Poslechněte si, jak vrzaly kobylky dinosaurům před 165 miliony lety

aktualizováno 
Britským vědcům se podařilo díky velmi dobře zachovanému exempláři "prakobylky" zrekonstruovat zvuk, jak samečci tohoto hmyzu z dob dinosaurů lákaly samičky.

Cestovat na vlnách fantazie za dinosaury je zase o něco jednoduší. Stačí si pustit video u článku a zavřít oči. To, co uslyšíte, by měl být zvuk nočního druhohorního lesa.

Jistě, musíte mít dost bujnou fantazii, abyste si dokázali představit, že nejste ve vymrzlé Střední Evropě, ale kdesi v horké Asii. Ale jinak by váš akustický zážitek měl být velmi podobný tomu, co jste mohli zaslechnout zhruba před 165 miliony let v tropických lesích jury. Ručí za to biologové a paleontologové z univerzity v anglickém Bristolu, autoři rekonstrukce zvuku kobylek a studie v časopise PNAS, která popisuje její vznik (je dostupná z této stránky).

Oživit jurskou kobylku bylo možné díky skvělému nálezu z Číny, kde se podařilo objevit zachovaná křídla tohoto hmyzu. Měřila zhruba 7 centimetrů, takže celá kobylka nazvaná Archaboilus musicus mohla měřit kolem deseti. Důležité bylo ovšem především to, že se zachovaly i drobné detaily stavby křídel, včetně orgánů, určených k vytváření zvuku třením o sebe (tzv. stridulací).

Není to nic samozřejmého, protože některé součásti tohoto systému jsou mikroskopických rozměrů. Tvar "stridulačních orgánů" (částí používaných k vytváření zvuku) ovšem vědcům napověděl, jak mohl znít zvuk těchto zvířat.

Rekonstrukce probíhala hlavně srovnáním se současnými druhy. Vědci sestrojili model určování zvuku dnešních kobylek na základě podoby jejich křídel. Když se přesvědčili, že výsledky modelu odpovídají dnešním kobylkám, pustili se do historické rekonstrukce.

Nakonec dospěli k tomu, že zvuk tvořil jednoduchý, ale čistý tón s frekvencí 6,4 kilohertzů. Takový zvuk se zřejmě dobře nesl i na větší vzdálenost. Navíc tehdejší jurské lesy v (dnešní) severozápadní Číně byly podle dosavadních nálezů poměrně řídké a ani podrost nebyl patrně příliš hustý, takže nebránily komunikaci na dlouhou vzdálenost. Výrazný, čistý tón také zřejmě byl výhodou, pokud byl les v noci akusticky rušným místem. 

Anatomické znaky na křídlech ale nemohou vysvětlit jedno: jak často a dlouho se kobylky ozývaly. Vědci si pomohli analogií se současnými kobylkami stejné velikosti, které žijí v místech bez netopýrů. Tito létající savci v juře neexistovaly, dnes ovšem představují pro noční hmyz smrtelné nebezpečí. Kobylky se tak kvůli nim ozývají spíše na vyšších frekvencích (až dvakrát vyšší než ty jurské), které se nenesou tak daleko, a také méně často. Ve světě bez netopýrů mohlo jedno "zavrzání" kobyl trvat zhruba šedesátinu sekundy.

Mimochodem, kdo jedl "prakobylky", to nevíme. Zřejmě to jen těžko mohli být první ptáci jako Archeopteryx (nebo to byl ještě dinosaurus?), kteří lovili patrně hlavně ve dne. Spíše mohly být "prakobylky" součástí jídelníčků tehdejších nočních savců.

  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Neutrácejte za novou televizi. Stačí takto připojit DVB-T2 za pár korun

Možná i vy budete muset svůj televizor brzy doplnit DVB-T2 set-top boxem, pokud budete chtít nadále přijímat bezplatní...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Na cele s Meresjevem. Konec bloudění italského stíhače českou oblohou

K italskému pilotovi, který v roce 1959 zabloudil na naše území, pustily úřady představitele ambasády až po více než...

Neházejte 737 Max na piloty, píše legenda „Sully“. Byla to smrtelná past

Chesley Sullenberger varuje před svalováním viny za nehody letadel 737 Max jen na piloty. Slavný „kapitán Sully“,...

Premium

Do luxusu investoval i Jaromír Soukup. Nejdražší byt v Česku je dál na prodej

Na samém vrcholu stometrového mrakodrapu V Tower na pražském Pankráci jsou dva penthousy, obecně považované za...

iDNES Premium už používá 150 tisíc lidí. Cena nebude mít konkurenci

Unikátní služba iDNES Premium funguje měsíc. Už bezmála sto padesát tisíc čtenářů oslovil mix exkluzivního čtení a...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2019 si odnesli vědci, o jejichž vítězství se mluvilo již dlouho, autoři...

Cizí planeta a temná hmota. Nobelova cena za fyziku je letos pestrá

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali kanadsko-americký fyzik James Peebles a dvojice švýcarských vědců Michel Mayor...

Kolik právníků by nasytilo T. rexe? O hodně víc než před dvaceti lety

Působivá scéna z Jurského parku, ve které dospělý tyranosaurus sežere zbabělého právníka Donalda Gennara, patří...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz