokud bude správně pracovat, pořád platí, že tak citlivý přístroj na oběžné dráže není. Kromě toho, že AMS provede zatím nejpřesnější měření části spektra kosmického záření, z dnešního pohledu má zřejmě největší naději podrobné prozkoumání podivného nadbytku elektronů a pozitronů na některých energiích. Ty v posledních letech zaznamenalo hned několik experimentů. 

"Existují hypotézy, které tyto přebytky vysvětlují jako důsledek anihilace částic temné hmoty," říká fyzik Michael Prouza. Po temné hmotě už fyzici marně pátrají desítky let a výsledek AMS by jim mohly poskytnout jednu z mála zatím zachycených konkrétnějších stop. A jak už to ve vědě je, pořád existuje možnost, že spektrometr přijde s nějakým zcela nečekaným a o to zajímavějším pozorováním, které všechny zaskočí.

Nejčtenější

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

Apple uvedl „tekuté sklo“, zcela mění design systému pro všechna zařízení

Technologický gigant Apple se rozhodl zcela přepracovat vizáž operačního systému pro všechna svá zařízení. Je to největší změna designu od roku 2013, kdy byl představen systém iOS 7. Soustředí se na...

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

Slavná letadlová loď Enterprise jde do šrotu. Bude to náročná operace

Osud nejstarší americké letadlové lodě s jaderným pohonem je definitivně zpečetěn. Námořnictvo podepsalo kontrakt na její demontáž. Část recyklované ocele skončí v novém plavidle stejného jména.

Ruš, nebo budeš zrušen. Na Ukrajině probíhá revoluce elektronického boje

Od našich zpravodajů na Ukrajině Je to neviditelná součást války, ale možná nejdůležitější. S masivním nasazením dronů na Ukrajině se pojí i revoluce v elektronickém boji, obě strany se neustále snaží překonat protivníkovy rušičky a...

17. června 2025

Příběh mého modelu: Dokončit model „Turbíka“ trvalo čtvrt století

Než něco vyhodíte, dobře si to rozmyslete. To platí i v modelařině. Tento příběh odloženého a znovu nalezeného modelu nám poslal Lukáš Ondák. Po 26 letech se vrátil ke stavbě modelu stroje Let L-410...

17. června 2025

Kdy sopka vybuchne znovu? Červnová erupce Etny ukázala, že stromy napovědí

Premium

Pozoruhodný objev: krátce před erupcí vulkánu bývá listí na okolních stromech zelenější než obvykle. Vegetace v okolí sopek se proto bude hlídat z vesmíru. Sopky jsou fascinující. Nespoutané a...

16. června 2025

Před sto lety vznikl tábor Artěk, pionýrská legenda na Krymu

16. června 1925 se na Krymu otevřel první sovětský pionýrský tábor Artěk. Zdravotní zařízení pro děti nemocné tuberkulózou se postupně proměnilo v prestižní rekreační centrum mládeže, kam jezdily...

16. června 2025

Videochat dostává novou, ale drahou dimenzi. „Přenese“ vás do místnosti

Nepotřebujete žádné brýle s virtuální nebo rozšířenou realitou ani sluchátka, abyste měli pocit, že člověk s nímž komunikujete, opravdu sedí na druhém konci stolu. Zařízení HP Dimension s Google Beam...

16. června 2025

Firma shání legendární stíhačky Phantom. Chce je používat k vypouštění družic

Potřebujete dostat nějaký drobný náklad na nízkou oběžnou dráhu Země? Brzo se budete moci obrátit na americkou společnost Starfighters International. Chce nakoupit flotilu legendárních námořních...

16. června 2025

Když kus Slunce spadne na zem. Vševěd ví o kráterech po dopadu meteoritů

Premium

Bylo pozdní jaro, tak roku 66 500 000 př. n. l. plus minus milion let. Z ničeho nic se nad místy, kterým dnes říkáme Severní Amerika, objevila obří ohnivá koule. Dinosauři se nestačili ani ohlédnout,...

15. června 2025

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

15. června 2025  9:20

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

15. června 2025

Móda mezi šrapnely. Pro materiál na zákopový prsten někdy riskovali i život

Z hlediska vojenských dějin lze o prstenech říci, že se jedná o ozdobu historicky pevně spojenou s prostředím armády. Podle řecké mytologie byl prvním nositelem prstenu bájný Prométheus a...

14. června 2025

Příběh mého modelu: Svítily mu oči. MiG-21 byl pro pilota překvapením

Soutěž

Přinášíme vám první příběh z naší letní modelářské soutěže. Modelář Aleš Růženec se s námi podělil o okolnosti vzniku svého modelu letounu MiG-21. Brzy se můžete těšit na další příspěvky čtenářů do...

14. června 2025

AI udělala chybu za miliardu dolarů. Zapamatovala si celé knihy. Hrozí soud

Velké jazykové modely na pozadí všelijakých chatbotů se často učí na datech chráněných autorských zákonem. Podle svých vývojářů se pohybují v mezích zákona. Umělá inteligence totiž z absorbovaného...

13. června 2025  9:42,  aktualizováno  9:42
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.