Z kosmodromu Bajkonur v pátek 19. dubna ve 12:00 odstartovala ruská družice Bion-M s netradiční posádkou. Na její palubu vědci umístili 45 myší, 15 ještěrek, ryby, hlemýždě a další živočichy, kteří mají testovat vliv slunečního záření na živé organismy.
Let potrvá do 18. května a jednotlivé živočišné druhy jsou během něj od sebe pochopitelně odděleny. V posádce jsou zastoupeni pouze zástupci jediného pohlaví, aby během letu nedošlo náhodou k početí nové generace (to by byl nejen problém technický, ale i etický).
Opice v tajzeNejdramatičtější let programu Bion proběhl v roce 1989. Na palubě družice s označením Bion-9 (Kosmos-2044), vypuštěné v září 1989, byla i dvojice opic (rézusů). Po dvou dnech ovšem selhal dávkovač potravy pro opice. Vedení letu uvažovalo o návratu, ale nakonec vědci opicím dokázali dodávat dost kalorií ve zvýšených přídělech džusu a let tak proběhl v původní plánované délce dvou týdnů. Při návratu ještě došlo k selhání brzdícího motoru a loď dopadla doprostřed zasněžené tajgy v Jakutské oblasti na Sibiři, kde panovaly teploty až -25 °C. Vedení letu požádalo o pomoc místní úřady a ty na místo vyslaly vojenské oddíly. Vojáci loď nakonec našli, rozdělali kolem ní oheň a naházeli přes ni oblečení. Když po 20 hodinách dorazil na místo záchranný tým, zjistil, že většina zvířat díky zásahu vojska přežila. Pokles teploty nevydržely jen ryby živorodky (z čehož lze usuzovat, že teplota v kapsli určitě klesla pod 12 °C). Opice byly naprosto vyčerpané a podchlazené, ale vzpamatovaly se. Jak se dařilo vojákům, kteří podle všeho věnovali oblečení na zajištění izolace kapsle, to agentury nezmínily. |
Ale zhruba 24 hodin před startem se mezi sebou myší samci v jedné tříčlenné skupině nesnesli a porvali se. Jeden z nich na následky střetu zemřel, ale i za zbylé dva musela být do satelitu umístěna "záložní posádka".
Satelit se po měsíci na oběžné dráze mát vrátit na Zemi i s živou posádkou. Pro myši, které jsou hlavním výzkumnými objekty, představuje měsíc podstatnou částí životního cyklu. Vědci si proto slibují, že na stavu jejich organismu zjistí dlouhodobé účinky záření na molekulární i buněčné úrovni. Zkoumat se budou i další fyziologické parametry.
Není to samozřejmě první experiment v oboru "vesmírné biologie". Drobní i větší živočichové tvoří vlastní posádky, nebo létají s lidmi už desítky let (nedávno jsme o jedné zvláštní psali zde). Kromě zkoumání účinků pobytu v kosmu na živé organismy je oblíbeným tématem výzkumů také vliv mikrogravitace na organismy. Například na růst rostlin, které na oběžné skutečně rostou všemi možnými směry a ne jen přímo vzhůru (více např. zde).
Také ruský program Bion (odvozeno od "biologičeskij sputnik" čili biologický satelit) za sebou má také bohatou historii. První živé organismy se do vesmíru dostaly v upravené lodi Vostok v roce 1973 (lety se tehdy řadily do velkého programu Kosmos a jako Bion se označovaly až od roku 1986). Do roku 1997 takto vzlétlo celkem 12 satelitů a na jejich palubách se do vesmíru dostalo celkem 40 živočišných druhů, včetně primátů.
Doprava Sojuzu s lodí Bion-M na odpalovací rampu v Bajkonuru
Schéma sondy Bion-M
Nový program, označovaný jako Bion-M, ("modernizovaný") chce po přestávce v 90. letech, dané hlavně nedostatkem financí, na program navázat. Loď je do značné míry modernizovaná a umožňuje především prodloužení letu až na šest měsíců. Zatím jsou naplánovány a schváleny tři lety.
S Bionem-M se v nákladovém prostoru rakety Sojuz-2.1 do vesmíru dostalo i několik menších satelitů, které budou plnit zcela jiné vědecké úkoly. Tři sondy dodalo Německo a po jedné Rusko, Spojené státy a Jižní Korea.
