OBRAZEM: Oheň a blesk. Fotograf zachytil sopku se světelným doprovodem

aktualizováno 
Díky shodě okolností a vytrvalosti dokázal fotograf Martin Rietze působivě zprostředkovat pocit nebezpečí a vzrušení z pohledu na aktivní sopku.

Výboj v sopečném mraku nad sopkou Sakurajima na jižním cípu ostrova Kjúšú | foto: Martin RietzeProfimedia.cz

Po čtrnácti hodinách se dočkal. Martin Rietze strávil celou noc na svahu u sopky (ne přímo sopky) Sakurajima v jižním cípu japonského ostrova Kjúšú, než těsně před pátou hodinou ranní zachytil snímek, ve kterém se sloupem sopečného popela a sprškou žhavých kamenů proplétá bledě zářící blesk. Snímek, který na první pohled zaujme asi každého.

Fotogalerie

Není to zcela neobvyklá událost. Elektrické výboje doprovází vulkanické události poměrně často, i když rozhodně ne vždy. Přesný důvod vzniku těchto sopečných blesků však zatím není úplně dobře popsaný. Jasné je, že popel v oblaku je elektricky nabitý. Ale ve hře je zřejmě několik různých mechanismů.

Asi nejjednodušší vysvětlení říká, že různě veliké částice v oblaku mají obvykle různé náboje. Menší částečky jsou spíše záporně nabité, větší spíše kladně. Ze sopky vystoupají společně, ale gravitace a proudění vzduchu je postupně oddělí, když těžší padají rychleji a lehčí stoupají. Tím dojde i k rozdělení nábojů do různých oblastí, a když je rozdíl mezi oběma nabitými oblastmi příliš veliký, proběhne mezi nimi výboj.

Hypotéza ovšem zřejmě nevysvětluje vše a sopečné blesky mohou vznikat i jinými způsoby (podle této teorie dochází k rozdělení náboje při srážkách částic v mraku). Vzhledem k tomu, že zcela nerozumíme ani vzniku běžných blesků, není to až tak překvapivé.

Sakurajima soptí s přestávkami už od poloviny 50. let minulého století.

Sakurajima soptí s přestávkami už od poloviny 50. let minulého století.

Blesk vzniká díky přítomnosti nabitých částic v sopečném prachu.

Blesk vzniká díky přítomnosti nabitých částic v sopečném prachu.

Ať už byl důvod jakýkoliv, Sakurajima vyšla Martinu Rietzovi vstříc a poskytla mu nevšední podívanou, kterou vášnivý fotograf (jeho stránky najdete zde) dokonale využil (celá série jeho japonských snímků je zde). Snímky pořizoval ze vzdálenosti něco přes tři kilometry bez speciálního vybavení. Časopisu NewScientist řekl, že musel pouze vybavení chránit před prachem a mít na paměti, že spad popela je "nezdravý". Takže si patrně kryl ústa rouškou či šátkem, ale to ze snímku samozřejmě nepoznáme.

Sakurajima, tedy sopka, kterou snímal, je s přestávkami neustále aktivní už od poloviny 50. let, a tak je to pro lovce sopečných snímků vděčná destinace. Nejpamátnější exploze v nedávných dějinách nastala ale v roce 1914, kdy láva ze sopky spojila tehdejší ostrov Sakurajima s pevninou a udělala z něj poloostrov.

 

Nejčtenější

Unikla hesla rekordních 773 milionů uživatelů. Najdete tam to svoje?

Není heslo jako heslo. Či spíše heslo jako heslo vlastně ani není heslo.

Více než miliarda unikátních kombinací e-mailu a hesla unikla na web v zatím rekordní databázi přístupových údajů....

Jeden „drát“ by stačil pro celou ČR. Nové elektrické vedení láme rekordy

Transformátor pro 1 110 kV vedení v Číně, který postavila firma Siemens. Na...

Provozovatel čínské přenosové sítě spustil nejvýkonnější a nejdelší vedení světa. Putuje jím elektřina o napětí více...

Nájemný vrah doplatil na svůj koníček, udaly jej chytré sportovní hodinky

Mark Fellows na snímku z desetikilometrového závodu v Manchesteru v roce 2015

Britský běžec a cyklista Mark Fellows byl odsouzen k doživotnímu trestu za dvojnásobnou vraždu. K jeho odhalení a...

Tito lidé neexistují. Počítač si je vymyslel, napodobí rasu i vlasy

Fotografie neexistujících celebrit generované neuronovou sítí Nvidia na základě...

Podívejte se na fotky lidí, které jste nikdy nepotkali a nepotkáte. Počítač si je totiž vymyslel. Generativní...

Jak ze soustruhu. Vypadá neuvěřitelně, ale ledový disk vznikl přirozeně

V americké řece Presumpscot plave ledový disk

Na řece Presumpscot v americkém státě Maine vznikl extrémně velký rotující ledový disk. Vypadá možná nepřirozeně, ale...

Další z rubriky

Žijeme v době kuřecí. Podle vědců bude drůbež znakem současnosti

Ilustrační snímek

Průmyslové chovy brojlerů jsou podle skupiny vědců možná tím nejlepším biologickým dokladem vlivu člověka na Zemi....

Největší známý slon byl těžký asi jako Tyrannosaurus rex

Porovnání velikosti dospělého člověka s velikostí průměrně velkého samce a...

Jak si vede největší živočich, který v současnosti chodí po zemi, ve srovnání s pravěkými obyvateli naší planety?

Proč ženy utrácejí za módu? Protože lžeme o tom, co od partnerů chceme

Momentálně platí, že když krajka, tak netradiční. Objevuje se často ve formě...

Proč se ženy tolik starají o módu, když potenciální mužské nápadníky na jejich rafinovaných róbách údajně zajímá hlavně...

Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?
Porodní dům v ČR: Bude stejně úspěšný jako v zahraničí?

Nikdy nelze přesně naplánovat, jak bude porod probíhat. V zahraničí už řadu let fungují porodní domy jako alternativa klasické porodnice a domácího porodu. Jaké jsou přínosy a rizika těchto zařízení?

Najdete na iDNES.cz