Na dně Galilejského jezera stojí podivný pozůstatek dávných dob

aktualizováno 
Pod hladinou Galilejského jezera stojí záhadná stavba z desítek tisíc tun velkých kamenů. Proč a kdo ji postavil, vědci pouze spekulují.

Struktura na dně Galilejského jezera ze sonarového záznamu | foto: Yitzhak Paz et al.

Na dně Galilejského jezera leží netečně velká archeologická záhada. Je to hromada až metr dlouhých čedičových balvanů, nasypaná do nízkého kužele o průměru zhruba 70 metrů a výšce kolem 10 metrů. Nachází se pár metrů pod hladinou.

Zhruba 60 tisíc tun neopracovaných kamenů leží v jihozápadním koutě jezera prakticky jistě díky práci lidských rukou. V okolí žádné podobné přirozené útvary nejsou a není pro to ani důvod (třeba v podobě řeky, která by kameny zrovna sem donesla).

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje

Podoba haldy v průřezu s vyznačenými rozměry. Zkratka bsml označuje "výšku v metrech pod hladinou moře".

Podivnou "haldu" objevili izraelští archeologové poprvé na snímcích ze sonaru v roce 2003, ale k jejímu bližšímu ohledání s potápěčskými přístroji se dostali až po letech. Nakonec ji popsali letos v odborném článku, jehož hlavním autorem je Izchak Paz z Ben Gurionovy univerzity v Negevu (článek je dostupný odsud).

Z článku je vidět, jak málo vědci ví. Kameny ve stavbě stačilo sice přetáhnout zřejmě jen několik stovek metrů, ale i tak šlo nepochybně o náročný a dlouhodobý úkol. Musela ho podnikat nějaká dobře organizovaná skupina s dobrým řízením a jasným záměrem.

Co takhle dát si UFO

Objev struktury trochu připomíná "baltické UFO", které prošumělo médii před dvěma lety (nevyhnulo se ani nám). Anomálie u švédských břehů je ovšem s největší pravděpodobností skalní výběžek, jehož obrázek z nekvalitního sonaru objevitelé zřejmě trochu přilepšili. Rozhodně nezveřejnili nic, co by tuto hypotézu vyvracelo.

Objev na dně Galilejského jezera může být samozřejmě v principu také čistě vymyšlený. Na rozdíl od švédského případu ovšem na něm pracují profesionální archeologové, kteří by mohli riskovat kariéru a pověst. Zprávu také publikovali ve vědeckém časopise, nikoliv v podobě senzacechtivé tiskové zprávy. Galilejské hroudě tak dáváme podstatně větší šanci na další existenci než baltickému UFO.

Ten nám však bohužel zcela uniká. Vědci v článku navrhují a vzápětí v podstatě zavrhují hypotézu, že stavba mohla vzniknout od začátku jako podvodní. Mezi kameny se totiž dnes drží velké množství ryb, kterým na jinak plochém písčitém dně halda poskytuje příhodný úkryt. Malé kamenné stavbičky vytvořené pro účely chovu ryb vědci sice z Izraele znají, ale ty mají sotva pár metrů, mají jiný tvar a tvoří je podstatně menší, a tedy snáze přepravitelné kameny.

Stavba tedy spíše vznikla na souši a jezero ji zaplavilo postupně. Vědci to ale neví jistě, protože netuší, kdy vznikla. Článek udává cimrmanovské rozmezí někdy v období minulých dvou až dvanácti tisíc let. Je to pochopitelné, protože neopracované kameny jednoduše není podle čeho datovat.

Zdaleka nejpravděpodobnější je, že útvar je starý něco přes čtyři tisíce let, protože z té doby pochází jiné podobné, byť mnohonásobně menší stavby v blízkém okolí. Ty jsou datovány třeba podle organických zbytků ve stejných vrstvách (stačí třeba i dřevěné zbytky nářadí).

Autoři článku doufají, že se jim podaří dostat k soustavnému podvodnímu průzkumu a během ponorů objeví nějaké stopy, které jim umožní určit, kdy stavba vznikla. Méně pravděpodobné už je, že v brzké době přijdou na to, co tvůrci stavbou vůbec zamýšleli.

Problém s interpretací jejich úmyslů máme i u staveb na lépe přístupných místech. A nejde jen například o záhadné kresby na poušti Nazca nebo Stonehenge. Týká se to třeba i českých megalitických památek, jako jsou největší evropské rondely, které stojí více než čtyři tisíce let v rovině u Kolína. U těch se asi všichni archeologové shodnou, že sloužily k náboženským účelům. Ale jakým přesně a zda neměly i jiné využití, nikdo spolehlivě říci nemůže.

Autor:
  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Na cele s Meresjevem. Konec bloudění italského stíhače českou oblohou

K italskému pilotovi, který v roce 1959 zabloudil na naše území, pustily úřady představitele ambasády až po více než...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Neházejte 737 Max na piloty, píše legenda „Sully“. Byla to smrtelná past

Chesley Sullenberger varuje před svalováním viny za nehody letadel 737 Max jen na piloty. Slavný „kapitán Sully“,...

Kompletně česká koloběžka zvládne 150kg tlouštíka i sto tisíc kilometrů

Řezání a vrtání laserem, sváření roboty, ohýbání počítačem řízenou 3D ohýbačkou … Koloběžka sice vypadá jako jednoduchý...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

Opíjel se jídlem. Jeho případ může pomoci lidem po celém světě

„Alkoholické“ bakterie, které ve střevech vyrábí vysoké množství alkoholu, jsou možná běžnější, než se čekalo....

Evoluční schovávaná. Umělá inteligence objevila triky a nečekané chyby

Schovka nevypadá zrovna jako vědecké bádání. Výzkumníci ale simulací miliard her na schovávanou ukázali, že se umělá...

Tyranosaurus „řval“ jako ptáci a krokodýli, zvuk vyvolává strach i dnes

Nová rekonstrukce zvuku, který vydával obávaný Tyrannosaurus rex, naznačuje, že jeho řev by vás vyděsil jinak, než...

Dosud neprozkoumaný hrad Karla IV. vydá tajemství. Jsme na samém začátku

Archeologové, historici, památkáři, architekti a geofyzici odhalují první tajemství Karlova hrádku. Nechal si ho pro...

Najdete na iDNES.cz