Americké zimy a evropské zimy bývají trochu jiné, než by si klimatologové představovali. Podle většiny stávajících modelů by na americké straně Atlantiků měly být zimy v průměru o necelý stupeň Celsia chladnější, a ty naše evropské zase o nějakou desetinku teplejší. Není to největší rozpor mezi klimatickými modely a skutečností, a v celkovém měřítku věcí není nijak zásadní, přesto jeho původ vědce zajímá.
Zřejmě je daný tím, že klimatologové (alespoň částečně) zapomněli na města, tvrdí nové studie zveřejněná 27. ledna on-line na stránkách časopisu Nature Climate Change.
Staré ostrovy, nové odpady
Dobře se ví, že teplota ve městech je vyšší než v přirozené či zemědělské krajině. (Mluví se o tzv. městských teplotních ostrovech.) Stavební materiály totiž dobře pohlcují a drží teplo. S tímto vlivem už vědci pravidelně počítají. Ale kromě něj jsou velké aglomerace výjimečné ještě tím, kolik tepla v nich přijde vniveč. Jde především o teplo uvolněné ze spalování fosilních paliv (tj. z nevyužité teplo našich výfuků a komínů).
Globálně není jeho vliv příliš veliký, celková lidská energetická spotřeba činí jen pár promile v celkové výměně energie mezi povrchem planety a atmosférou. Už před půl stoletím (doklad zde) se objevila myšlenka, že by ale tato volná energie mohla ovlivňovat klima. Při přípravě většiny modelů však nehrála velkou roli.
Zřejmě přišel čas to napravit, dokládají autoři nové studie. Tvrdí, že když odpadní teplo přidají do rovnic, neshoda mezi jeho výsledky a naměřenými podzimními teplotami v Evropě a zimními v USA z větší části zmizela.
Zdá se tedy, že odpadní teplo z měst se dostává do poměrně velikých výšek, až do oblasti rychlého proudění (tzv. jet-streamů neboli tryskového proudění). To jsou jakési atmosférické přepravníky, ve kterých se vzduch pohybuje rychlostí stovek kilometrů za hodinu a které se táhnou se na tisíce kilometrů a pokud se na jednom místě "přihřejí", zcela logicky se tento efekt projeví na poměrně velké vzdálenosti. Energie navíc také vede k malé změně jich směru a relativní síly.
Jak to u klimatu bývá, následky poměrně malé původní změny jsou dosti složité, a tak některé (třeba v Asii) pomineme. Odpadní teplo z městských center tak podle autorů ohřívá během naší zimy severozápadní Kanadu či ruské arktické oblasti a naopak přispívá k ochlazení západní Evropy. Na jaře se naopak kvůli změně konfigurace větrů v atmosféře tento trend změní a dochází k oteplení Evropy, především Ruska.
V létě je asi kvůli snížené spotřebě energie jev nejslabší a projevuje se především malým "ochlazením" oblasti kolem Kaspického moře a mírným oteplením severní Evropy. Na podzim je znovu o něco tepleji v severní Evropě a chladněji v Rusku či Kanadě.
Efekt by podle autorů studie mohl způsobovat v dlouhodobých teplotách výkyvy maximálně kolem 1 stupně Celsia v Euroasii a zhruba 0,6°C v Severní Americe. Naproti tomu vliv na globální teploty má být zcela zanedbatelný, zhruba jen 0,01 stupně Celsia.
Je to zřejmě dáno nerovnoměrnou mírou urbanizace světa. Její míra je nejvyšší především v USA a Evropě a právě tady uniká do atmosféry nadproporční množství odpadního tepla. Dá se tedy čekat, že největší dopad bude v jejich okolí. Překvapením je, jak daleko "okolí" sahá.
Upozornění: Původní titulek článku "Teplo z měst může podle vědců ovlivnit teploty tisíce kilometrů daleko" byl nahrazen novým, který lépe odráží obsah představované vědecké práce. Zároveň došlo i k zásadní změně textu.
