Vědecký bulvár, jak má být: tančící krab s vlastní biozahrádkou

Nově objevený druh kraba, který žije v absolutní temnotě na dně moří, si pěstuje potravu přímo na klepetech. Má je hustě ochlupená a osídlená bakteriemi, o které se stará mimo jiné i tancem.

Nestává se často, aby nově objevený druh na své místo v učebnicích biologie vtančil. Krab Kiwa puravida to dokázal. Do povědomí vědeckého světa ho přivedl článek s dlouhým titulkem začínajícím "Tančící krab v hlubokých vodách". (Zbytek titulku radši nepřekládáme, protože se v něm objevuje ještě slovo yetti, a my nechceme být obviněni z bulvarizace otázky podmořských krabů.)

I přes roztančený titulek to však je seriózní článek ve vědeckém časopise PLoS ONE (zdarma dostupný zde).

Vědci objevili zatím neznámého tvora v blízkosti průsaků metanu a sulfanu (sirovodíku) několik desítek kilometrů od pobřeží Kostariky. Zhruba deseticentimetrový korýš byl nápadný, protože mával chlupatými klepety u jednoho z průsaků přímo v záběru kamery robotické ponorky. (Mimochodem, jde o studené průsaky, ne hydrotermální prameny obvyklé z vulkanických oblastí mořského dna třeba v Atlantickém hřbetu). Obsluha plavidla po spatření korýše neváhala a nabrala ho robotickým ramenem.

Detail hřebínku, kterým si krab vyčesává bakterie z těla. Mezi zuby je dokonce ještě patrný zbytek bakteriálního vlákna (označený šipkou).

Na hladině pak vědci objevili na hustých chloupcích krabových klepet bohatou zahrádku z bakterií, které se živí anorganickými sloučeninami z průsaků (jde tzv. chemoautotrofní bakterie). V laboratoři pak pozorovali, jak se jimi krab živí, jak můžete vidět i na přiloženém videu. Korýš si bakterie vyčesává speciálně upraveným ústním ústrojím, které má podobu hřebínku.

Pro výživnou roli bakterií svědčí i chemické důkazy. V tělních tkáních krabů se objevují mastné kyseliny a izotopy typické pro organismy, které nežijí z potravy vzniklé díky fotosyntéze (tak se odhalí i tvorové, kteří jen sežerou někoho, kdo fotosyntézu udělá za ně, například lidé). V okolí přitom byl i dostatek  živin vzniklých fotosyntézou, krabi však podle všeho dávají přednost vlastním výpěstkům.  

Co se týče podivného tance, krabi ve vodě mávají klepety zřejmě proto, aby mikroorganismy na jejich těle měly dostatečný přísun chemické potravy, včetně kyslíku. 

Vědci pozorovali pěstitelskou strategii u korýšů poprvé, ale možná je rozšířenější, než si mysleli. V blízkosti teplých podmořských pramenů žijí i další tvorové, kteří mají na těle podobné kolonie bakterií. Je možné, že i oni si vylepšují jídelníček bakteriemi z vlastního těla. 

Chlupaté bohyně na konci světa

Pozorování mohlo vysvětlit i otázky kolem vůbec prvního objeveného chlupatého kraba. Tím byl v roce 2005 popsaný druh Kiwa hirsuta vyzvednutý z hloubek přes 2 000 metrů nedaleko Velikonočního ostrova. Je zhruba o polovinu větší než nově objevený druh a jeho klepeta jsou pokryta ještě hustší a bohatější hřívou, jejíž účel zůstává neznámý. Že by to byly bakteriální visuté zahrady Semiradiny?

První známý druh z čeledi "chlupatých krabů", Kiwa hirsuta, objevený v roce 2005

Ať je to jakkoliv, oba krabi jsou zatím jedinými zástupci nové čeledi korýšů nazvané Kiwaidea. Výraz není odvozený od novozélandského nelétavého ptáka, ale údajně od polynéské bohyně mořských škeblí a lastur. Druhové jméno služebně staršího druhu latinsky znamená "chlupatá" (protože rodové jméno je ženského rodu). Nově objevený K. puravida má jméno odvozené od španělského výrazu "pura vida" (doslova čistý život). V Kostarice se používá v různých významech od "ahoj" po "mám se skvěle".

Pro zástupce čeledi Kiaidae to není špatné jméno. Objeveným korýšům se daří na místech, která jsme ještě dlouho považovali za nehostinná pro složitější organismy, a našli si v nich nové a nečekané způsoby přežití. Spolu s dalšími nedávno popsanými obyvateli mořských i zemských hlubin jsou dobrým připomenutím toho, jak je život odolný a vynalézavý. I toho, že máme stále co objevovat.

Krabi i další dobrá věda zadarmo pro každého

Popis tančícího chlupatého kraba vyšel v on-line časopise, jehož plný název je Public Library of Science ONE (zde je domovská stránka, název je doslova "Veřejná vědecká knihovna JEDNA"), zkracovaný na PLoS ONE.

PLoS (domovská stránka) vydává celou rodinu vědeckých časopisů, většinou jednooborových (biologie, tropické choroby atp.), které mají velmi slušnou úroveň i citovanost. Největší "zvláštností" je ovšem, že jsou úplně zadarmo.

Je to jeden z nejznámějších případů tzv. "otevřeného přístupu" (Open-access čili OP) ve vědě. Podle filozofie OP by měla být drtivá většina vědeckých výsledků přístupná všem. Nejen kvůli tomu, že velká část vědy se dělá za veřejné peníze, široce dostupné publikace přispívají podle zastánců sympatické myšlenky především k urychlení všeobecného pokroku.

Hnutí za "open access" v posledních letech sílilo a od roku 2000 podobných časopisů rychle přibývá. Přesto titul s předplatným tvoří stále přes čtyři pětiny všech vědeckých "žurnálů". 

Samozřejmě, jenom z dobrého předsevzetí se časopis neuživí, a provoz PLoS a jiných "otevřených" časopisů musí někdo zaplatit. Předplatitelé to nejsou, a tak zbývají buď sponzoři (včetně států), kteří se ale do podpory moc nehrnou, a pak samotní autoři.

Protože vědci publikovat většinou nejen chtějí, ale i musí, aby dokázali, že něco dělají, padá finanční břemeno na ně. Za každou publikaci v PLoS ONE zaplatí autoři 1 350 dolarů (tj. zhruba něco před 20 tisíc korun za kus, i když vědci z některých institucí podporujících časopis mají slevu).

Zatím PLoS tento přístup vychází. A zdaleka nejlépe ze všech jeho titulů je na tom právě PLoS ONE, který je také hlavním finančním tahounem podniku. V minulém roce vydal 6 749 vědeckých prací a byl největším vědeckým časopisem na světě. Jde o víceoborový časopis, ve kterém vychází slušné až velmi dobré vědecké práce, ale který také rád přijme mediálně chytlavou publikaci typu tančících krabů.

Nejčtenější

První metro v kontinentální Evropě měla Budapešť, dodnes je nejmělčí

Druhým městem na světě, které bylo obdařeno metrem, se v roce 1896 stala uherská metropole Budapešť. Tato první linka budapešťského metra je postavena těsně pod povrchem. Elektrické napájení je...

Co to bylo za ránu? Manželka šéfa ponorky netušila, že její muž v Titanu právě zemřel

Implozi ponorky Titan odhalila nová nahrávka. A záběry, které ukazují manželku tehdejšího šéfa společnosti OceanGate, který se spolu s dalšími čtyřmi pasažéry vydal před dvěma lety prozkoumat vrak...

Ponorka do hloubky, která na Zemi není, připomíná bednu. Na dno pěti oceánů

Relativně nedávno vzbudila zájem široké veřejnosti tragédie ponorky Titan, která i s posádkou v červnu 2023 implodovala cestou k vraku Titaniku. Jedním z podmořských badatelů, který se k této nehodě...

Hrobníkovi z lopaty. Po pádu letadla musela ještě přežít boj s pralesem

Zatím jsme se v našem seriálu věnovali příběhům mužů z ozbrojených sil. Dnes se podíváme na příběh dívky, která v sedmnácti letech přežila pád z výšky kolem 3 000 metrů a navzdory svým zraněním se...

Při přechodu na Oneplay dávejte pozor, snadno zaplatíte dvakrát za to samé

Spojení služeb O2TV a Voyo se v čase potkalo s nasazením nových tarifů telefonního operátora. Záměr „vyřešit vše najednou“ sice dává smysl, nicméně situaci znepřehlednil a pro některé uživatele...

Co to bylo za ránu? Manželka šéfa ponorky netušila, že její muž v Titanu právě zemřel

Implozi ponorky Titan odhalila nová nahrávka. A záběry, které ukazují manželku tehdejšího šéfa společnosti OceanGate, který se spolu s dalšími čtyřmi pasažéry vydal před dvěma lety prozkoumat vrak...

23. května 2025  12:27

Před 100 lety se narodil významný český divadelní režisér Jan Grossman

Jan Grossman byl vynikající divadelní režisér a zároveň jedna z nejvýznamnějších osobností českého divadla dvacátého století. Narodil se před 100 lety, 23. května 1925 v Praze. Zemřel v roce 1993.

23. května 2025

Upgrade za každou cenu? Proč občas říct ne nejnovějším technologiím

Nové generace elektroniky lákají na vylepšené parametry. Telefon slibuje citelně lepší snímky, notebook svižnější odezvu a sluchátka modernější vzhled. Pro běžného uživatele však vyvstává zásadní...

23. května 2025

Apple připravuje velké představení novinek. Co můžeme čekat?

Na pondělí 9. června si společnost Apple připravila zahájení své největší konference WWDC, kde pravidelně představuje novinky. Vedle pravidelné dávky vylepšení a nových funkcí pro všechny své...

23. května 2025

Voní i tisíce let po smrti. Vědci zkoumají „vůni“ egyptských mumií

Studie provedená University College London (UCL) a Lublaňskou univerzitou představuje první systematickou analýzu pachů mumií, která kombinuje pokročilou chemickou analýzu s osobním senzorickým...

22. května 2025  16:47

Diktátor Pol Pot byl krvavý přízrak Kambodže, který zrušil čas i peníze

Před 100 lety se narodil kambodžský diktátor Pol Pot, jeden z největších masových vrahů lidské historie.

22. května 2025

Nejkrásnější notebook na trhu má unikání kameru. Není vidět a nepřekáží

U chytrých telefonů to není úplně výjimečné, ale v notebooku je kamera schovaná za displejem úplně poprvé. Díky kombinaci hardwarových a softwarových opatření tak displej může vyplňovat 98 procent...

22. května 2025

Ponorka do hloubky, která na Zemi není, připomíná bednu. Na dno pěti oceánů

Relativně nedávno vzbudila zájem široké veřejnosti tragédie ponorky Titan, která i s posádkou v červnu 2023 implodovala cestou k vraku Titaniku. Jedním z podmořských badatelů, který se k této nehodě...

22. května 2025

Na chvíli jsme vyzkoušeli horkou novinku od Googlu. Co dovedou jeho brýle?

Exkluzivně

Mountain View (Od zpravodaje iDNES.cz) Jedním z největších taháků konference Google I/O jsou zbrusu nové brýle ovládané operačním systémem Android XR. My jsme měli možnost je jako jedni z prvních na světě vyzkoušet.

21. května 2025  12:42

Nejen Muskův Neuralink. „Číst myšlenky“ už lze i bez elektrod v mozku

Premium

BMI (brain machine interface) či BCI (brain computer interface) zprostředkovávají komunikaci mezi mozkem a počítačem, který pak může vysílat povely do dalších elektronických zařízení – třeba do...

21. května 2025

JAS-39 Gripen oslavil 20 let v Česku. Základnu čeká přestavba na F-35

Dvacet let s letouny JAS-39 Gripen a čtvrt století letounu L-159 Alca připomněl Den otevřených dveří 21. základny taktického letectva Čáslav. Jak uvedl velitel základny Jaroslav Tomaňa, vzhledem k...

21. května 2025

Google ukázal chytré brýle a nechá vás virtuálně vyzkoušet oblečení

Večer nabitý novinkami, to byla letošní úvodní přednáška konference Google I/O, na níž firma firma představila své pokroky na poli AI a její integrace do různých systémů. Od nových AI modelů přes...

20. května 2025  22:45
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.