Na polích Fukušimy se prý už příští rok mohou pěstovat potraviny

V zóně kolem poškozené jaderné elektrárny Fukušima by mělo být možné od příštího roku pěstovat bezpečně potraviny, odhadují optimisticky japonští vědci. Panovaly přitom obavy, že půda kolem elektrárny bude pro zemědělce nepoužitelná na dlouhé roky.

Japonci berou vzorky, aby zkontrolovali zamořenost půdy v prefektuře Fukušima. | foto: AP

Fukušima není Černobyl, dokládají znovu a znovu údaje, které přicházejí z Japonska. Zatímco kolem ukrajinského reaktoru už desítky let existuje zakázaná zóna a vážně postiženy byly oblasti i ve vzdálenosti stovek kilometrů, radiační situace kolem japonské elektrárny je podstatně příznivější.

Ilustrují to i výsledky Tomoko Nakanišiho a jeho kolegů z univerzity v Tokiu. Tento vědec koordinuje několik týmů, které mají zhodnotit dopad radioaktivity uvolněné při havárii na životní prostředí. Výzkumníci se zabývali také sledováním radioaktivity v zemědělské půdě a rostlinách.

Radioaktivní deště i sousedé

Šlo o rostliny pěstované přímo v blízkosti elektrárny i ty, které ohrožoval pouze spad radioaktivních prvků šířících se atmosférou. V druhém případě měřili radioaktivitu u rostlin na svém pokusném poli u Tokia. Naměřené hodnoty byly více než padesátkrát nižší, než činí povolená norma (9 bequerelů na kilogram proti 500 Bq/kg).

U rostlin, které rostly v bezprostřední blízkosti Fukušimy byly průměrné naměřené hodnoty výrazně vyšší. Ale některé rostliny, nebo alespoň jejich plody, byly dokonce "v normě". Hlavní roli hraje to, kdy se dotyčné rostliny nebo jejich části vyklíčily či vyvinuly.

Například starší listy, které se rozvinuly už během havárie, byly spadem silně zasažené. Množství radioaktivity v nich normu překračovalo i více než desetitisícinásobně. (Přesto ve velkém neuhynuly. A to i proto, že rostliny jsou vůči radiaci obecně odolnější než člověk, pro kterého jsou předpisy určeny především.) Mladé části rostlin, které se rozvinuly až po březnové havárii, byly kontaminovány jen slabě. Úroveň radioaktivity se u nich měla pohybovat v rozmezí 300 až 500 Bq/kg, tedy na hranici normy.

Podle japonských vědců je to dáno tím, že většina sledovaných radioaktivních prvků se nacházela na povrchu rostlin. Přímo uvnitř těl rostlin mnoho radioaktivních prvků nebylo. Právě tyto prvky jsou přitom nejnebezpečnějším zdrojem radioaktivity. Samo záření je rychle pohlceno nebo zmizí do prostoru. Pokud ale je v místě dostatek radioaktivních prvků, vzniká v něm záření neustále a ohrožení je proto větší. 

Letošní úrodu vyhodit

Hloubka kontaminace radioaktivními prvky podle měření japonských vědců

Malá kontaminace těl rostlin je dána hlavně tím, že radioaktivní prvky v půdě kolem Fukušimy jsou zatím jenom na povrchu, myslí si vědci. Dokládá to graf, který poskytli japonští výzkumníci časopisu Nature (vpravo). Sledované radioaktivní izotopy se vyskytují především v hloubce do tří centimetrů pod povrchem.

Kořenový systém rostliny zasahuje do podstatně větších hloubek. Díky tomu se radioaktivita zřejmě nedostala do těch částí rostlin, které spadu nebyly vystaveny bezprostředně. A podle všeho nezasáhla vůbec ani podzemní zdroje pitné vody.

Výsledky pro zemědělce jednoduše shrnul Tomoko Nakaniši: "Letošní úrodu mohou vyhodit. Ale klidně mohou znovu zasít," řekl časopisu Nature, který o výsledcích jeho týmu informoval jako první (článek je dostupný zde).

Dobrá zpráva je to i z hlediska lidského zdraví. Japonské úřady zatím neměly jistotu, jak silnou vrstvu zeminy je zapotřebí odstranit z veřejných prostor (třeba školních hřišť), aby se do zóny kolem Fukušimy mohli vrátit lidé. Uvažovalo se až o padesáti centimetrech. I když práce už probíhají a není jasné, jak úřady s údaji od vědců naloží, zdá se, že zásahy nemusí být tak nákladné.

Není kam spěchat

Český odborník na vliv radioaktivity na rostliny Petr Soudek z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd se ovšem nedomnívá, že situace je tak zcela optimistická. "Přesnější závěry asi budeme moci udělat až příští rok," řekl Technetu s tím, že dosavadní informace podle něj nejsou dostatečné.

V Japonsku slunečnicím pšenka nepokvete

Jak už jsme vás informovali v tomto starším článku, někteří vědci navrhovali použít při odstraňování radioaktivity z polí kolem Fukušimy slunečnice. Vedoucí prací na měření radioaktivity rostlin Tomoko Nakaniši tento nápad ovšem označil za nesmysl. 

Ani jeho český kolega Petr Soudek ho nevidí jako příliš realistický: "Skutečně existují vědecké práce popisující experimenty se slunečnicemi v okolí Černobylu. Kolegové z Ukrajiny odstraňovali s pomocí těchto rostlin radioaktivní cesium z vody," vysvětluje český biolog.

Ale je tu háček: "Tehdy se rostliny pěstovaly hydroponicky (tedy ve vodní lázni, nikoliv v půdě, pozn. red.)." Slunečnice rostly v nádrži, do které z jedné strany přitékala radioaktivní voda a z druhé vytékala vyčištěná. "Odstraňování cesia z půdy je přece jenom komplikovanější, takže se nedá předpokládat, že by bylo stejně účinné i vysazení slunečnic na pole s radioaktivní zeminou," uzavírá Petr Soudek.

Jeho první výtka je formální. O výsledcích zatím vědci informovali pouze v časopisu Nature (článek je dostupný zde). Jde sice o seriózní vědecký časopis, ale výsledky byly zveřejněny jen ve zpravodajském článku. Chybí tedy podrobný popis metodiky a všech výsledků.

"Občas tak není například jasné, s jakými jednotkami japonští kolegové pracují," říká Petr Soudek a přibližuje: "Uvádí tak radioaktivitu v některých případech na živou váhu rostliny, normy se ovšem obvykle uvádí na sušinu." Vzhledem k tomu, kolik rostlinná těla obsahují vody, je rozdíl v obou hodnotách zhruba desetinásobný.

Je třeba ale upozornit, že japonští vědci chystají podrobnou publikaci v srpnovém vydání svého vědeckého časopisu Radioisotopes, takže tato výhrada by mohla brzy padnout.

Není ale jasné, zda publikace otupí další výtku českého biologa: "Kolegové měřili hodnoty pouze dvou radioizotopů, což mi přijde málo. Především tu chybí stroncium 90, které má poločas rozpadu také kolem 30 let, stejně jako cesium." Stroncium není sice nijak výrazně nebezpečnější než sledované izotopy cesia, ale za vhodných podmínek se také může dostat do těl rostlin a odtud případně do těla člověka.

Petr Soudek se také obává, že kontaminace půdy radioaktivními prvky by se mohla rozšířit. Cesium a stroncium jsou relativně mobilní prvky (samy, nebo alespoň jejich soli jsou více či méně rozpustné ve vodě), a tak se mohou s dešti časem dostat i do větších hloubek půdy. A odtud se mohou pak snáze kořeny dostávat do těl rostlin. 

Podle Soudka tedy zatím není zcela jisté, že příští sklizeň bude opravdu v pořádku. "Přesto vidím budoucnost v porovnání s černobylskou katastrofou optimisticky, i když asi ne tak optimisticky jako japonští kolegové," shrnuje český odborník.

Nejčtenější

KVÍZ: Nechte starosti na zemi a vyzkoušejte si, jak znáte dopravní letadla

Z kvízů z oboru letectví je v čase letních dovolených určitě nejvhodnější ten, který se týká letadel dopravních. A aby nebyli v kvízu markantně zvýhodněni ti, kteří tento druh dopravy ve větší míře...

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

Ocelové šipky shazované z letadel vrátily válku zpět do středověku

Kromě zcela nových zbraní umožnila první světová válka i renesanci některých na pohled primitivních zbraní, které se ve výzbroji evropských armád neobjevovaly již celá staletí. Jednou z nich byla...

Bez těchto osmi webů a aplikací na dovolenou snad ani nejezděte

Notebook, tablet, chytrý telefon má u sebe skoro každý. Jak moc užitečné mu budou, záleží na tom, jak jej umí využít a jaké aplikace na něm používá. Vybrali jsme osm praktických, které vám zpříjemní...

Padesát odstínů šedi řeckého letectva vypráví příběh modelu F-16D

Soutěž

Jaroslav Háječek se rozhodl dokončit rozdělaný model, který přišel v balíku z Bejrútu. Tento model letounu F-16D řeckého letectva byl výzvou. Jak popisuje jeho autor, otevřel celou škálu možností,...

Nic divnějšího mít na uších nemůžete. S laděním zvuku pomohla slavná značka

První náhlavní sluchátka společnosti Nothing, nazvaná jednoduše „headphone 1“, si na hlavě s ničím jiným nespletete. A protože vznikla ve spolupráci s britskou značkou KEF, rozhodně jsme si jejich...

16. července 2025

Drony jako letectvo chudých. Jsou dostupné, hodí se teroristům a pašují i kečup

Premium

Malá, ale hlavně levná bezpilotní letadla často zvládnou podobnou práci jako specializované vojenské prostředky za miliony dolarů. Jejich zákaz je nemožný. Slouží totiž i k civilním účelům. Přeměna...

16. července 2025

Z kosmu se vrátila posádka složená z Američanky, Inda, Maďara a Poláka

Po více než dvou týdnech na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila na Zemi posádka soukromé mise Axiom 4, zkráceně Ax-4. Byl to opravdu mezinárodní posádka, protože se letu účastnili...

15. července 2025

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

15. července 2025

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

15. července 2025

Před 30 lety se zrodila legenda. Formát MP3 změnil poslech hudby

Za vznikem formátu MP3 byl nápad přenosu hudby přes telefonní linky, který vznikl v hlavě Dietera Seitzera pozdějšího prvního ředitele organizace Fraunhofer IIS. Bylo to v době, kdy prosazovaly...

14. července 2025  10:15

Tabulky zvládnete i bez Microsoftu. Tady jsou ověřené možnosti zdarma

Microsoft Excel je nejrozšířenějším tabulkovým procesorem, se kterým se studenti učí už na běžných středních školách práci s daty. Jeho široká škála funkcí z něj činí volbu číslo jedna pro firmy i...

14. července 2025

Vědci donutili tělo k produkci buněk zabíjejících rakovinu. Léčba bude dostupnější

Premium

Laboratorní produkce buněk pro léčbu nádorových onemocnění označovanou jako CAR T-terapie je náročná, zdlouhavá a drahá. Proto ji nedostávají všichni, kterým by pomohla. Vědci nyní našli způsob, jak...

14. července 2025

Přípravu na sebevražedný let ztvárňuje dioráma s letounem Mitsubishi G4M2

Soutěž

Dárek od kamarádů proměnil modelář Petr Záras v diorámu, ze které tak trochu mrazí. Jde totiž o přípravu na sebevražedný let kluzáku Yokosuka MXY-7 Ohka (třešňový květ) a japonského bombardéru...

13. července 2025

Česko pomůže s hledáním druhé Země. Mise využívá český hardware i software

Cílem kosmické mise PLATO je studovat Zemi podobné planety v relativně blízkých planetárních systémech. Výzkum se bude zaměřovat na planety v tzv. obyvatelné zóně, tedy v takové vzdálenosti od...

12. července 2025

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Revoluční vrtulník i slavní veteráni. Co nabídla letošní Paris Air Show

Letošní 55. ročník největší a nejstarší letecké výstavy světa Paris Air Show na letišti Le Bourget opět předvedl řadu zajímavých strojů a vizí pro budoucnost. Kromě zajímavých novinek si na své...

12. července 2025

Stačí zalesnit 24,75 milionu čtverečních kilometrů a oteplování je vyřešené

Kdyby lidstvo chtělo dál spalovat fosilní paliva a zároveň se vyhnout ohřívání atmosféry, musí sázet stromy. Potřebovalo by jimi však pokrýt značnou část souše. Náklady na takový podnik vychází...

11. července 2025  10:02,  aktualizováno  10:02
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.