Pondělí 26. října 2020, svátek má Erik
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. října 2020 Erik

Nobelovu cenu mají fyzici, kteří přesvědčili svět o existenci černých děr

  12:15aktualizováno  13:23
Známe laureáty Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2020. Cenu získali odborníci, kteří se věnují různým aspektům výzkumu černých děr. Polovinu ceny dostal teoretik Roger Penrose, druhou polovinu si rozdělí Reinhard Genzel a Andrea Ghezová, kteří objevili černou díru ve středu naší galaxie.

Medaile pro nositele Nobelovy ceny za fyziku. Tento kus byl udělen v roce 1988 americkému experimentálnímu fyzikovi Leonu Ledermanovi. | foto: Nobel comittee

Černé díry dnes zná každý a jen málokdo pochybuje, že existují. Ale ještě před několika desetiletími se v ně dalo jen a pouze věřit. Někteří vědci  již na konci 19. století uvažovali, že by mohly existovat objekty tak masivní, že z nich neunikne ani světlo, byly to však domněnky bez jasných důkazů. 

Nejde jen o to, že nebyly nikde k vidění v našem vesmírném okolí. Fyzici si nebyli jistí, proč a jak by podobné objekty mohly vzniknout. Einsteinova obecná teorie relativity dovolovala vznik takových míst, kde se do sebe „zhroutí“ prostor i čas (od horizontu událostí čas plyne směrem do středu černé díry, uprostřed pak „stojí“). Ovšem řada odborníků si myslela, že jde o chybu či důsledek špatného řešení rovnic. Svého času to předpokládal i Albert Einstein.

Jeho teorie je tak úspěšná, že ani její tvůrce si nedokázal přesně uvědomit všechny její důsledky a zvládnout matematiku nutnou k řešení otázek z obecné teorie relativity vyplývajících. Celou řadu problémů vyřešila až generace vědců, kteří se narodili po zveřejnění tzv. „OTR“ (obecná teorie relativity) v roce 1915.

Jedním z nich je v roce 1931 narozený Angličan Robert Penrose, který je profesně svázán z univerzitou v Cambridge a patří mezi nejslavnější teoretické fyziky vůbec. Pochází z vědecky založené rodiny (otec byl také fyzik a matematik) a během svého studia se věnoval především čisté matematice, aby postupně obrátil svou pozornost ke kosmologii. A v právě v tomto oboru pak doslova změnil náš pohled na svět kolem nás.

Roger Penrose v roce 2000 přebírá Řád Za zásluhy od britské královny

Roger Penrose v roce 2000 přebírá Řád Za zásluhy od britské královny

V polovině 60. let „revolučně změnil matematické nástroje, které používá k popisu časoprostoru“, napsal známý americký fyzik Kip Thorne. Penrose přišel s novým přístupem k problému, soustředil se na „tvar“ (topologii) časoprostoru.

Nobelova komise ocenila konkrétně jeho zcela zásadní práci z roku 1965, ve které právě tento přístup použil k tomu, aby svým kolegům dokázal, že černé dírky jsou nevyhnutelným důsledkem platnosti obecné teorie relativity. Einstein se práce nazvané „Gravitational collapse and spacetime singularities“ nedočkal, zemřel v roce 1955.

Jak je zahlédnout

O existenci černých děr se tedy přestalo pochybovat. Ale můžeme je zahlédnout? Jejich gravitace je natolik silná, že jim neunikne světlo ani jiné elektromagnetické záření, a tak představují temná místa ve vesmíru. Nechejme teď stranou fakt, že černé díry se podle teoretických předpovědí „odpařují“ díky tzv. Hawkingovu záření, protože zatím nevíme, zda existuje a jak ho pozorovat. 

Astronomové tedy dospěli k závěru, že černé díry lze vždy pozorovat pouze nepřímo. Například pomocí pohybu hvězd či jiné hmoty uvězněné na oběžných drahách kolem těchto extrémně hmotných objektů. Přesně to dokázali Reinhard Genzel a Andrea Ghezová, kteří se dělí s Penrosem o druhou poloviny Nobelovy ceny za fyziku pro rok 2020.

Vyhlašování Nobelových cen za fyziku pro rok 2020. Laueráti jsou přítomni pouze...

Vyhlašování Nobelových cen za fyziku pro rok 2020. Laueráti jsou přítomni pouze na plátně a zleva jsou to Roger Penrose, Reinhard Genzel a Andrea Ghezová.

Jejich práce je mladšího data než Penrosovy výpočty, ale je těžké ji přesně datovat. Trvala totiž celá desetiletí. Oba patřili k vedoucím osobnostem dvou různých vědeckých týmů, které se snažily nahlédnout do centra Mléčné dráhy, oblasti známé jako Sagittarius A*. 

Úkol zní možná jednoduše, ve skutečnosti jde však o velmi dlouhý proces postupného vylepšování a „upgradů“ metod a vybavení, které dokázaly nahlédnout do tak vzdálené a navíc aktivní oblasti naší galaxie. Oba týmy například pracovaly na principu tzv. adaptivní optiky. Ta umožňuje do značné míry eliminovat chyby, které v obraze vznikají v důsledku průchodu světla zemskou atmosférou.

Nakonec se oběma týmům během mnoha let práce podařilo zmapovat pohyb několika objektů v oblasti kolem středu naší galaxie. Zjistili, že obíhají kolem velmi masivního a kompaktního objektu, tedy podle všeho černé díry.

Největší cenu má pozorování jedné hvězdy S2, která obíhá těsně kolem středu naší galaxie. Oběhne ho jednou za 16 let (naší soustavě to trvá asi 200 milionů let). Díky rychlosti oběhu hvězdy S2 odhadujeme, že supermasivní černá díra ve středu naší galaxie má hmotnost kolem čtyř milionů Sluncí. Průměr horizontu událostí, tedy místa, ze kterého se nevrátí ani světlo, je cca 24 milionů kilometrů, tedy sedmnáckrát větší než průměr Slunce. 

Černá díra v jádru galaxie M87

Historický snímek „stínu“ černé díry v jádru galaxie M87. Jde o první snímek bezprostředního okolí černé díry, která je samozřejmě stále neviditelná - je v „prázdném prostoru“ uprostřed.

Černou díru Sagittarius A* bychom v brzké době mohli snad zahlédnout (téměř) přímo. Soustředí se na ní tzv. Event Horizon Telescope (EHT), což je velká mezinárodní spolupráce, která provozuje radioteleskop bez přehánění s rozměry téměř jako Země. Ten v roce 2019 zveřejnil první snímek bezprostředního okolí černé díry. Tehdy ovšem jeho cílem byla supermasivní černá díry v galaxii M87, která je z různých důvodů lepším cílem pro pozorování než „naše“ černá díra.

Do Stockholmu nepojedou

Ocenění, které bude letos dotované deseti miliony švédských korun (25,9 miliony Kč), což je o milion švédských korun více než dosud, bude tento týden uděleno ještě za chemii (ve středu 7. října), poté za literaturu, za mír a příští týden v pondělí 11. října také za ekonomii.

Slavnostní předání ocenění plánované na 10. prosince, tedy výročí úmrtí zakladatele ceny a vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, který zemřel v roce 1896, letos kvůli koronaviru rovněž změní podobu. Namísto ze stockholmské koncertní síně bude vysíláno v televizi ze stockholmské radnice. Také laureáti by se měli připojit virtuálně. Udělování Nobelových cen za mír v Oslu bude také menší.

V roce 2019 Nobelovu cenu za fyziku získali kanadsko-americký fyzik James Peebles a dvojice švýcarských vědců Michel Mayor a Didier Queloz. Peebles se věnuje kosmologii, tedy vědě o vývoji vesmíru, oba švýcarští vědci byli oceněni za objev planety u jiné hvězdy podobné našemu Slunci.

  • Nejčtenější

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Nenaplněný příběh nejrychlejší stíhačky světa YF-12A ze Skunčích dílen

Špionážní letoun Lockheed A-12 pro CIA posloužil jako platforma pro připravovanou záchytnou stíhačku létající...

Dvořáček: Rusko a Čína už proti covidu očkují, v ČR bude vakcína v lednu

Vakcíny renomovaných západních firem proti covidu-19 budou bezpečné. V Rozstřelu po Skypu to řekl ředitel Asociace...

Stačí jen pár lidí a riziko nákazy vyletí. Matematika pandemie je zrádná

Čím víc lidí pohromadě, tím větší riziko nákazy. Tomu zřejmě už rozumí každý. Jak rychle ale roste riziko nákazy s...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Popularizátora LSD Learyho se bál i Nixon, nechal si natočit své umírání

Kontroverzní americký psycholog Timothy Leary, který se narodil 22. října 1920, proslul zejména jako popularizátor...

Po čtyřicítce žijeme na vypůjčený čas, říká lékař David Sedmera

Premium Lidské tělo je velmi přesný a dokonalý mechanismus. V některých směrech až zázračný. Proč je však uspořádání těla...

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Shromáždění vlastníků jsou kvůli pandemii v ohrožení. Právník radí, co dělat

Premium Vyhlášení nouzového stavu komplikuje situaci společenstvím vlastníků bytových jednotek. Do konce roku musí totiž výbory...

  • Další z rubriky

Na plošné testování populace nejsou technologie, tvrdí český biochemik

Biochemik Martin Dienstbier je spoluzakladatelem startupu DIANA Biotechnologies, který dodává PCR testy a mimo jiné...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

Konec světa už tu byl několikrát. Jaká apokalypsa čeká Zemi příště?

Premium Ne jednou, nýbrž mnohokrát měl život na Zemi na kahánku. Při důkladnějším pohledu do dějin naší planety je vlastně...

V Česku teď můžeme mít až 700 tisíc covid pozitivních, domnívá se neurobiolog

Promořování společnosti je hazard a tvrdit, že se musíme s koronavirem naučit dalších 10 let žít, je nerozum. V...

Cukrářka Iveta Fabešová se rozvádí. Přišla o své provozovny

Cukrářka Iveta Fabešová (36) se na sociálních sítích svým fanouškům svěřila, že se s manželem rozvádějí. Kvůli tomu...

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

V 47 letech zemřela herečka Daniela Krhutová, pohádková Marie Růžička

Po dlouhé nemoci zemřela herečka a zpěvačka Daniela Krhutová, bylo jí 47 let. Její nejznámější rolí byla Marie Růžička...

N-word jsem měla vypustit, omluvila se z rasismu nařčená Čvančarová

Jitka Čvančarová (42) se ocitla pod palbou kritiky mnoha uživatelů sociálních sítí. Při imitování raperky Cardi B v...

Na porod jsem se těšila, ale všechno bylo jinak, říká Míša z Malých lásek

Za jedenáct let pomohla porodní asistentka Michaela Malotinová na svět asi sedmi tisícům dětí. První minuty života...