Rusové i Američané si chtěli krást družice. Dělali by to kosmonauti

Speciální kluzák nebo loď zakotví u družice nepřítele, lidská obsluha prozkoumá její útroby a družici třeba i zničí. Takto si představovali vojenští stratégové boje v budoucnosti. Možná se k tomu chystají i dnes.

Kluzák Dyna Soar měl nosit do vesmíru atomové bomby i zkoumat a ničit nepřátelské družice. | foto: Wikimedia Commons

Byl to odjakživa sen generálů: dokázat získat družici protivníka. Už jen proto, aby zjistili, co soupeř vůbec dokáže z oběžné dráhy "vidět", a jak se tedy chránit. Ono se to však jednoduše řekne a hůře udělá, nicméně není to nemožné.

Historie kosmonautiky je bohatá na projekty, které měly zajistit fyzickou krádež satelitu znepřátelené velmoci nebo alespoň její inspekci velmi zblízka.

Tajný raketoplán

stále krouží vesmírem

Spojené státy vyvíjely v letech 1958 až 1963 nákladem 660 milionů dolarů (v přepočtu na dnešní hodnotu je to přibližně 4,6 miliardy dolarů, tedy přes 88 miliard korun) kosmický kluzák Dyna Soar. Mělo jít o malé letadlo, které by bylo vynášeno na palubě nosné rakety. Ta se mimochodem v průběhu vývoje několikrát změnila: od nosiče Atlas se upustilo ve prospěch rakety Titan-I, až se skončilo u konstrukčně a koncepčně jiného Titanu-II. Poslání kluzáku se však nezměnilo. Měl se stát nosičem jaderných bomb.

Přesně kopíroval dva trendy své doby. Jednak se počítalo s tím, že cesta do vesmíru vede přes vylepšování letadel (přesně v duchu hesla "výše a rychleji"). Později se nicméně ukázalo, že technicky a technologicky jsou levnější a jednodušší klasické "kapsle". A jednak se počítalo s tím, že každý létající stroj musí mít na palubě obsluhu. Automatizace a elektronika byly tehdy v plenkách a jen pilot na palubě měl zajistit správnou funkci systému.

Kromě toho, že byl Dyna Soar plánovaný k masovému nasazení jako nosný prostředek atomových bomb pro provedení odvetného úderu, uvažovalo se o širším využití této technologie. Kluzáky měly umožnit například průzkumné lety nad územím nepřítele nebo právě inspekci družic protivníka. Pod pojmem "inspekce" se přitom rozuměla nejprve pouze pasivní prohlídka satelitů, budoucí plány ovšem počítaly i s "odběrem" vzorků. O stahování celých družic z oběžné dráhy se kvůli omezeným možnostem kluzáku nepočítalo.

Projekt Dyna Soar byl nakonec zrušen jako finančně i technologicky nesmírně náročný. Navíc jej pohřbil rychlý rozvoj elektroniky a automatizace, kdy bylo během několika let jasné, že atomové bomby nepotřebují doprovod v podobě pilota, který zajistí jejich přesné svržení na cíl.

K tajným misím se měla používat i loď Sojuz. Její nová verze létá do vesmíru dodnes.

Kanóny a černé skříňky

Úplně stejnou roli chtěli přisoudit sovětští plánovači své kosmické lodi Sojuz. Ta původně vznikla jako zařízení, které mělo umožnit pilotované lety na Měsíc. Ale zároveň byla projektována jako dostatečně univerzální, aby mohla plnit i další úkoly. Ostatně, její modernizované verze dodnes zajišťují obsluhu Mezinárodní kosmické stanice.

Sovětští generálové ovšem měli pro loď Sojuz i další uplatnění. Měla létat na výzvědné mise: stejně jako v případě projektu Dyna Soar nad území protivníka i k jeho družicím. Jejich prohlídku a případnou likvidaci či odběr "technologických vzorků" měla zajistit verze lodi Sojuz s manipulátory na přední části orbitálního úseku.

Opět pro představu: i Sověti počítali s tím, že bez kosmonautů to ve vesmíru nepůjde. Proto svého času plánovali padesát (!) startů lodí Sojuz ročně. Drtivá většina z nich měla plnit právě vojenské úkoly.

Miniraketoplán X-37B plní ve vesmíru úkoly, o kterých kromě Bílého domu nikdo nic jistého neví.

Raketoplán s nejasným posláním

Když v dubnu 2010 a následně i v březnu 2011 odstartoval do vesmíru experimentální raketoplán X-37B (psali jsme o něm například zde), neopomněli komentátoři upozornit, že jde o zařízení, které může posloužit právě k prozkoumávání nebo i fyzické likvidaci nepřátelských satelitů. Americké letectvo o skutečném poslání těchto strojů zarytě mlčí (byť v této fázi jde především o vývojové práce), nicméně jejich technické možnosti jsou značné.

Tomáš Přibyl

o autorovi

(* 1975, Brno) Autor literatury faktu a odborník v oblasti informačních technologií. Vydal několik knih: Smrt měla jméno Challenger, Rudé hvězdy ve vesmíru, Příběh stanice Mir, Den, kdy se nevrátila Columbia a další.

Obava z prohlídky nebo únosu družice je každopádně stará jako kosmonautika sama. Sovětské pilotované stanice typu Almaz (aby nebyl SSSR nařčen z militarizace vesmíru, startovaly tyto vojenské komplexy pod "civilním" označením Saljut-2, -3 a -5) nesly funkční letecký rychlopalný kanón NR-23 Ščit-2 (Štít) ráže 23 mm. Jeho úkolem bylo chránit je před případnými americkými pokusy o prozkoumání nebo zničení. Na Saljutu-3 byl údajně dokonce v době, kdy byla stanice bez posádky, i otestován (krátce před jejím vstupem do atmosféry třikrát vystřelil). Spíše do oblasti báchorek a pověstí pak patří informace, že další vojenská stanice Saljut-5 nesla pro svoji obranu dvě neřízené střely.

Spojené státy zase začaly v posledních letech vybavovat své vojenské a zpravodajské satelity "černými skříňkami", které by měly přečkat jakýkoliv zásah protivníka a následně o něm vydat zprávu.

"Samozřejmě, že ochrana družic před útočícími nepřátelskými raketoplány nebo satelity je atraktivní představou," říká Martin Ornass-Kubacki, viceprezident a regionální ředitel společnosti SES, na českém trhu známější jako satelitní služba ASTRA. "Na druhé straně zde existuje celá řada mnohem pravděpodobnějších a reálnějších situací, na které se musíme připravit."

Nejčtenější

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

Parní lokomotivy s budkou na přídi nepůsobily uklidňujícím dojmem

Parní lokomotivy se stavěly i s kabinou vpředu. Výhodou byl výtečný výhled strojvedoucího, to se s klasikou vůbec nedalo srovnat. Druhá zásadní výhoda přicházela ke slovu při jízdě v dlouhých...

Apple uvedl „tekuté sklo“, zcela mění design systému pro všechna zařízení

Technologický gigant Apple se rozhodl zcela přepracovat vizáž operačního systému pro všechna svá zařízení. Je to největší změna designu od roku 2013, kdy byl představen systém iOS 7. Soustředí se na...

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

Slavná letadlová loď Enterprise jde do šrotu. Bude to náročná operace

Osud nejstarší americké letadlové lodě s jaderným pohonem je definitivně zpečetěn. Námořnictvo podepsalo kontrakt na její demontáž. Část recyklované ocele skončí v novém plavidle stejného jména.

Plyn už nebude zbraní. Před 100 lety svět zakázal chemické a biologické útoky

Dne 17. června 1925 podepsalo v Ženevě 38 států zásadní dokument – protokol o zákazu použití dusivých plynů a bakteriologických metod vedení války. Šlo o první vážný mezinárodní krok ke kontrole...

17. června 2025

Ruš, nebo budeš zrušen. Na Ukrajině probíhá revoluce elektronického boje

Od našich zpravodajů na Ukrajině Je to neviditelná součást války, ale možná nejdůležitější. S masivním nasazením dronů na Ukrajině se pojí i revoluce v elektronickém boji, obě strany se neustále snaží překonat protivníkovy rušičky a...

17. června 2025

Příběh mého modelu: Dokončit model „Turbíka“ trvalo čtvrt století

Soutěž

Než něco vyhodíte, dobře si to rozmyslete. To platí i v modelařině. Tento příběh odloženého a znovu nalezeného modelu nám poslal Lukáš Ondák. Po 26 letech se vrátil ke stavbě modelu stroje Let L-410...

17. června 2025

Kdy sopka vybuchne znovu? Červnová erupce Etny ukázala, že stromy napovědí

Premium

Pozoruhodný objev: krátce před erupcí vulkánu bývá listí na okolních stromech zelenější než obvykle. Vegetace v okolí sopek se proto bude hlídat z vesmíru. Sopky jsou fascinující. Nespoutané a...

16. června 2025

Před sto lety vznikl tábor Artěk, pionýrská legenda na Krymu

16. června 1925 se na Krymu otevřel první sovětský pionýrský tábor Artěk. Zdravotní zařízení pro děti nemocné tuberkulózou se postupně proměnilo v prestižní rekreační centrum mládeže, kam jezdily...

16. června 2025

Videochat dostává novou, ale drahou dimenzi. „Přenese“ vás do místnosti

Nepotřebujete žádné brýle s virtuální nebo rozšířenou realitou ani sluchátka, abyste měli pocit, že člověk s nímž komunikujete, opravdu sedí na druhém konci stolu. Zařízení HP Dimension s Google Beam...

16. června 2025

Firma shání legendární stíhačky Phantom. Chce je používat k vypouštění družic

Potřebujete dostat nějaký drobný náklad na nízkou oběžnou dráhu Země? Brzo se budete moci obrátit na americkou společnost Starfighters International. Chce nakoupit flotilu legendárních námořních...

16. června 2025

Když kus Slunce spadne na zem. Vševěd ví o kráterech po dopadu meteoritů

Premium

Bylo pozdní jaro, tak roku 66 500 000 př. n. l. plus minus milion let. Z ničeho nic se nad místy, kterým dnes říkáme Severní Amerika, objevila obří ohnivá koule. Dinosauři se nestačili ani ohlédnout,...

15. června 2025

ANALÝZA: Tragédie letu Air India. Je na vině chyba pilotů, nebo selhání motorů?

Nad Ahmadábádem se ještě nerozptýlil dým po výbuchu zhruba 126 tisíc litrů leteckého paliva a hned jsme měli možnost číst výčet možných příčin katastrofy letu Air India AI-171. S delším časovým...

15. června 2025  9:20

Aviatická pouť předvedla premiéry hned tří letounů: Hurricane, Anson a Skyfox

Letošní Aviatická pouť nabídla nejen zajímavé letecké premiéry. I přes složité meteorologické podmínky se opět organizátorům podařilo sestavit a dodržet nabitý program. Ohlédněme se za minulým...

15. června 2025

Móda mezi šrapnely. Pro materiál na zákopový prsten někdy riskovali i život

Z hlediska vojenských dějin lze o prstenech říci, že se jedná o ozdobu historicky pevně spojenou s prostředím armády. Podle řecké mytologie byl prvním nositelem prstenu bájný Prométheus a...

14. června 2025

Příběh mého modelu: Svítily mu oči. MiG-21 byl pro pilota překvapením

Soutěž

Přinášíme vám první příběh z naší letní modelářské soutěže. Modelář Aleš Růženec se s námi podělil o okolnosti vzniku svého modelu letounu MiG-21. Brzy se můžete těšit na další příspěvky čtenářů do...

14. června 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.