Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny

  18:50aktualizováno  19:54
Fyzikům se poprvé podařilo přímo zachytit teorií relativity předpovězené gravitační vlny. Lidstvu se tak poprvé otevřelo zcela nové okno do vesmíru, kdy budeme moci zkoumat například černé díry.

Záběr z instalace nového laseru do experimentu LIGO během jeho modernizace na Advanced LIGO | foto: LIGO collaboration

Nobelova cena pro tři lovce

Tři vědci z týmu LIGO, jmenovitě Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, se stali nositeli Nobelovy cenu za fyziku pro rok 2017.

Když Albert Einstein během první světové války začal psát novou kapitolu v dějinách fyziky, ne všechny důsledky jeho teorie se mu líbily. Brzy po zveřejnění obecné teorie relativity si například uvědomil, že gravitace se může projevit vznikem vln, které svým chováním připomínají třeba světlo (nebo jiné elektromagnetické záření). Tyto vlny ovšem deformují (hodně nepřesně řečeno „natahují“ a „smršťují“) samotný prostor. Vznikají, když se nějaká hmotná tělesa zrychlují, nebo zpomalují, ale vzhledem k povaze gravitace jsou velmi slabé, a tak je můžeme pozorovat jen v případě pohybu skutečně ohromných objektů, které dramaticky mění rychlost.

Výpočty, které Einstein údajně prováděl už během roku 1916, ukázaly, že tyto vlny budou tak slabé, že se stávajícím vybavením a vědomostmi o vesmíru (nevěděl třeba, že existují tak hmotné objekty jako černé díry) je nebude možné zachytit. Trvalo téměř sto let, než jeho následovníci dokázali pesimistickou předpověď německého fyzika opravit.

Záznam události zaznamenané experimentem LIGO v září 2015. Měření jsou...

Záznam události zaznamenané experimentem LIGO v září 2015. Měření jsou podkreslena křivkou (ta hladší), která zobrazuje teoretickou předpověď podoby vln vzniklých při spojení dvou černých děr. Shoda je nad očekávání dobrá.

Ve čtvrtek 11. února experiment LIGO oznámil, že jeho detektory Einsteinem předpovězené gravitační vlny poprvé přímo zachytily. Signál detekovaly oba detektory, a to s rozdílem několika milisekund, což odpovídá době, za kterou gravitační vlny pohybující se rychlostí světla urazí vzdálenost několika tisíc kilometrů mezi detektory. Potvrdily se tak zvěsti, které mezi fyziky kolují už několik měsíců.

K zachycení vln došlo 14. září 2015, tedy v době, kdy experiment LIGO (nově nazývaný vlastně Advanced LIGO) po dlouhé modernizaci teprve nastupoval do plného provozu. Všechny systémy běžely naplno, ale oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později. I proto vědci důkladně prověřovali možnost, zda nejde o signál vzniklý náhodou během testů zařízení.

Jak to funguje?

Podívejte se na schématické znázornění experimentu LIGO

Srážka černých děr

Srážka černých děr

Princip detekce gravitačních vln

Princip detekce

Efekt gravitačních vln

Efekt gravitačních vln

Mimo lidskou představivost

Zachycené gravitační vznikly při události, která svým rozsahem přesahuje měřítka lidské zkušenosti a téměř i představivosti. Vznikly v důsledku srážky černých děr, které se po dlouhém „soužití“ před 1 až 1,5 miliardou let spojily v jednu. Jejich hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 Sluncí (s poměrně velkou nejistotou, takže to mohlo být i třeba 25 a 30 Sluncí).

Šéf týmu pracujícího na experimentu LIGO na Kalifornské technice (Caltech)...

David Reitze, šéf týmu pracujícího na experimentu LIGO na Kalifornské technice (Caltech) ukazuje, jak by vypadalo spojení dvou černých děr z pohledu přímého pozorovatele. Jde o výsledek fyzikální simulace, ne jen ilustraci.

Objekty by podle teoretiků měly mít průměr zhruba 150 kilometrů a jejich spojením vznikla nová černá díra o hmotnosti o něco menší, než byl součet hmotností původních objektů. A to proto, že energie odpovídající zhruba hmotností tří Sluncí se během události vyzářila v podobě gravitačních vln.

Během zhruba 20 milisekund se tak uvolnila energie přibližně padesátkrát větší, než kolik jí za stejnou dobu vyzářily všechny hvězdy ve vesmíru. Mimochodem, šlo o událost, která byla pro potřeby LIGO prakticky ideální: gravitační vlny mají stejně jako světlo různé frekvence a LIGO bylo téměř přesně vyladěno právě na vlny, jaké vznikají při srážkách černých děr o hmotnosti zhruba desítek Sluncí.

Přesná poloha nové černé díry na obloze není zatím známa, protože dva detektory k určení polohy nestačí. Možnosti lokalizace událostí na obloze by se měly výrazně zlepšit letos na podzim, kdy se k dvěma americkým experimentům LIGO přidá evropské VIRGO.

Nový pohled na vesmír

Pohled na jedno z ramen experimentu LIGO ve státě Washington

Pohled na jedno z ramen experimentu LIGO ve státě Washington

O detektoru LIGO jsme nedávno psali podrobněji, přibližme si ho tedy nyní jen krátce. Jde o dvě zařízení vzdálená od sebe několik tisíc kilometrů ve dvou různých státech USA. Každé z nich tvoří dva vakuové tubusy umístěné kolmo k sobě s délkou zhruba čtyř kilometrů, kterými během experimentu probíhá tam a zpět laserový paprsek rozdělený zrcadly do dvou zcela identických svazků. Každý zamíří do jiného tubusu, kde ho na konci čeká další zrcadlo. Paprsky se tak vracejí zpět „na start“. V ideálním případě by se při opětovném setkání měly v podstatě vyrušit, protože se jejich vlny setkají v právě opačné fázi.

Pokud se ovšem dráha jednoho paprsku z nějakého důvodu změní, setkání nedopadne zcela ideálně a světelné detektory naměří výkyv v intenzitě paprsku. A jedním z důvodů, proč by se měla dráha paprsku prodloužit, jsou právě gravitační vlny, které natáhnou a zase smrští prostor tunelu (je to velmi zjednodušující vysvětlení, více si můžete přečíst v již zmiňovaném starším článku).

V praxi nápad komplikuje celá řada vnějších vlivů, které jsou v drtivé většině silnější než předpokládané gravitační vlny. LIGO se tyto vlivy snaží kompenzovat celou řadou často neskutečně rafinovaných technických opatření. Základem je, že celá optická soustava je umístěna na několika sadách „tlumičů“, které mají odrušit třeba vibrace přenášené v půdě.

Optická soustava detektoru LIGO s částí posledního (čtvrtého) tlumiče, na...

Optická soustava detektoru LIGO s částí posledního (čtvrtého) tlumiče, na kterém je zavěšena, aby se minimalizovaly okolní vlivy na měření.

Díky kombinaci mnoha takových opatření dosahuje zařízení fantastické citlivosti. Změny v délce tunelu měří s přesností zhruba 10-18 metru. To je těžko představitelné číslo, ale vlastně stačí, když vydělíte jeden metr milionem, pak znovu milionem a ještě jednou milionem. Po prvním dělení se dostanete zhruba na velikost buňky, po dalším na procenta průměru rozměru atomu. Po třetím pak na promile průměru jednoho protonu.

Důležitost objevu není ani tak v tom, že by se jím prokazovala platnost Einsteinovy obecné teorie relativity, tu podporuje už celá řada důkazů. Dokonce už máme i nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln. Je jím pozorování dvou těsně kolem sebe rychle obíhajících hmotných hvězd, které postupně ztrácejí energii tempem přesně odpovídajícím Einsteinovým výpočtům (pulsar PSR B1913+16). Zajímavý, ale také ne zcela zásadní, je i fakt, že pozorování je vlastně vůbec první přímý důkaz existence černých „dvouděr“, tedy soustav dvou kolem sebe obíhajících černých děr.

Nejdůležitější totiž je, že LIGO tímto výsledkem ověřilo možnost pozorování gravitačních vln jako takových. Fyzici a astronomové nyní poprvé jasně vidí, že existuje nový a zatím nepoužívaný způsob, jak nahlédnout do vesmíru na objekty, které jsme zatím přímo vůbec pozorovat nemohli, třeba právě černé díry. Bohužel jde o zařízení technicky náročná, a tedy i nákladná, takže třeba v Ondřejově v dohledné době žádný „gravitační teleskop“ asi stát nebude. Postupem let by však měla vzniknout výkonnější a citlivější zařízení této třídy, třeba jako plánovaná evropská vesmírná gravitační laboratoř eLISA. A od nich by se dala rozumně očekávat celá řada nových a nečekaných objevů.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili ilustraci pro vysvětlení experimentu.

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

INTERAKTIVNĚ: Z malé účasti těží ANO, z vysoké Piráti? Najděte souvislosti

Prozkoumejte statistiky okresů ČR, najděte souvislosti a korelace

Výsledky voleb do Evropského parlamentu lze analyzovat z různých pohledů. Připravili jsme pro vás nástroj, s jehož...

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Zkrátil jim život? Vědci mapují dopady šokujícího čínského experimentu

Profesor Che Ťien-kchuej, který údajně změnil genetickou informaci nenarozených...

Vědce celého světa šokoval čínský experiment, ve kterém došlo ke genetické úpravě DNA nejméně dvou dětí. Jak se nyní...

Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní
Vlhčenec ubrouskový: Krkonoše bojují s odpadky vtipnou kampaní

Krkonošský národní park (KRNAP) v loňském roce navštívilo téměř 3,8 milionu lidí. Negativním dopadem masové turistiky je velké množství odpadků, které po sobě lidé v přírodě zanechávají. Dobrovolníci jich každoročně sesbírají skoro 3 tuny.

Najdete na iDNES.cz