Sonda Opportunity a její dvojče, už dosloužilý Spirit, dorazily na opačné strany Marsu v lednu 2004. Obě vozítka během následujících let poslala na Zemi celou sérii přesvědčivých důkazů o tom, že Mars nebyl vždycky tak chladný a suchý jako dnes.
Tím posledním je tenká žíla světlého minerálu, nejspíše sádrovce, prostupující horninou u okraje 154 kilometrů širokého kráteru nazývaného Endeavour. Sádrovec, z nějž vypálením vzniká ve stavebnictví používaná pálená sádra, se běžně formuje vysrážením z vody tekoucí horninou. V daném místě tedy podle všeho proudila podložím horká, minerály obohacená voda. Látka byla na Marsu pozorována už dříve z oběžné dráhy, ale objev přímo z povrchu vědcům poskytuje podrobnější informace o podmínkách, ve kterých vznikala.
Sádrovec je zajímavý i proto, že se usazuje za méně kyselých podmínek než jiné minerály z vodního prostředí, které Opportunity objevila během dosavadní 34 kilometrů dlouhé cesty. Nově objevená lokalita by tedy patrně měla mít o poznání vhodnější podmínky pro výskyt života. Ze Země navíc víme, že okolí teplých pramenů skutečně hostí život.
Jenže podle geologů jiné indikátory ukazují, že sádrovcové žíly u Endeavouru nevznikaly na povrchu. Příslušné geologické vrstvy byly podle odborníků z vedení mise v době usazování sádrovce nejspíše pohřbeny několika kilometry sedimentů. Což přítomnost života úplně nevylučuje (rozhodně si tím nemůžeme být jisti), spíše to znamená, že ho na místě nebylo tolik, aby se právě tu jeho stopy vyplatilo hledat.
