Na satelitním snímku je nejlépe patrný padák. Největší, jaký ve vesmíru momentálně můžete nalézt. Velmi dobře jsou patrné i zbytky nebeského jeřábu (Sky Crane) respektive místo jeho dopadu. Černé plochy, které jsou na fotografii nejviditelnější, jsou místa, odkud byl dopadem odhozen prach. Z tvaru těchto ploch vědci z NASA usuzují, že jeřáb dopadl na povrch hodně šikmo.
Curiosity přistálo na Marsu v pondělí ráno v 7:15 našeho času - podrobnosti najdete v tomto článku.
Nejmarkantněji je vidět na fotkách z MRO Sky Crane (nebeský jeřáb). Černé obrysy jsou způsobeny stěhováním prachu a dalšího materiálu při dopadu jeřábu. Z tvaru "vyfoukaného" místa je patrné, že jeřáb dopadl tvrdě a hodně šikmo.
Vozítko Curiosity (ta výrazná tečka s černým lemováním umístěná přibližně ve středu obrazu) při pohledu ze sondy MRO. Černý "stín" kolem vozítka je ve skutečnosti plocha s odfouknutým prachem. Prach odvála soustava s vozítkem (jeřáb a vozítko na podvěsu) při přistání.
Fotografie padáku ze sondy MRO. Jasně patrné jsou popruhy i zbytek přistávacího mechanismu, pod kterým bylo Curiosity upevněno.
Podobná černá ploška je vidět i u Curiosity. Také vznikla odvátím prachu při přistání a její tvar je pro odborníky z řídícího střediska vizuálním důkazem, že vozítko je opravdu orientované a nasměrované tak, jak předpokládali.
Jedna z kamer Mars Hand Lens Imager (MAHLI) na robotické ruce se dívá na sever směrem k okraji kráteru Gale a pořídila první barevný snímek. Zatím jen přes uzavřený průhledný prachový filtr, který bude z bezpečnostních důvodů (například písečná bouře) odklopen až později a vždy jen při focení.
Kvůli filtru je snímek zamlžený a nejasný. Ve skutečnosti je na Marsu jasné zimní počasí. Fotografie je také natočená o přibližně 45 stupňů. Je to dáno tím, že robotická ruka byla v době snímání stále ještě složena na vozítku v přistávací poloze. Pořízením fotky si vědci ověřili, že jemný ostřicí mechanismus kamery je plně funkční. Naposledy přitom fungoval před osmi měsíci při testech v laboratoři. Pak musel, stejně jako celý rover, urazit bezmála 600 milionů kilometrů nehostinným vesmírem.
Pokud si chcete udělat obrázek o rozloze místa přistání, vězte, že mezi jeřábem a vozítkem je vzdálenost přibližně 650 metrů. Mezi vozítkem a padákem pak zhruba 615 metrů.
Unikátní snímek pořízený dvě a půl minuty před přistáním na Marsu samotným vozítkem Curiosity. Fotgrafie ze zařízení nazvaného Mars Descent Imager - MARDI zychycuje právě odhozený tepelný štít. Na fotce je ve vzdálenosti 15 metrů od přistávajícího vozítka.
Je zajímavé, že vědci nepočítají s tím, že by se Curiosity vydala (na svém Twitteru se vozítko představilo jako žena) směrem k troskám a prozkoumala jejich stav. Přestože jsou tedy jeřáb, padák i tepelný štít prakticky na dosah, nikdy už je z větší blízkosti než z oběžné dráhy prostřednictvím kamer MRO neuvidíme (leda až po přistání první lidské posádky ...).
Přibližná poloha přistání Curioisty (zelený diamant) určená na základě získaných navigačních dat ze Země a dat, které poslalo vozítko během přistání. Elipsa označuje plánovanou oblast přistání. Původně mělo vozítko sednout přesně ve středu. Od ideálního cíle se odchýlilo o pouhé dva kilometry. Zvážíme-li, že k Marsu letělo téměř 600 milionů kilometrů a celý průběh přistání byl dopředu naprogramován na Zemi bez možnosti dodatečných korekcí ... .
NASA se chystá pořídit další fotografie z oběžné dráhy za pět dní. Curiosity teď má naplánované další kontroly systémů, správné nastavení antény pro přímou komunikaci se Zemí (nastavení se zatím nepodařilo úplně dokonale) a také fotografování ve vysokém rozlišení.
První video z přistání Curiosity na Marsu
7. srpna 2012 |
