Fukušima oddechuje, aby jí dál neteklo do bot

aktualizováno 
Do budov poničených reaktorů jaderné elektrárny ve Fukušimě už začínají vstupovat lidé. Riskují, aby zprovoznili čerpadla a zabránili dalším únikům radioaktivní vody do okolí.

Už před několika týdny se do budov reaktorů poškozené jaderné elektrárny Fukušima dostali roboti. Jimi naměřené hodnoty radioaktivity nebyly vůbec nízké, přesto je následují i lidé. Důvodem jsou neustálé potíže s odpadem vznikajícím při chlazení reaktorů, tedy s radioaktivní vodou. K jejich řešení jsou zapotřebí lidské ruce.

Bez klimatizace neděláme

Řešení problému s vodou  začíná u vzduchu. Od 6. května funguje u reaktoru jedna klimatizace napojená z vedlejší haly s turbínami. Ventilace má zbavit vzduch uvnitř reaktoru většiny nebezpečných látek (především jódu 131). Lidé by se pak v budovách mohli pohybovat i déle než jen pár minut.

Doutnající bazény

Kromě záběrů ventilační techniky, která má umožnit lidem vstup do budov samotných reaktorů, jsme v posledních dnech získali také poprvé možnost podrobnějšího pohledu na další palčivý problém Fukušimy: bazény s vyhořelým palivem.

I v těch totiž vzniká teplo a u několika z nich hrozilo, kvůli odstávce elektrického proudu, poničení paliv a únik radioaktivity do okolí. (podrobnější vysvětlení najdete zde)

Ze záběrů se zdá, že vyhořelé palivo zvládlo období bez chlazení bez větší úhony. Obaly se na první pohled zdají neporušené. V reaktoru 4, který už byl v době zemětřesení odstavený, není vidět žádný problém. "Palivo skutečně nevypadá vůbec poškozené, na druhou stranu se z tohoto pohledu mnoho poznat nedá," říká odborník na jadernou energetiku Dušan Kobylka z ČVUT.

Nepřehlednější je situace v bazénu reaktoru číslo 3. Ten v době zemětřesení pracoval, po výpadku proudu se přehřál a došlo na něm k výbuchu. Silná exploze rozmetala lehkou halu kolem reaktoru a zaplnila bazén troskami a odpadem.

Právě vdechnutí radioaktivních látek rozptýlených ve vzduchu je pro pracovníky nejnebezpečnější jak podle provozovatele elektrárny, společnosti Tepco, tak i odborníků. "Dekontaminace je v takovém případě totiž téměř nemožná," řekl Technetu před časem Leoš Navrátil, předseda Společnosti pro radiobiologii a krizové plánování České lékařské společnosti.

Cílem je podle Tepco dosáhnout poklesu radioaktivity na méně než jednu tisícinu sievertu za hodinu (dokonce předpokládají, že by mohli dosáhnout zhruba na polovinu tohoto množství). I to je mimořádné vysoká dávka. Průměrný člověk dostane zhruba dvaapůl tisícin sievertu za celý rok.

Dělníci ve Fukušimě mohou podle předpisů dostat celkovou maximální dávku 250 tisícin siervertu, takže by v podobných podmínkách mohli odvést nějakou práci. V reaktoru by nepracovali na běžné směny, ale nejspíš vždy maximálně několik desítek minut najednou.

Bez ventilace by to bylo zcela nepředstavitelné. Roboti vyslaní do Fukušimy naměřili hodnoty v rozmezí zhruba od 10 do 50 tisícin sievertu za hodinu.

Fukušima už oddechuje

Ventilace podle všeho pracuje celkem správně. Když technici o víkendu poprvé vstoupili do budovy reaktoru číslo jedna, nedošlo podle Tepco k úniku významnějšího množství radioaktivity do okolí.  

Zatím ale není jasné, zda už se podařilo dosáhnout cílové hladiny radioaktivity, tedy pod jednu tisícinu sievertu za hodinu. Teoreticky to možné je. Model uvedený na jeho internetových stránkách tvrdí, že by úroveň radioaktivity měla klesnout na přijatelnou úroveň už zhruba 20 až 30 hodin po spuštění ventilace.

Aktuálně dělníci spěchají do zamořených prostor hlavně proto, aby elektrárně ulevili v problémech s přebytkem radioaktivní vody. Reaktory, či spíše palivo v nich, totiž stále vytváří teplo a ještě několik měsíců budou. Proto se stále chladí dodáváním vody zvenčí. Voda reaktory ovšem jen protéká, protože nefungují čerpadla, která by udržovala její oběh zařízením. Reaktorové nádoby v podstatě fungují jako velký prasklý chladič, ze kterého ovšem spodem vytéká radioaktivní voda (či pára).

Tato "zářící" H2O ale představuje velký logistický problém. Skladovací kapacity na místě jsou omezené a vypouštět ji nelze. Tepco by tedy podle zveřejněného plánu chtělo zprovoznit cirkulaci vody reaktory a uzavřít tak chladící okruh. Pára by se odvedla na kondenzátory, zchladila a znovu odvedla do jádra jako na každé fungující jaderné elektrárně.

Aby toho inženýři dosáhli, musí se na prvním reaktoru odvést spousta práce. Dělníci budou instalovat nová zařízení na sledování hladiny vody přímo v reaktorové nádobě a také na vhánění dusíku do tohoto prostoru. Dusík má bránit případné explozi vodíku a kyslíku.

Plán Tepca na rozhýbání oběhu vody se také neobejde bez pomoci stávajících zařízení v elektrárně, která budou vyžadovat důkladnou kontrolu a možná i opravy. To všechno jsou práce, které musí udělat lidé. Roboti nestačí. Začíná další kolo dnes asi nejnevděčnějšího zaměstnání na světě.

  • Nejčtenější

Poslední přistání chtěli utajit. Přístroje se tak třásly, že nešly odečíst

Do přistání zbývá 20 sekund a i teď přijde celá akce kapitánovi Kallbachovi jako šílený nápad. Krátká a ještě ke všemu...

Příprava na šílené přistání. IL-62 bude doslova lízat vrcholky stromů

Osmdesátitunový Iljušin IL-62 přistál na hrbolaté travnaté louce na kopci za lesem. To není začátek nepovedeného vtipu,...

Nejlepší zkratka, kterou neznáte. Snímek obrazovky oříznete za sekundu

Jak nejrychleji udělat screenshot? Na vytvoření snímku obrazovky existuje řada specializovaných programů. Pokud ale...

Model dronu Airbusu ukazuje technologie budoucí evropské stíhačky

Společnost Airbus v jihoněmeckém Manchingu odtajnila program bezosádkového stealth letadla LOUT (Low Observable UAV...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Fatální omyl. Jak Američané napadli Rusy a zabili generála Kotova

Mezi nepříjemné válečné omyly patří střelba do vlastních řad, případně po spojencích. Jedna taková událost se stala i...

Premium

Konzumace jídla několikrát denně je klišé, tvrdí výživový poradce Fořt

Napsal více než dvacet knih o zdravém životním stylu a boji s obezitou. Petr Fořt tvrdí, že žádný obecně platný návod...

Premium

Test celoročních pneumatik. Jak si vedou za sucha, za mokra a na sněhu

K celoročním pneumatikám výrobci přistupovali po dlouhá léta macešsky. Konečně se však vrátily do jejich přízně....

Premium

Pes celý život čeká na to, až ho někdo sprdne, říká veterinář

Do své ordinace v centru Prahy dochází den co den už 22 let, aby znovu na nohy postavil čtyřnohé domácí mazlíčky. „I...

  • Další z rubriky

Lhal jsem úřadům, psal pilot Boeingu už dva roky před nehodou 737 Max

Testovací piloti firmy Boeing měli výrazné pochybnosti o systému MCAS, který v rámci vývoje nového letadla 737 Max...

Odmítli s ním létat, aerolinka ho podržela. První černoch pilotem

V roce 1956 se manažeři společnosti New York Airways rozhodli, že pro zvýšení publicity prolomí segregační opatření v...

Za pád 737 MAX v Indonésii může 9 chyb: Boeing, FAA, mechanici i piloti

Nehodu letounu Boeing 737 MAX indonéské společnosti Lion Air, který se loni v říjnu zřítil do Jávského moře, způsobily...

Příprava na šílené přistání. IL-62 bude doslova lízat vrcholky stromů

Osmdesátitunový Iljušin IL-62 přistál na hrbolaté travnaté louce na kopci za lesem. To není začátek nepovedeného vtipu,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz