V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství američtí vědci David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. V úterý se pravidelně udílejí ceny za fyziku.
Letos se dočkali ocenění Syukuro Manabe z Princetonské univerzity, Klaus Hasselmann z Institutu Maxe Plancka a Giorgio Parisi z italské Univerzity La Sapienza v Římě.
Podle výboru Nobelovy ceny položili Manabe a Hasselmann základy našich znalostí o zemském klimatu a o tom, jak ho ovlivňuje lidstvo.
Syukuro Manabe byl prvním výzkumníkem, který zkoumal interakci mezi planetární energetickou bilancí a vertikálním pohybem vzduchu v důsledku konvekce, přičemž zohlednil také teplo, které souvisí s koloběhem vody. Jeho práce tím položila základ pro vývoj současných klimatických modelů, když ukázala, jak zvýšené množství oxidu uhličitého v atmosféře vede ke zvýšení teploty na povrchu Země. V 60. letech 20. století vedl vývoj fyzikálních modelů zemského klimatu.
Klaus Hasselmann je pak zodpovědný za pozdější model, který propojuje počasí a klima, a odpovídá tak na otázku, proč mohou být klimatické modely spolehlivé, přestože počasí je proměnlivé a chaotické. Vyvinul také metody pro identifikaci specifických signálů, znaků, které do klimatu vnášejí jak přírodní jevy, tak lidská činnost. Jeho metody byly použity k prokázání, že zvýšená teplota atmosféry je způsobena lidskými emisemi oxidu uhličitého.
Parisi byl oceněn za svůj převratný přínos k teorii neuspořádaných materiálů a náhodných procesů. Kolem roku 1980 se mu podařilo objevit skryté vzory v neuspořádaných komplexních materiálech. Jeho objevy patří podle Nobelova výboru k nejvýznamnějším příspěvkům k teorii komplexních systémů. Umožňují pochopit a popsat mnoho různých a zdánlivě zcela náhodných materiálů a jevů nejen ve fyzice, ale i v dalších, velmi odlišných oblastech, jako je matematika, biologie, neurověda a strojové učení.
Odhady směřovaly ke zpomalení světla nebo metamateriálům
Podle předběžných odhadů mohl výbor sídlící ve švédském Stockholmu ocenit práce, které se zabývají kvantovými informacemi, metamateriály, ale třeba i zpomalením a zastavením světla.
Podle specializovaného serveru Insidescience.org měla naději na cenu trojice vědců z Francie, USA a Rakouska, kteří vedou výzkum v oblasti kvantových informací a komunikace. Mezi favority byly podle serveru i vědci z londýnské univerzity Imperial College a americké Dukeovy univerzity, kteří pracují na výzkumu nových druhů takzvaných metamateriálů, jež mají vlastnosti, které se v přírodě nevyskytují. Jedinou ženou mezi favority měla být dánská badatelka Lene Hauová, která na Harvardské univerzitě vede výzkum o zpomalování a zastavení světla.
Dobrý tip měla agentura AFP, která dávala šanci italskému věděc Giorgio Parisi, který se zabývá teoretickou fyzikou, ten byl nakonec opravdu oceněn. Trojice mezinárodních vědců Carlos Frenk, Julio Navarro a Simon White mohla podle agentury uspět díky výzkumu vzniku a rozvoje galaxií.
Nobelovu cenu za fyziku Královská švédská akademie věd uděluje od roku 1901. V posledních desetiletích cenu často dostávají skupiny dvou a více vědců. Mezi laureáty jsou dosud jen čtyři ženy. Mezi nimi byla i francouzská fyzička a chemička polského původu Marie Curieová-Sklodowská.
Loni dostali ocenění britský fyzik a matematik Roger Penrose, německý astrofyzik Reinhard Genzel a americká astronomka Andrea Ghezová za výzkum, který přispěl k pochopení takzvaných černých děr.
Aktualizace: Doplnili jsme informace o laureátech a jejich výzkumech
