Během letošních Nobelových cen došlo i na draky. Tiskovou zprávu i samotné oznámení doprovází ilustrace tohoto mytického zvířete požírajícího vlastní ocas. Je to celkem jednoduchá a jasná metafora pro důležitý objev, který letošní nositel ceny učinil.
Jošinori Ósumi (anglická transkripce relevantnější ve vědecké literatuře je Yoshinori Ohsumi) totiž pracoval a stále pracuje na pochopení systému, který má v živočišných buňkách na starost rozklad nepotřebných, škodlivých či zbytečných bílkovin - tzv. autofagie. Tento výraz je spojením řeckých slov, které znamená vlastně „sebepožírání“, proto došlo na využití zmíněné ilustrace.
Ósumiho práce se zakládá na objevech ze 60. let minulého století, kdy si vědci všimli, že buňky mohou za nepříznivých vnějších podmínek (když nemají potravu) rozkládat některé své vlastní „díly“. Kolem těchto dílů se vytvoří jakési malé sáčky, ve kterých pak doputují k recyklaci určené součástky do tzv. lyzozomu. Tam jsou pak prakticky doslova rozštěpeny na součástky, které jsou poté využity na udržení chodu životně důležitých buněčných mechanismů.
Tedy, takové byly alespoň předpoklady, protože celý proces se kvůli praktickým potížím nedařilo podrobněji prozkoumat. Dokud nepřišel Ósumi a v celé sérii experimentů (primárně na kvasinkách, pak na našich buňkách) během 90. let nedokázal podrobně popsat, které geny tento proces regulují a další podrobnosti.
Jeho práce vedla k porozumění důležitosti autofagie pro náš život. Je to velmi rychlý proces, který tělu rychle dodá energii v případě hladovění či jiné zátěže. Může také sloužit k likvidaci virů či bakterií napadajících tělní buňky, pomáhá při řízení správného vývoje embrya a také samozřejmě slouží k odstraňování „zmetků“, například vadných či poškozených buněčných organel. Objev má i poměrně velký medicínský význam, protože autofagie je spojena s celou řadou vážných nemocí. Její poruchy doprovází Parkinsonovu chorobou nebo cukrovkou II. typu a další onemocnění (často těm charakteristickým pro vyšší věk).
Loni získali Nobelovu cenu za medicínu bojovníci proti dvěma metlám rozvojového světa: malárii a hlísticím, William Campbell (USA), Satoshi Omura (Jap.) a Jou-jou Tchu (Čína). Média věnovala pozornost především příběhu čínské vědkyně, jejíž práce byla výsledkem spojení moderních vědeckých postupů a zkušeností tradiční čínské medicíny.
Nobel 2016
Udělování cen bude pokračovat v následujících dnech. V úterý bude oznámeno ocenění za fyziku, ve středu za chemii, v pátek Nobelova cena za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum ohlášení ceny za literaturu zatím nebylo oficiálně stanoveno, nicméně tiskové agentury s odvoláním na člena Švédské akademie Pera Wästberga uvedly, že její držitel bude vyhlášen až ve čtvrtek 13. října.
Nobelova cena, především právě za medicínu, se ve Švédsku uděluje ve stínu velkého lékařského skandálu kolem chirurga Paola Macchiariniho, který působil v „domovské“ instituci nobelovek, Karolínském ústavu. My jsme o skandálu psali letos v únoru, tedy brzy poté, co se objevila podezření, že tento hvězdný lékař používal u pacientů, kteří nebyli bezprostředně ohroženi na životě, chirurgické metody neověřené na zvířatech, a poté zveličoval úspěchy léčby.
Macchiarini veškerá provinění popírá, ale univerzitní komise podezření v podstatě potvrdila. A také uvedla, že předchozí vedení ústavu - z nějž dva lidé byli členy Nobelova výboru, Macchiariniho protežovalo, příliš mu důvěřovalo a prakticky zametlo pod koberec interně podané stížnosti. Výsledkem byla rezignace dvou zmíněných členů výboru. Dokonce se objevily i úvahy, zda by se letošní udílení cen nemělo zcela zrušit, ale nakonec tento názor nezískal příliš na popularitě - možná i proto, že skandál je zatím v podstatě hlavně skandinávskou událostí (a samozřejmě ho pilně sledují i v Itálii, odkud Macchiarini pochází, a ve Španělsku, kde dlouho působil).
