Sobota 23. října 2021, svátek má Teodor, Theodor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 23. října 2021 Teodor, Theodor

Vědecký bulvár: Co by bylo zapotřebí k vyhubení života na Zemi

  7:13aktualizováno  16:34
Jak odolný je život na planetách podobných Zemi vůči nebezpečí z kosmu, se pokouší odhadnout studie tří vědců z Velké Británie. A podle jejich rámcového odhadu je odolný více než dost. Sterilizace planety, na které se život jednou uchytil, je zřejmě velmi vzácnou událostí.
Ilustrační obrázek

Ilustrační obrázek | foto: Profimedia.cz

To, že čas od času vyhyne významná část pozemských organismů, se prostě stává. Velkých masových vymírání známe z archeologických nálezů nejméně pět (a dnes podle některých biologů možná žijeme uprostřed šestého). Ale život jako celek je evidentně velmi odolný a překonal i dopady velkých planetek či období sopečné činnosti v katastrofické rozsahu. Co by se muselo stát, aby zmizel z povrchu Země úplně? Odpovědět se pokusili v krátké studii zveřejněné (zdarma) v časopise Scientific Reports tři odborníci z univerzit v Oxfordu a Cambridge.

Vědecký bulvár, jak má být: pekelný červ žije více než kilometr pod zemí

Hluboko pod námi sídlí "pekelní" červi. S takovým odhalením přišli vědci pracující v jihoafrických hlubinných dolech. Objevili první mnohobuněčný organismus žijící přímo v titěrných skulinách hluboko v zemské kůře.

Desetitisíckrát zvětšená hlavička hlístice Halicephalobus mephisto. Bílá úsečka odpovídá jednomu mikrometru, tedy tisícině milimetru. Celé tělo červíka měří několik desetin milimetru.

Nad touto otázkou samozřejmě můžete přemýšlet dlouho a zcela neplodně, pokud si nezvolíte nějaké rozumné mantinely. Autoři se rozhodli považovat za konec pozemského života situaci, kdy by podmínky na povrchu Země - a to včetně dna oceánů - nevydržely želvušky. Tito obdivuhodně odolní malí živočichové si získali proslulost, když se ukázalo, že přežijí hodiny ve vakuu, ve vroucí vodě, osmihodinové ponoření do tekutého helia, neuvěřitelné vysoké dávky radiace (6 000 sievertů, tedy cca několikasetnásobně více než člověk) a ještě spousta dalších extrémních podmínek, které si pro ně biologové přichystali.

Tvor, který vydrží téměř vše

Želvušky je kmen drobných živočichů obvykle v rozměrech desetin milimetru, někdy i jednotek milimetrů. Na pohled připomínají nejspíše drobné červíky s osmi nožkami. Kmen má odhadem tisíce, možná i více než deset tisíc druhů, a jeho zástupci žijí po celém světě.

Naprostá většina druhů se rozmnožuje pohlavně, i když existují i druhy, které se mohou rozmnožovat partenogenezí (tj. ze samcem neoplodněného vajíčka). Živí se vším možným od řad, přes části rostlin po jiné bezobratlé.

Za nepříznivých podmínek upadají do stavu, ve kterém prakticky přestanou žít: jeden metabolismus se zpomalí více než tisícinásobně, obsah vody v těle jim může klesnout i o 99 procent. Vydrží v něm sucho,var, osmihodinové ponoření do kapalného helia, škodlivé záření i anaerobní podmínky. Po přechodu do aktivního stavu mohou pokračovat v životě včetně rozmnožování.

Želvušky snese v tomto stavu alespoň po omezenou dobu pobyt ve vakuu a tlak 6 500 atmosfér. S vysokou pravděpodobností přežije i dávky radiace kolem 570 000 radů/ 6 000 Sv a teploty v rozpětí od −270 do +150 stupňů Celsia. Zmrzlé přežijí i desítky let; zaznamenán byl případ 30letého. V jednom případě želvuška přežila na jistém vzorku mechu více než 120 let, aby po jeho navlhčení znovu ožila.

Zástupce kmene želvušek, konkrétně kmen český známý jako medvíďátko dlouhodrápé...

Zástupce kmene želvušek, konkrétně kmen český známý jako medvíďátko dlouhodrápé (Milnesium tardigradé) v aktivním stavu

Když nebude Země obyvatelná pro želvušky, nebude to rozumné místo pro život nikoho, rozhodli se tedy pro účely studie autoři David Sloane, Rafael Alves Batista a Abraham Loeb. Není to nepochybně zcela přesné, ale pro čistě hypotetickou studii je to dostatečné.

Teď se tedy můžeme obrátit k otázce, jak by modelové želvušky mohly zemřít. Autoři statě k závěru, že zdaleka nejpravděpodobnější alternativou prudké zvýšení teploty, tedy upečení zaživa. Jiné kosmické pohromy by s největší pravděpodobností odolné organismy nezabily. Například částečné či úplné odstranění atmosféry, která brání dopadu kosmického záření na povrch, by neohrozilo všechen mořský život. Silná vrstva vody by ho ochránila. A kdyby měl být proud radiace tak silný, aby pronikl několika kilometry vody, předal by vodě tolik energie, že by se stejně z velké části vypařila. Sterilizace teplem se tedy jeví jako ve výsledku nejpravděpodobnější.

V praxi si ji jednoduše můžete představit jako vyvaření všech pozemských oceánů - a to by mohl nejlépe „zařídit“ dopad dostatečně velkého tělesa. Muselo by být podstatně větší než odhadem zhruba desetikilometrová planetka, jejíž střet se Zemí s největší pravděpodobností vedl k zániku dinosaurů. Tehdy vymřelo sice zhruba 90 procent pozemských živočišných druhů, ale zřejmě zhruba 90 procent druhů kostnatých ryb katastrofu přečkalo. A další hlubokomořské organismy byla zasaženy ještě méně.

Na vyvaření pozemských oceánů by podle podle poměrně jednoduchého výpočtu mělo být zapotřebí zhruba 6x1026 joulů (lidstvo spotřebuje dnes ročně zhruba milionkrát méně energie, podle odhadů zhruba 6x1020 J). Muselo by se jednat o těleso o nějaký ten řád těžší než právě „dinosauří“ asteroid; autorům v jejich relativně jednoduchém modelu vyšlo zhruba 1,7x1015 tun (jednotky biliard tun). Je to samozřejmě hodně přibližné číslo, protože autoři práce si celou situaci velmi zjednodušují (například počítají s idealizovanou planetou s oceánem o stejné hloubce po celé planetě). Což v důsledku znamená, že jde spíše o nízký odhad, a v praxi by byla zapotřebí těleso ještě o něco větší.

Takových je ve sluneční soustavě jen málo - jen 17 planetek má stejnou či vyšší hmotnost než necelé dvě biliardy tun. Největší z nich (Vesta a Pallas) jsou ovšem hmotnější poměrně výrazně, zhruba stokrát (cca 2x1017 tun, samozřejmě s poměrně velkou nepřesností). Jde ovšem o tělesa na tak vzdálených drahách, že jejich srážka se Zemí je v podstatě nepředstavitelná - a totéž platí i o zbylých známých patnácti planetkách s dostatečnou hmotnosti.

Vědecký bulvár: Proč by draci ze seriálu Hra o trůny mohli létat

Tři draci v seriálu Hra o trůny

Těžko představitelné jsou i další zvažované sterilizační scénáře. Jedním je výbuch velmi blízké supernovy, ale podle Davida Sloana a kolegů je i to v podstatě vyloučeno. Aby naši planetu (nebo jí podobnou stejného typu) zasáhlo dostatečné množství energie, musela by se vybuchující hvězda nacházet jen zhruba 0,13 světelných let od nás. A jak asi víte, nejbližší hvězdný systém vůbec, Alfa Centauri, leží celé čtyři světelné roky od nás. (Na tuhle vzdálenost by prý výbuch supernovy ohřál pozemské oceány o 0,1°C, odhadují autoři.)

Další možností je, že by nás mohl zasáhnout velmi silný záblesk gamma záření doprovázející například kolaps supernovy, ale ani v tomto případě není riziko nijak veliké. Gamma záblesky jsou relativně vzácné a pravděpodobnost, že by k nějakému došlo v dostatečné blízkosti, je zanedbatelná. Podobně malé by podle našich současných znalostí o vesmíru mělo být i riziko, že Zemi či jinou podobnou planetu by z její oběžné dráhyvyrazil průlet nějaké „bludné hvězdy“ , což by nakonec (zřejmě) vedlo k zániku veškerého života.

Informace o aktualizaci: Do článku jsme doplnili box o želvuškách.

Autor:
  • Nejčtenější

Test sluchátek: Z šesti novinek nás nejvíce nadchly ty nejlevnější

Premium Test zcela bezdrátových sluchátek přinesl docela neobvyklé překvapení: úplně nejlevnější model v celkovém hodnocení...

Hledá se náhrada za gripeny. Zkusili jsme udělat tendr „nanečisto“

Páteří českého vojenského letectva je v současné době čtrnáct kusů bojového letounu Saab JAS-39 Gripen, pronajatých od...

Weby vás tajně sledují prostřednictvím otisku zařízení

Na světě je téměř 1,9 miliardy internetových stránek. Mnohdy slouží k pokoutným účelům a dost často z nich obchodníci...

Apple vylepšil svá oblíbená sluchátka a absurdně zlevnil hudební službu

Pondělní záplava novinek se v nemalé míře soustředila na zvukové a hudební produkty. Podrobně vás jimi provedeme.

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Legendy ČSD obrazem. Nejvýkonnější evropská tendrovka se vyráběla v ČKD

Lokomotiva řady 477.0, zvaná Papoušek, patří k vrcholným dílům československých konstruktérů parních lokomotiv....

Syndrom Petra Pana. Proč někteří muži nikdy nedospějí a žijí jako paraziti

Premium V každém chlapovi zůstává kousek kluka, ale musí to být právě jen ten kousek. Pokud muž nechce vyrůst a převzít...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

Váš syn bude žít jen pár týdnů. Zpověď matky zesnulého hokejisty Buchtely

Premium Přežít své dítě. Pro každého rodiče ta nejhorší představa. Teprve dvacetiletý hokejista Ondřej Buchtela zemřel loni v...

  • Další z rubriky

Co ještě nevíte o dinosaurech. Vůbec nebyli hloupí a nešikovní

Premium Kdysi je lidé považovali za bájné draky, později za neohrabané a evolučně zaostalé hory masa. Jenže vše je úplně jinak....

STO OBJEVŮ: O dobytí mety severního pólu se přeli Peary s Cookem

Seriál Kdo byl první na jižní točně, víme. Severní pól v tom ovšem jasno nemá. Byl premiantem Robert Peary, či Frederick Cook?...

Proč se volební modely a předpovědi tak často pletou

Proč se konečné výsledky voleb liší od průběžných volebních průzkumů? Každý předvolební průzkum je do značné míry...

Nobelovu cenu za chemii získali dva vědci za nástroje pro stavbu molekul

Nobelovu cenu za chemii letos získali vědci Benjamin List z německého Max-Planck-Institutu a David MacMillan z...

Čína má Evropu v hrsti, za pár týdnů dojde hořčík. Auto bez něj nevyrobíte

Premium Vše nasvědčuje, že současná čipová krize v automobilovém průmyslu je jen zahřívacím kolem před tím, co se na Evropu...

ČEZ od ledna zdraží: elektřinu asi o třetinu, plyn o víc než polovinu

ČEZ od nového roku zdraží elektřinu i plyn. Podle šéfa energetické společnosti Daniela Beneše to může být asi třetina u...

Jestli bude inflace stoupat dál, lidé ztratí polovinu úspor, varuje ekonom

Současná míra inflace bude trvat ještě několik let, důvodem jsou zejména vysoké objemy pumpování peněz do ekonomiky,...

Rodině postavil dům za Prahou. Z obří obývací kuchyně se stal problém

Pan Jarda je původem z Uherského Brodu, ale již léta pracuje a žije v Praze. Pro svou lásku Alenu a jejich dvě děti...

Střelba proti kameře je běžná, ale herec za nehodu nemůže, tvrdí Dvořák

Zpráva, že americký herec Alec Baldwin při natáčení westernu zastřelil kameramanku a postřelil režiséra, vyvolala...