Před osmi měsíci a jedním dnem osvítil oblohu nad ruským Čeljabinskem a okolím pád meteoritu, jaký už na Zemi dlouho nebyl k vidění. Těleso se v atmosféře poměrně rychle rozpadlo, menší kousky se rozptýlily po velké ploše podél jeho dráhy a ten největší pokračoval až k jezeru Čerbakul, které leží asi 80 kilometrů západně od Čeljabinsku. Pro těleso se tak používá jak název Čeljabinský, tak Čerbakulský meteorit.
Čeljabinský meteoritOznačuje se také jako Čerbakulský meteorit a nazývá se tak těleso, které 15.února 2013 v brzkých ranních hodinách proletělo nad Čeljabinskou oblastí. Při vstupu do atmosféry se pohybovalo rychlostí 17,5 kilometrů za sekundu (zhruba 63 000 km/h) po dráze se sklonem 17 stupňů k zemskému povrchu a jeho jas se neustále zvyšoval. Když těleso dosáhlo výšky 32 kilometrů nad zemí, se začalo rozpadat na menší části. Protože se tím zvýšil povrch vystavený ovzduší, zvýšilo se odpařování. Objekt se rozzářil tak, že přesáhl jasnost Slunce. |
Těleso tehdy v jezeře prorazilo osmimetrovou díru, která od začátku poutala pozornost odborníků (stopy dopadu zkoumali i Češi). Ale skutečně se práce rozjely až během letních měsíců. V září se podařilo podle ruského zpravodajského webu Russia Today lokalizovat zbytky meteoritu pod zhruba třemi metry jezerních usazenin a na místě už také byla plovoucí plošina schopná ho vytáhnout.
Původní zprávy hovořily o tom, že by se mělo zbytky meteoritu podařit vyzvednout během několika dnů, ale nakonec se práce protáhly na několik týdnů. I proto, že objekt se propadl v sedimentech ještě o několik metrů hlouběji (z hloubky asi 14 metrů do 20 metrů), a muselo se tedy odčerpat více bahna.
Postupně se však podařilo kámen osvobodit a v posledních dnech dopravit kousek od břehu, kde odpočíval pod hladinou posledních 24 hodin až do 16. října. Pak ho "záchranáři" během pouhých několika minut před kamerami a novináři vytáhli na břeh.
Po vyzvednutí proběhlo okamžitě vážení nálezu, které však nebylo zcela průkazné. Váha ukázala 570 kilogramů, ale pak se rozbila, takže víme jen tolik, že nalezený kus je těžší. Ale asi ne o mnoho, předem odborníci odhadovali jeho hmotnost na 600 kilogramů.
SlovníčekPlanetka je malé těleso s průměrem nad 100 metrů obíhající kolem Slunce (nebo jiné hvězdy, ale u těch žádnou neznáme). Meteoroid je těleso menší než 100 metrů obíhající kolem Slunce. Ale velikostní hranice mezi planetkou a meteoroidem není zcela jasná. Meteor je světelná stopa, která vzniká, když meteoroid letí atmosférou. Bolid je jasný meteor, jasnější než jakýkoliv na obloze se běžně vyskytující přirozený objekt s výjimkou Měsíce a Slunce. Meteorit je zbytek tělesa, který přežije průlet až na povrch planety. |
"Podle předběžné obhlídky a charakteristických příznaků pro kamenné meteority lze říci, že tento úlomek je částí čeljabinského meteoritu," prohlásil podle agentur docent Sergej Zamozdra z univerzity v Čeljabinsku. Konstatoval, že povrch meteoritu je silně roztavený, dobře patrná je i rez a velké množství důlků. "Je to největší úlomek meteoritu a nejspíše bude patřit mezi deset největších nalezených meteoritů," odhadl.
Výlov meteoritu platila Čeljabinská oblast a stál celkem 1,6 milionu rublů (asi milion korun). "Sotva se kdy naskytne druhá taková příležitost vylovit ze dna meteorit. Cožpak to není úlovek snů?" obhajoval náklady technický vedoucí expedice Maxim Šipulin. Potápěči v jezeře našli celkem 14 úlomků meteoritu, druhý největší vážil jen 11 kilogramů.
Dosavadní nálezy potvrzují, že těleso patřilo mezi nejběžnější typ meteoritů, tzv. obecné chondrity. Znamená to, že jde v podstatě o kamenný meteorit s příměsí železa (v tomto případě cca 10 procent).
Bohužel pro moderní vědu chondrid od svého vzniku někdy před více než 4,5 miliardami let prošel tepelnou přeměnou, která změnila jeho složení. (Tím není myšlen jen ohřev povrchu tělesa při vstupu do atmosféry, ale proměna teplem z rozpadu radioaktivních prvků v materiálu ranné Sluneční soutavy.) Kdyby se tak nestalo, patřil by mezi mnohem vzácnější tzv. primitivní, nepřeměněné chondrity, ve kterých se zachovala "pralátka" naší soustavy. To by byl velmi cenný úlovek, a to jak z vědeckého, tak finančního hlediska.
On ale i tento relativně běžný kus by na otevřeném trhu mohl mít hodnotu dalece převyšující cenu jeho vytažení. Skončí ovšem téměř nepochybně jako cenná přírodní památka v některém z ruských muzeí.
