NASA v noci na pondělí oznámila, že pojízdná laboratoř Curiosity poprvé použila své laserové vybavení. Obětí se stal kus kamene, který byl nedaleko. Vozítko jej zasáhlo třicetkrát během deseti sekund, aby do něj vyhloubilo dírku o velikosti špendlíkové hlavičky.
Každý z impulzů má přitom výkon asi milion wattů, které působí po dobu kolem pěti miliardtin sekundy. To způsobí, že jsou atomy horniny uvedeny do tzv. excitovaného stavu. V tom okamžiku se elektrony v atomu přenesou do vyšších energetických hladin. Dochází tak k ionizaci a v našem případě i dočasnému vzniku zářící plazmy.
První test laseru na Marsu. Postupné zvětšení horniny a její části, kam pojízdná laboratoř Curiosity vypálila malý otvor.
Právě tuto jiskru pak zaznamená snímač s teleobjektivem na horní straně vozítka a analyzuje ji později třemi spektrometry. Touto chemicko-fotografickou analýzou hornin na Marsu lze zjistit, jaké minerály a další materiály jsou v analyzovaném vzorku obsaženy.
Střelnice na Marsu
Cílem nedělního ostřelování kamene byl hlavně "výcvik v míření na terč", uvedla NASA podle agentury ČTK. Vědci ale určitě nezahodí ani možnost prozkoumat získaná data, aby zjistili složení prvního kamene, který nazvali Korunovace.
"Získali jsme z Korunovace skvělé spektrum, spoustu signálů," řekl šéf projektu ChemCam Roger Wiens z Národní laboratoře v Los Alamos, kde bylo zařízení vyvinuto. Celkem bylo spektrometry zaznamenáno 6 144 různých vlnových délek ultrafialového, viditelného a infračerveného světla.
Robot na MarsuTECHNIKA: Vozítko spustil nebeský jeřáb |
"Je to tak bohaté (spektrum - pozn. red.), že můžeme očekávat vynikající vědecké výsledky z analýz tisíců cílů, které lze naplánovat v příštích dvou letech," dodává.
Za měsíc 500 metrů
První plány vozítka Curiosity na Marsu míří k hoře Mount Sharp, která se zvedá ze dna Galeova kráteru. Od místa přistání je hora vzdálená sedm kilometrů a cesta k ní by měla Curiosity trvat několik měsíců.
Ještě před tím však musí dojet k nedalekému místu označovanému jako Glenelg. To vědce zaujalo kvůli tomu, že se tam nachází tři různé druhy terénu. Právě tam poprvé vyzkouší svůj laser z čistě vědeckého hlediska a ne jen jako "trénink".
Asi 500 metrů dlouhá cesta ke Glenelgu by měla podle ČTK zabrat zhruba měsíc. "Někdy ke konci kalendářního roku bych pak čekal, že obrátíme naše zraky k cestě na Mount Sharp," podotkl John Grotzinger, který stojí v čele vědců podílejících se na misi.
Pojízdná laboratoř
Šestikolové vozítko, jehož mise vyšla na 2,5 miliardy dolarů (asi 45 miliard korun), váží 900 kilogramů a je dlouhé tři metry. Stroj poháněný radioizotopovým termoelektrickým generátorem je vybaven sadou nejmodernějších nástrojů pro rozbor vzorků půdy, skal a atmosféry.
S jejich pomocí má Curiosity pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho ale bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou.
Čtvrtou planetu sluneční soustavy bude stroj o velikosti menšího auta zkoumat nejméně dva roky. Jedním z cílů je zjistit, zda byl někdy na Marsu život.
Curiosity (je to žena) pravidelně z Marsu tweetuje. Její počínání můžete sledovat zde.
