O existenci prvoka jménem Toxoplasma gondii se ví již dlouho, stejně jako o tom, že značná část populace má tohoto mikroskopického parazita po celý život ve svém těle. Až do nedávné doby se mělo za to, že jde o zcela neškodný následek soužití člověka s kočkou domácí. Pak ovšem tým pražských biologů z Přírodovědecké fakulty UK přišel s důležitými objevy: toxoplasma si nás nenápadně "předělává" ke svým záměrům, mění naše chování, psychiku a dokonce vzhled naší tváře.
Jak "chytnete" toxoplazmózu?
Podle aktuálních statistik je asi třetina obyvatel naší republiky nakažena tímto parazitickým prvokem, je tedy pravděpodobné, že značná část čtenářů tohoto článku je toxo-pozitivní. Nakazíte se nejčastěji konzumací neumyté zeleniny nebo syrového masa a zůstanete nakaženi do konce života. "Ideální příležitost" chytit toxoplazmózu máte při požití čerstvé biomrkve z vlastní zahrádky, kde si sousedova kočka zřídila v záhonech své záchodky, nebo při ochutnávání těstíčka na játrové knedlíčky.
Experiment Miss: měříme ženskou krásuZkuste si, jak jste ideální krásce podobní Metoda biometrické morfometriky, kterou využili čeští vědci při zkoumání obličejů lidí nakažených toxoplazmózou, odhalila i další skryté souvislosti v lidské tváři. Tématu se s trochou humoru chopilo sdružení Žádná věda a vytvořilo předpověď vítězky soutěže Česká Miss 2014 na základě analýzy tváří finalistek. Projekt najdete na interaktivní stránce www.experimentmiss.cz. Vznikl díky podpoře společnosti ESET. |
Toxoplasma je vůbec velmi rafinovaný parazit ovládající řadu triků, jak se dostat z jednoho hostitele do druhého. Infikovaná kočka vylučuje s trusem desítky až stovky milionů odolných cyst, které v půdě přetrvají v infekčním stavu měsíce a roky. V tělech mezihostitelů, tedy i lidí, zase vytváří tkáňové pseudocysty, ve kterých prvoci trpělivě čekají na kočku (vašeho mourka nebo třeba lva), která nakaženého jedince uloví a sežere. Aktivní stadia prvoka se zase mohou přenést při transfúzi krve, nebo transplantaci orgánu, možná i během pohlavního styku.
Prvok, který s námi manipuluje
Toxoplasma se může pohlavně rozmnožovat pouze ve střevě kočkovité šelmy. Mezihostitelé tedy slouží pouze jako jakási mezistanice. Aby čekání na dravce netrvalo příliš dlouho, toxoplasma v hostitelském organismu vyvolává řadu změn, které mohou střet s dravcem výrazně urychlit. Tak například infikované myši a krysy ztrácejí vrozený strach z pachu kočky, a naopak tento pach vyhledávají. Vykazují vyšší aktivitu a přitom reagují pomaleji na náhlé podněty. Většina z těchto změn, a také některé další, byla pozorována i u nakažených lidí.
Příčina dopravních nehod a schizofrenie?
Již delší dobu se ví, že nákaza ovlivňuje chování a psychiku nakažených osob. To se projevuje mimo jiné i tím, že infikovaní lidé mají skoro třikrát vyšší riziko dopravní nehody (hlavně jedinci s Rh negativní krevní skupinou) a také třeba podstatně vyšší riziko sebevraždy. Zvýšená pravděpodobnost nehod je nejspíš výsledkem prodloužených reakčních dob, ale možná částečně i toho, že infikovaní muži méně ochotně dodržují společenské normy a pravidla, nejspíš včetně pravidel silničního provozu. Infikované ženy jsou zase společenštější, lehkomyslnější a také parádivější. Zajímavé také je, že infikovaným ženám se v prvních letech po nákaze rodí více synů než dcer, delší dobu po nákaze se to však otočí a rodí se jim naopak více dcer.
Některé zásahy parazita do fungování nervového systému jsou ještě méně nevinné. Již více než 50 let se ví, že velké procento infikovaných jedinců se vyskytuje u pacientů se schizofrenií. Nové výsledky vědců z Psychiatrického Centra Praha však nedávno ukázaly, že nakažení pacienti vykazují vážnější příznaky schizofrenie včetně typických změn v morfologii mozku. Zdá se tedy, že existují nejméně dva typy schizofrenie, přičemž ten vážnější by mohl být vyvolán (u osob s genetickými predisposicemi) toxoplasmou.
Nakaženého poznáte podle tváře
Tento titulek je sice lehkou nadsázkou, ale vyjadřuje skutečnost, že toxoplazmóza ovlivňuje nejen chování, ale i vzhled svých hostitelů. Vědci z Přírodovědecké fakulty UK jako první publikovali studii ukazující, že nakažení muži jsou v průměru o tři centimetry vyšší, mají změněný poměr délek prstů na rukou a jejich obličej je hodnocen ženami jako mužnější. Již dříve bylo pozorováno, že infikovaní muži mají větší tendenci k řídnutí až ztrátě vlasového pokryvu, tedy k plešatění.
Průměrné obrázky vytvořené z 22 tváří toxo-pozitivních a 22 toxo-negativních studentů vykazují rozdíly, které jsou nejspíš dány rozdílnou hladinou testosteronu. Infikovaní muži (obrázek vlevo) se zdají být starší a mužnější. Převzato z knihy Pozor, Toxo! Academia, Praha 2011.
Pražští biologové navrhli, že všechny tyto změny se dají vysvětlit tím, že toxoplasma v těle mužů zvyšuje syntézu mužského pohlavního hormonu testosteronu. Později dokonce svou hypotézu podpořili porovnáním hladiny testosteronu ve slinách nakažených a nenakažených osob. Souvislost mezi zvýšenou hladinou testosteronu a nákazou parazitem je však možné vysvětlit v principu dvojím způsobem. Buď toxoplasma skutečně v těle hostitele zvyšuje syntézu hormonu, nebo se lidé s jeho vyšší hladinou snáze nakazí parazitem.
Jak nechytit toxoplazmózuCo je zbytečné a na co si dát naopak pozor. |
V minulém roce vědci z univerzity na Tchaj-wanu potvrdili, že první vysvětlení je správné a že tedy původní hypotéza českých biologů platí. Experimentálně nakazili samce krys toxoplasmou a zjistili, že po nákaze u nich došlo k výraznému vzrůstu hladiny testosteronu. U kastrovaných samců k tomuto vzrůstu nedojde. To jednak dokazuje, že testosteron syntetizuje hostitel a nikoli parazit, a jednak vysvětluje, proč vzestup tohoto hormonu nebyl pozorován u nakažených žen (ty syntetizují testosteron v nadledvinkách a jeho syntéza je tam regulována jinak).
Proč toxoplasma zvyšuje naše libido
Proč toxoplasma zvyšuje hladinu testosteronu? Je možné, že se jedná o další evoluční adaptaci, která zvyšuje šanci, že se parazit úspěšně přenese z jednoho hostitele na druhého. Již dříve zmíněné změny v chování a v reakčních dobách zvyšovaly u našich předků (a u myší stále zvyšují) šanci, že se nakažený jedinec stane kořistí kočkovité šelmy – definitivního hostitele toxoplasmy.
Co jsou Pokusní králíciPřihlašte se vědě Pokusní králíci jsou rychle rostoucí komunita osob, které jsou ochotny věnovat svůj čas vědeckým výzkumům v roli „pokusných králíků“. Evoluční biologové z Přírodovědecké fakulty UK pro ně s železnou nepravidelností připravují dotazníky nebo počítačové testy. Výsledky studií jsou zveřejňovány na facebookové stránce Pokusní králíci, nebo na univerzitním webu. Staňte se i vy pokusnými králíky a pomozte naší a světové vědě - nejnovější dotazník můžete vyplnit zde. |
U moderního člověka se toto už běžně neděje, zato však zde mohou vést stejné změny k výše zmíněnému nárůstu rizika dopravní nehody. Vzestup hladiny testosteronu zvyšuje u samců sexuální aktivitu, a tedy i pravděpodobnost, že se toxoplasma přenese z nakaženého samce na více nenakažených samic pohlavní cestou. U lidí tento způsob nákazy zatím nebyl prokázán, zato se však ví, že spolehlivě funguje u řady jiných živočišných druhů.
Vládne nám prvok? Co se s tím dá dělat
Toxoplazmóza, přesněji řečeno její doživotní latentní forma, není léčitelná a proti infekci zatím neexistuje ani žádná použitelná vakcinace. Zbývá nám jen možnost se pokud možno vyhýbat potenciálním zdrojům nákazy. Není třeba se bát koček. Jestliže je chováme doma a krmíme z konzerv, nákaze se vyhnou. Jestliže pobíhají venku a loví myši, je možné, že se jednou za život nakazí a asi 14 dnů vylučují cysty parazita. Ty se však stanou infekčními až po mnoha hodinách, takže když dodržujeme hygienická pravidla, nákaza nám také v podstatě nehrozí. Těhotné ženy by však rozhodně neměly čistit kočičí záchody. Případná nákaza matky v těhotenství totiž může mít drastický vliv na zdraví potomka.
Toxoplasma v tom určitě nejede sama
Mimo toxoplasmy sloužíme jako obydlí řadě dalších parazitických organismů. Je vysoce pravděpodobné, že mnoho z nich ovlivňuje lidské chování stejně a možná i více než toxoplasma. Hlavní rozdíl je nejspíš v tom, že kandida, borelie, chlamydie zatím nezaujaly žádný vědecký tým do té míry, aby se jejich vlivu na lidské chování čtvrt století systematicky věnoval.
A co se týče toxoplasmy, v blízké době nás podle všeho čeká další překvapení. Výzkumný tým z Přírodovědecké fakulty UK již netrpělivě čeká na publikaci svého nového článku v mezinárodním časopise PLoS One, ve kterém budou představeny nové objevy týkající se vlivu tohoto všudypřítomného prvoka na lidské osudy.
