Čtvrtek 1. října 2020, svátek má Igor
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 1. října 2020 Igor

Astronauti ohřáli Měsíc i pod povrchem. A NASA o tom ztratila záznamy

Detektivní pátrání po ztracených páskách pomohlo najít zatím nejlepší vysvětlení zajímavé otázky, proč v místech přistání modulů Apollo stoupala v následujících letech podpovrchová teplota.

Zaprášený skafandr Harrisona Schmitta během letu Apollo 17 | foto: NASA

Mise Apollo 15 a 17 nám poskytly mimo jiné i velmi vzácný pohled pod povrch Měsíce. Astronauti při nich totiž udělali mělké vrty, do kterých v rámci pokusu nazvaného Apollo Heat Flow Experiment (HFE) vložili soupravy s teplotními čidly. Vrty nebyly nijak hluboké, hloubka je od 1 do 2,4 metru. Tak veliký rozptyl nebyl úmyslný, vrtná souprava na Apollu 15 se prostě do cílové hloubky nedostala a před dalším letem musela projít konstrukčními úpravami. Posádce Apolla 17 se tak už podařilo úspěšně dosáhnout cílové hloubky.

Měření byla ukončena do roku 1977 a probíhala tedy zhruba šest (Apollo 15) a pět let (Apollo 17). Zjistilo se při tom například, že už v relativně malých hloubkách (1,5 metru pod povrchem) je teplota Měsíce v podstatě stálá, zhruba kolem -35°C. Pro zajímavost dodejme, že podle seismických měření v rámci jiných experimentů se zdá, že teplota samotného nitra měsíce je zhruba 1300 až 1400°C. V jádru naší oběžnice se zřejmě skrývá rozžhavené jádro s vysokým obsahem železa o průměru zhruba nějakých 300 kilometrů.

Pohled na teplotní čidla umístěná posádkami Apolla 15 a 17 do měsíční horniny.

Pohled na teplotní čidla umístěná posádkami Apolla 15 a 17 do měsíční horniny.

Ale vraťme se blíže k povrchu. Byť teploty pod povrchem byly poměrně stálé, už v první analýze zveřejněné v roce 1977 se v nich objevila velmi zajímavá „anomálie“. Teplota měsíční horniny kolem čidel stoupla přibližně o stupeň.

Zmíněná první analýza se opírala pouze o údaje naměřené do konce roku 1974, data z dalších dvou let měření zcela pomíjela a původní tým tento nedostatek nikdy nenapravil. Otázkou se nezabýval ani nikdo jiný i proto, že výsledky původních měření nebyly k dispozici. Existovala sice digitální záloha týdenních výsledků, ale magnetické pásky s každodenními výsledky měření z let 1975 a 1977 se ztratily, stejně jako například originální záběry z prvního přistání na Měsíci.

V roce 2010 se Sejdži Nagiharovi z Texaské univerzity podařilo zhruba desetinu ztracených pásek najít ve federálním archivu v Marylandu. Proč doputovaly tam a ne do archivů NASA, není jasné. Objevené pásky nepokrývaly celé „temné období“, pouze část roku 1975, ale i to je důležité. Už proto, že potvrzují přesnost digitální zálohy. Nagihara a jeho kolegové navíc ze starších technických zpráv získali i podrobnosti o kalibraci jednotlivých teplotních čidel, která pocházela od různých výrobců, a tak se v měření rozcházela.

Takto vybaveni mohli Nagihara s kolegy zveřejnit svou analýzu měření teplotních čidel pod povrchem Měsíce. Potvrdili, že původně odhalené oteplení nebylo výjimečné a stejný trend pokračoval i v dalších letech. Celkem se hornina v místech měření ohřála za celou dobu zhruba o dva stupně.

Záznamy z měření čidel na jedné ze sond, které do povrchu Měsíce umístila...

Záznamy z měření čidel na jedné ze sond, které do povrchu Měsíce umístila posádka mise Apollo 15. Na svislé ose je teplota, na vodorovné čas (dny od umístění sondy). Graf zobrazuje výsledky ze dvou čidel na sondě, jednoho v hloubce půl metru pod povrchem (červeně), druhého metr pod povrchem. V záznamech je také evidentní „díra“ z doby, ze které se nedochovaly denní záznamy.

Autoři navrhli několik možných vysvětlení od vlivu pravidelných změn v rotaci až po nápad, že Slunce jednoduše svítí do vyvrtaných děr, a tak místo měření ohřálo. Ale výsledkům měření podle nich nejlépe odpovídá hypotéza, podle které za oteplení mohou astronauti, přesněji jejich nohy. Stejné vysvětlení nabízeli už i autoři původní analýzy z roku 1979, Nagihara a spol. ho dokázali lépe doložit. (A z hlediska vědy je důležité i to, že na rozdíl od práce ze 1979 je ta jejich dostupná a dohledatelná i ve vědeckém časopise, ne pouze v materiálech NASA.) 

Při pohybu kolem vrtů a v blízkosti modulu zřejmě astronauti „odkopali“ prach na povrchu Měsíce a ten je díky tomu tmavší. Není to proto, že by astronauti odhalili nějaké tmavší vrstvy pod povrchem, mohou za to zřejmě vlastnosti měsíčního prachu, který se po narušení „lepí“ dohromady do větších částeček. 

Pohled na místo přistání Apolla 17 kamerou sondy Lunar Reconnaissance Orbiter s...

Pohled na místo přistání Apolla 17 kamerou sondy Lunar Reconnaissance Orbiter s vyznačenou pozicí teplotního čidla (ALSEP Equipment) a přistávacího modulu (Challenger Descent Stage). Všimněte si tmavších oblastí v místech, kde se astronauti pohybovali. Právě změna jejich odrazivosti (tzv. albeda) by měla vysvětlovat i zvyšování podpovrchové teploty v blízkosti měřicích čidel.

I z fotografií místa přistání je konečně zřejmě, že „cestičky“ kolem modulů Apollo jsou tmavší (protože pohltí více světla) než okolní terén. Množství odraženého světla se snížilo natolik, aby podle uznávaných modelů šíření tepla v hornině dokázalo vysvětlit vzestup teploty i v hloubkách, kde jsou umístěna čidla. 

Informace: Článek původně nepřesně uváděl, že měsíční hornina se nazývá regolit. Regolit ve skutečnosti velmi široké označení pro veškerý materiál, který se nachází mezi pevnou horninou, tedy např. měsíční prach vzniklý při dopadech jiných těles na jeho povrch, ale například také pozemská půda. Za nepřesnost se omlouváme. 

Autor:
  • Nejčtenější

Překvapivé simulace: Roušky a respirátory chrání lépe, než byste řekli

Jak pomáhá ochrana obličeje zastavit šíření epidemie? Lépe, než by se na první pohled zdálo. Lidé totiž často...

KOMENTÁŘ: Za kostku cukru se necháme sledovat, ale z eRoušky se panikaří

Aplikaci eRouška si zatím nainstalovalo přes 400 000 lidí. Je pro mne nepochopitelné, proč to číslo není o nulu delší....

Exponenciální růst mate i experty. Vyzkoušejte si, čím je tak nebezpečný

S nárůstem infekcí covid-19 se v Česku znovu mluví o exponenciálním růstu. A řada lidí – včetně expertů – toto spojení...

Je to taghle zprávňe? Skotská wikipedie má neuvěřitelný problém

Poněkud přeexponovaný vtípek nešťastně snaživého grafomana, nebo rafinovaná ukázka kulturního vandalismu? Případ...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krize leteckého průmyslu. Letadla končí ve šrotu, levné letenky zdraží

Letecký průmysl má za sebou mnoho těžkých období, vždycky z nich však nakonec vyšel efektivnější a silnější. Současná...

Nebezpečná místa Česka: pražské hlavní nádraží. Třicet let zde vládne podsvětí

Premium Reportéři MF DNES mapují místa, která podle statistik nejsou výjimečně nebezpečná. Ve skutečnosti jde o no-go zóny,...

Populární zážehové motory ztrácí na spolehlivosti, problémy začínají u oleje

Premium Po letech převahy dieselů se pozornost obrací k zážehovým motorům, o kterých se říká, že jejich údržba je méně...

Unikátní analýza čtyř tisíc hypoték: zjištění jsou mnohdy překvapivá

Premium Hypoteční trh zlevňuje a trhá rekordy. Jaká je ale realita při poskytování hypotečních úvěrů? Jak rychle je lze získat,...

  • Další z rubriky

STO OBJEVŮ: Milovaná podprsenka přinesla revoluci v dámském prádle

Seriál Přinejmenším dvě dámy by se mohly soudit o vynález podprsenky. Vyhrála by Herminie Cadolle s nápadem uvedeným v roce...

Z premianta propadlík. Virus se v Česku šíří rychleji než u sousedů

Česko má v tuto chvíli nejhorší koronavirové statistiky ve střední Evropě. Infekce se zde šíří rychleji než u našich...

Sinice v brnění by mohly zbavit vodu jedů, s nimiž si čističky neporadí

Vědci předvedli, že polovodičovým obalem zakryté sinice mohou představovat účinný a snad i levný způsob, jak vodu...

Exponenciální růst mate i experty. Vyzkoušejte si, čím je tak nebezpečný

S nárůstem infekcí covid-19 se v Česku znovu mluví o exponenciálním růstu. A řada lidí – včetně expertů – toto spojení...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Chci se více věnovat ženě, v plánu je i založení rodiny, říká Adam Vojtěch

Bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (33) se po odchodu z funkce těší na chvilky strávené s přáteli a s manželkou...

Čtvrtníček z nemocnice vtipkuje. Mluví o dýchání i pohlavní nemoci

Herec Petr Čtvrtníček (56) sice kvůli těžšímu průběhu covidu-19 musel do nemocnice, humor ho ovšem neopouští. Svým...

Na Tinderu jsem se nestačila divit, popisuje redaktorka seznamování

Seznamovací aplikace využívá devětapadesát procent Čechů. A to už je dost na to, aby nám dokázaly pěkně zamíchat...

Překvapivé simulace: Roušky a respirátory chrání lépe, než byste řekli

Jak pomáhá ochrana obličeje zastavit šíření epidemie? Lépe, než by se na první pohled zdálo. Lidé totiž často...