První vesmírná podívaná roku 2021 ukáže sto „padajících hvězd“ za hodinu

Každý začátek roku můžeme v Českou pozorovat Kvadrantidy. Letos bude roj vrcholit kolem 16. hodiny v neděli 3. ledna. Astronomové slibují poměrně dlouhé meteory, což znamená, že záblesk, který z nich uvidíme, bude trvat o něco déle, než je u těchto úkazů obvyklé.

Fotogalerie3

Grafika meteorického roje Kvadrantidy ukazuje, kam na obloze zaměřit svůj zrak | foto: Petr Horálek (Astro.cz)/Stellarium

Na pozorování vrcholu Kvadrantid letos nebude mnoho času. Pozorování totiž bude ideální hned po západu Slunce a před východem Měsíce kolem 21. hodiny. Ten totiž bude jen několik dní po úplňku, a tak bude na obloze poměrně jasný a zakryje záři slabších meteorů.

„Meteorický roj Kvadrantid patří k oblíbeným a bohatým rojům se zenitovou hodinovou frekvencí ZHR 120 meteorů,“ napsal astronom Jan Veselý na odborném serveru Astro.cz. ZHR udává, kolik byste během jedné hodiny viděli za ideálních podmínek meteorů, kdyby vylétaly přímo ze zenitu.

Vše je také závislé na počasí a oblačnosti. Meteory totiž zpravidla září ve vyšších vrstvách atmosféry, jak brzdí svůj let, a to je oblast, která je z našeho pohledu nad mraky. Kvadrantidy do naší atmosféry vstupují při rychlosti 41 kilometrů za sekundu. Tato malá tělíska nebo prachové částečky při letu vysokou rychlostí atmosférou narážejí na odpor vzduchu, kvůli němuž se rozžhaví a pak většinou vypaří. Přitom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - světelná čára na obloze.

Jméno podle neexistujícího souhvězdí

Téměř každý meteorický roj nese název podle souhvězdí, ve kterém se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze vlivem perspektivy zdánlivě vylétají. Kvadrantidy mají radiant v dnes již neexistujícím souhvězdí Kvadrantu, které bylo zrušeno v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, jen kousek východně za ojí Velkého vozu. 

Historická hvězdná mapa z 19. století ukazuje dnes již neexistující souhvězdí Kvadrantu.

Zdroj: České astronomické společnosti a Astronomický ústav AV ČR

Ke sledování jevu není třeba žádné přístrojové vybavení, neboť meteory se náhodně objevují na všech místech oblohy. Meteorický roj Kvadrantidy má radiant, což je místo, odkud meteory jakoby vylétají, na pomezí souhvězdí Pastýře a Draka, kousek východně za ojí Velkého vozu.

Roj je nejlepší pozorovat daleko od měst a světelného znečištění, ideálně v horách. 

Záhadný původ

Není zcela jasné, co je mateřským tělesem Kvadrantid. Zpravidla se předpokládá, že je to fragment nyní již neexistující komety. Ta v roce 1490 způsobila meteorický déšť pozorovaný z čínského města Čching-jang, a to mohlo  souviset s jejím zánikem.

V roce 2003 však astronom Peter Jenniskens předběžně identifikoval mateřské tělo Kvadrantidů jako asteroid 2003 EH1. Pokud je to tak, pak by Kvadrantidy, stejně jako meteory Geminidů, pocházely ze skalnatého tělesa a ne z ledové komety.

„Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje od Země vzdaluje, takže přibližně za tisíc let už Kvadrantidy lidé pozorovat nebudou,“ uvedl již dříve astronom  Petr Horálek. 

Připravte se na částečné zatmění Slunce i Perseidy

Rok 2021 přinese obzvlášť dobré podmínky pro pozorování oblíbeného letního meteorického roje Perseidy. Jejich maximum nastane v noci na 13. srpna, čtyři dny po novu. Nebude tedy rušit Měsíc.

Nejoblíbenější kosmický „ohňostroj“ roku – meteorický roj Perseidy – se v roce 2021 těší skvělým podmínkám. Podívaná už neodmyslitelně patří k letnímu přírodnímu koloritu a je možnost uvidět opravdu jasné meteory ve větší četnosti.

Velkou nebeskou událostí bude v roce 2021 také částečné zatmění Slunce viditelné z území Česka a Slovenska. Lidé ho spatří 10. června.