Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 8. prosince 2022 Květoslava

Čtvrtek navždy změnil náš pohled na vesmír. Vědci zachytili gravitační vlny

  18:50aktualizováno  19:54
Fyzikům se poprvé podařilo přímo zachytit teorií relativity předpovězené gravitační vlny. Lidstvu se tak poprvé otevřelo zcela nové okno do vesmíru, kdy budeme moci zkoumat například černé díry.

Záběr z instalace nového laseru do experimentu LIGO během jeho modernizace na Advanced LIGO | foto: LIGO collaboration

Nobelova cena pro tři lovce

Tři vědci z týmu LIGO, jmenovitě Rainer Weiss, Barry Barish a Kip Thorne, se stali nositeli Nobelovy cenu za fyziku pro rok 2017.

Když Albert Einstein během první světové války začal psát novou kapitolu v dějinách fyziky, ne všechny důsledky jeho teorie se mu líbily. Brzy po zveřejnění obecné teorie relativity si například uvědomil, že gravitace se může projevit vznikem vln, které svým chováním připomínají třeba světlo (nebo jiné elektromagnetické záření). Tyto vlny ovšem deformují (hodně nepřesně řečeno „natahují“ a „smršťují“) samotný prostor. Vznikají, když se nějaká hmotná tělesa zrychlují, nebo zpomalují, ale vzhledem k povaze gravitace jsou velmi slabé, a tak je můžeme pozorovat jen v případě pohybu skutečně ohromných objektů, které dramaticky mění rychlost.

Výpočty, které Einstein údajně prováděl už během roku 1916, ukázaly, že tyto vlny budou tak slabé, že se stávajícím vybavením a vědomostmi o vesmíru (nevěděl třeba, že existují tak hmotné objekty jako černé díry) je nebude možné zachytit. Trvalo téměř sto let, než jeho následovníci dokázali pesimistickou předpověď německého fyzika opravit.

Záznam události zaznamenané experimentem LIGO v září 2015. Měření jsou podkreslena křivkou (ta hladší), která zobrazuje teoretickou předpověď podoby vln vzniklých při spojení dvou černých děr. Shoda je nad očekávání dobrá.

Ve čtvrtek 11. února experiment LIGO oznámil, že jeho detektory Einsteinem předpovězené gravitační vlny poprvé přímo zachytily. Signál detekovaly oba detektory, a to s rozdílem několika milisekund, což odpovídá době, za kterou gravitační vlny pohybující se rychlostí světla urazí vzdálenost několika tisíc kilometrů mezi detektory. Potvrdily se tak zvěsti, které mezi fyziky kolují už několik měsíců.

K zachycení vln došlo 14. září 2015, tedy v době, kdy experiment LIGO (nově nazývaný vlastně Advanced LIGO) po dlouhé modernizaci teprve nastupoval do plného provozu. Všechny systémy běžely naplno, ale oficiálně měl sběr vědeckých dat začít až o tři dny později. I proto vědci důkladně prověřovali možnost, zda nejde o signál vzniklý náhodou během testů zařízení.

Jak to funguje?

Podívejte se na schématické znázornění experimentu LIGO

Srážka černých děr

Princip detekce

Efekt gravitačních vln

Mimo lidskou představivost

Zachycené gravitační vznikly při události, která svým rozsahem přesahuje měřítka lidské zkušenosti a téměř i představivosti. Vznikly v důsledku srážky černých děr, které se po dlouhém „soužití“ před 1 až 1,5 miliardou let spojily v jednu. Jejich hmotnost se pohybovala kolem 30 a 35 Sluncí (s poměrně velkou nejistotou, takže to mohlo být i třeba 25 a 30 Sluncí).

David Reitze, šéf týmu pracujícího na experimentu LIGO na Kalifornské technice (Caltech) ukazuje, jak by vypadalo spojení dvou černých děr z pohledu přímého pozorovatele. Jde o výsledek fyzikální simulace, ne jen ilustraci.

Objekty by podle teoretiků měly mít průměr zhruba 150 kilometrů a jejich spojením vznikla nová černá díra o hmotnosti o něco menší, než byl součet hmotností původních objektů. A to proto, že energie odpovídající zhruba hmotností tří Sluncí se během události vyzářila v podobě gravitačních vln.

Během zhruba 20 milisekund se tak uvolnila energie přibližně padesátkrát větší, než kolik jí za stejnou dobu vyzářily všechny hvězdy ve vesmíru. Mimochodem, šlo o událost, která byla pro potřeby LIGO prakticky ideální: gravitační vlny mají stejně jako světlo různé frekvence a LIGO bylo téměř přesně vyladěno právě na vlny, jaké vznikají při srážkách černých děr o hmotnosti zhruba desítek Sluncí.

Přesná poloha nové černé díry na obloze není zatím známa, protože dva detektory k určení polohy nestačí. Možnosti lokalizace událostí na obloze by se měly výrazně zlepšit letos na podzim, kdy se k dvěma americkým experimentům LIGO přidá evropské VIRGO.

Nový pohled na vesmír

Pohled na jedno z ramen experimentu LIGO ve státě Washington

O detektoru LIGO jsme nedávno psali podrobněji, přibližme si ho tedy nyní jen krátce. Jde o dvě zařízení vzdálená od sebe několik tisíc kilometrů ve dvou různých státech USA. Každé z nich tvoří dva vakuové tubusy umístěné kolmo k sobě s délkou zhruba čtyř kilometrů, kterými během experimentu probíhá tam a zpět laserový paprsek rozdělený zrcadly do dvou zcela identických svazků. Každý zamíří do jiného tubusu, kde ho na konci čeká další zrcadlo. Paprsky se tak vracejí zpět „na start“. V ideálním případě by se při opětovném setkání měly v podstatě vyrušit, protože se jejich vlny setkají v právě opačné fázi.

Pokud se ovšem dráha jednoho paprsku z nějakého důvodu změní, setkání nedopadne zcela ideálně a světelné detektory naměří výkyv v intenzitě paprsku. A jedním z důvodů, proč by se měla dráha paprsku prodloužit, jsou právě gravitační vlny, které natáhnou a zase smrští prostor tunelu (je to velmi zjednodušující vysvětlení, více si můžete přečíst v již zmiňovaném starším článku).

V praxi nápad komplikuje celá řada vnějších vlivů, které jsou v drtivé většině silnější než předpokládané gravitační vlny. LIGO se tyto vlivy snaží kompenzovat celou řadou často neskutečně rafinovaných technických opatření. Základem je, že celá optická soustava je umístěna na několika sadách „tlumičů“, které mají odrušit třeba vibrace přenášené v půdě.

Optická soustava detektoru LIGO s částí posledního (čtvrtého) tlumiče, na kterém je zavěšena, aby se minimalizovaly okolní vlivy na měření.

Díky kombinaci mnoha takových opatření dosahuje zařízení fantastické citlivosti. Změny v délce tunelu měří s přesností zhruba 10-18 metru. To je těžko představitelné číslo, ale vlastně stačí, když vydělíte jeden metr milionem, pak znovu milionem a ještě jednou milionem. Po prvním dělení se dostanete zhruba na velikost buňky, po dalším na procenta průměru rozměru atomu. Po třetím pak na promile průměru jednoho protonu.

Důležitost objevu není ani tak v tom, že by se jím prokazovala platnost Einsteinovy obecné teorie relativity, tu podporuje už celá řada důkazů. Dokonce už máme i nepřímý důkaz o existenci gravitačních vln. Je jím pozorování dvou těsně kolem sebe rychle obíhajících hmotných hvězd, které postupně ztrácejí energii tempem přesně odpovídajícím Einsteinovým výpočtům (pulsar PSR B1913+16). Zajímavý, ale také ne zcela zásadní, je i fakt, že pozorování je vlastně vůbec první přímý důkaz existence černých „dvouděr“, tedy soustav dvou kolem sebe obíhajících černých děr.

Nejdůležitější totiž je, že LIGO tímto výsledkem ověřilo možnost pozorování gravitačních vln jako takových. Fyzici a astronomové nyní poprvé jasně vidí, že existuje nový a zatím nepoužívaný způsob, jak nahlédnout do vesmíru na objekty, které jsme zatím přímo vůbec pozorovat nemohli, třeba právě černé díry. Bohužel jde o zařízení technicky náročná, a tedy i nákladná, takže třeba v Ondřejově v dohledné době žádný „gravitační teleskop“ asi stát nebude. Postupem let by však měla vzniknout výkonnější a citlivější zařízení této třídy, třeba jako plánovaná evropská vesmírná gravitační laboratoř eLISA. A od nich by se dala rozumně očekávat celá řada nových a nečekaných objevů.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili ilustraci pro vysvětlení experimentu.

  • Nejčtenější

Velký meteorit ukrýval dva minerály, které jsme doposud na Zemi neviděli

Doposud jsme podobné nerosty mohli najít jako uměle vyrobené v laboratoři nebo v teoretických pracích. Díky poslu z...

Nový rychlovlak TGV dorazil do Česka, ve Francii má začít jezdit za dva roky

Nový rychlovlak TGV ráno přejel česko-rakouské hranice a dopoledne dorazil do Českých Budějovic. Odtud jel dál do Prahy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Svatba“ letounu L-39NG. Ve Vodochodech se po letech opět sériově vyrábí

Po osmi letech vývoje vyvrcholila práce na letounu L-39NG. Moderní následník slavného Albatrosu vstupuje do sériové...

KVÍZ: V roce 1939 napadl Sovětský svaz Finsko, začala zimní válka

Útokem Sovětského svazu na Finsko dne 30. listopadu 1939 začala tzv. zimní válka, která trvala až do 13. března roku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rozpálené brzdy poslaly caravelle v plamenech k zemi. Zahynula pětina obce Humlikon

Premium Tragédie letu číslo SR 306 začala rozháněním mlhy letadlem před vzletem a gradovala jeho pádem v důsledku požáru....

Děti na prodej. Za tři stovky. Jak bují dětská prostituce v Česku

Premium Prostituce je v Předlicích naprosto běžná. Jenže i ta dětská. Obyvatelé místního ghetta popisují, jak se děti prodávají...

Takoví slušní lidé, říkali o nich. Rodině přitom vládl teror a nechutnosti

Premium Muž, který ten prosincový den přišel na místní oddělení VB Strašnice, vypadal velmi rozpačitě. „Ono se to bude zdát asi...

RECENZE: Vzal to Radegast. Největší dar přináší konečně zase pohádku

Premium Ani světácky se tvářící fantasy jako Princezna zakletá v čase 2, ani rozjímání o smrti jako Princ Mamánek. Příběh...

Jako příšera z hororu. Fotografická soutěž ocenila detailní snímek mravence

Litevský fotograf Eugenijus Kavaliauskas získal ocenění v soutěži Nikon Small World Photomicrography Competition za...

„Přečetl“ neandrtálce i dávné předky v nás. Nobelovu cenu má evoluční genetik

Ve švédském Stockholmu začalo v pondělí letošní udělování Nobelových cen. Jako první byla vyhlášena cena za fyziologii...

Jak se z vyhladovělé čelisti stal nejstarší známý dinosaurus

První „praví“ dinosauři pravděpodobně existovali již v období středního triasu (asi před 245 miliony let). My však...

Třetihorní hlavonožci sice dinosaury přežili, ale ne nadlouho

Amoniti se poprvé objevili v období prvohorního devonu, před víc než čtyřmi sty miliony let, a poslední z nich vyhynuli...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Dcera je výjimečná, říká Julia Robertsová. Hazel oslavila 18. narozeniny

Herečka Julia Robertsová (55) oslavila osmnáctiny svých dvojčat, dcery Hazel a syna Finna společnou vzpomínkovou...

Zemřela Kirstie Alleyová. Hvězda trilogie Kdopak to mluví podlehla rakovině

Po krátkém boji s rakovinou zemřela v 71 letech americká herečka Kirstie Alleyová, hvězda filmové trilogie Kdopak to...

Známý český stylista Jan Pokorný spáchal ve 39 letech sebevraždu

Jeden z nejuznávanějších českých stylistů Jan Pokorný spáchal ve čtvrtek ve svých devětatřiceti letech sebevraždu...

Politik opustil partnerku a děti po šestnácti letech kvůli pornoherečce

Německý politik Hagen Reinhold (44) opustil svoji dlouholetou partnerku Karoline Preislerovou (51), se kterou má tři...

Žádné Uložto! Startuje České kino, za stovku nabízí ke streamování 650 filmů

Oblíbené české filmy, pohádky i seriály ke stažení na jednom místě, legálně a ve vysoké kvalitě slibuje nová platforma...