Pátek 31. března 2023, svátek má Kvido
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 31. března 2023 Kvido

Rozhovor: Blížíme se k okamžiku, kdy vznikl vesmír

Pochopíme principy, podle kterých funguje vesmír? Má jeho poznání nějaké hranice? Profesor Jiří Bičák se zabývá zásadními otázkami teoretické fyziky a astrofyziky už půl století. Letos převzal Cenu Neuron za přínos celosvětové vědě v oboru fyzika.

Nadační fond Neuron ocenil 11. prosince v Praze za přínos světové vědě pět špičkových odborníků. Laureátem Ceny Neuron za přínos v oboru Fyzika se stal Jiří Bičák. | foto: ČTK

Co rozhodlo, že se věnujete astrofyzice, vědě o vývoji vesmíru a hvězd?
Původně jsem chtěl studovat medicínu a myslím, že i rodiče si to přáli. Snad mě ovlivnila četba knih o lékařích, kteří zachraňují lidstvo, což mě naplňovalo romantickými představami. Pak se můj zájem přesměroval na vědečtější formy medicíny. Zaujala mě biochemie, později chemie, fyzikální chemie, a až nakonec fyzika a matematika.

Jiří Bičák

Narodil se v roce 1942 v Praze. Absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde od roku 1964 pracuje na katedře teoretické fyziky. Zabývá se obecnou teorií relativity, astrofyzikou, kosmologií a historií fyziky. Jako výrazná osobnost české i světové vědy spolupracuje s významnými evropskými a americkými univerzitami. Publikoval mnoho odborných článků. Je nositelem řady českých a mezinárodních ocenění.

Vzpomínám si, že jako středoškolák jsem často navštěvoval tzv. lidové univerzity, které probíhaly na různých fakultách. Skoro každý večer jsem chodil na přednášky, třeba o „chemii“ na Přírodovědě, o „centimetrových vlnách“ na Jaderné fakultě nebo o „čisté“ matematice na Matfyzu. Tajemné prostředí starých budov bylo působivé. Zároveň jsem si ke svému překvapení úspěšně vedl v matematických olympiádách. Okamžiky, kdy se mi podařilo vyřešit nějaký komplikovaný matematický problém, mi přinášely pocit štěstí. Dodnes mě těší, když člověk s něčím dlouho bojuje a pak najednou dospěje k zajímavému výsledku.

A tak jsem začal studovat Matematicko-fyzikální fakultu UK. Touhu dělat právě teoretickou fyziku podnítila později mimo jiné i kniha Alberta Einsteina „Jak vidím svět“. Měl jsem pocit, že obsahovala ty nejhlubší otázky o světě.

Dočetl jsem se, že vaše jméno nese jeden asteroid. Jak daleko se pohybuje od naší planety?
Víte, že si ani nepamatuju? Abych řekl pravdu, považuji „svůj“ asteroid spíše za milou pozornost, kterou jsem dostal k životnímu jubileu. Charakteristiky všech asteroidů nesoucích něčí jméno lze však najít na Wikipedii.

Astrofyzika se mimo jiné zabývá vývojem kosmu. Podle jedné teorie se vesmír neustále rozpíná, jiná teorie praví, že po fázi rozpínání se začne opět smršťovat až do jediného bodu. Jakou teorii zastáváte?
V roce 2011 dostali tři astronomové Nobelovu cenu za objev, že vesmír se rozpíná stále rychleji. Tato pozorování a jejich teoretické důsledky o existenci „temné energie“ přijímá většina odborníků. Obecně řečeno máme proto vlastně štěstí, že ještě můžeme pozorovat vzdálené objekty, a díky tomu dělat úvahy o vývoji kosmu, protože pokud vesmír poroste podle předpokladů stále rychleji, bude za miliony let noční obloha pro pozorovatele na Zemi prakticky prázdná. Jestliže vědci v tak daleké budoucnosti najdou naše informace o kosmologii a o vzhledu dnešního vesmíru, myslím, že je velmi uvítají.

Podle dosavadních poznatků předpokládáme, že celý vesmír vznikl během Velkého třesku. Mají odborníci nové informace o tomto okamžiku?
Podle teorie inflace vesmír těsně po svém zrodu neuvěřitelně rychle expandoval a při tom vznikly v důsledku malých fluktuací tzv. gravitační vlny. Jejich existence vyplývá ze zhruba sto let starých Einsteinových rovnic. Letos v březnu vědci z projektu BICEP, který probíhá na americké stanici na jižním pólu, zveřejnili objev o tzv. polarizaci reliktního elektromagnetického záření, které prostupuje vesmírem od jeho velmi raných stádií. Změny polarizace mohou vyvolávat právě ony gravitační vlny. Během nejbližších měsíců dostaneme detailní údaje z vesmírné sondy Planck, která rovněž sleduje vliv gravitačních vln na polarizaci reliktního záření. Přístroje na jižním pólu sledovaly jen úzký výsek oblohy, sonda Planck má mnohem širší záběr.

Pokud by se detekce gravitačních vln potvrdila, půjde o převratný objev, který by přinesl důkaz o prudké „inflační“ expanzi vesmíru těsně po Big Bangu. Pokračující analýza dat však bohužel stále více naznačuje, že polarizaci záření vyvolávají jenom a pouze rotující částečky kosmického prachu v naší galaxii. Nicméně týmy, které vyhodnocují údaje ze sondy Planck a projektu BICEP, spojily síly a během několika měsíců by měly prezentovat práci s definitivnějšími výsledky.

Astrofyzika se zabývá také vývojem hvězd. Je naše Slunce něčím výjimečné?
Je to poměrně standardní hvězda a ještě dlouho potrvá, než se přemění na obra. Ale začíná být „zajímavějším“ objektem. Letos v červnu proběhlo v Praze sympozium, kde se prezentovala data zaznamenaná satelity. Ukazuje se, že existují typy hvězd stejného (astrofyzikálního) charakteru jako naše Slunce, které měly v minulosti až stokrát větší erupce, než jaké pozorujeme nyní na Slunci. Japonský vědec profesor Šibata začal zkoumat, jestli v historii Slunce k podobným supererupcím nedocházelo. Hovořil o tom i na přednášce organizované pro veřejnost Učenou společností. Dalo by se pak předpokládat, že velké dávky záření mohly například modifikovat DNA organismů na naší planetě či vyvolávat jiné katastrofické děje než dopady asteroidů.

Jaké máte zájmy?
Zejména hudbu. Občas jsem hrával na housle, muziku stále často poslouchám při práci doma. Po ránu začnu novějšími autory Bartókem, Messianem, Martinů, Šostakovičem a s blížícím se večerem směřuji stále více k „tradici“, Vivaldimu, Bachovi, Vranickému. Hudba mi vylepší náladu a dodává energii. Mám rád výtvarné umění a jako dítě jsem s oblibou maloval. Nyní se tento zájem projevuje tím, že „kumuluji“ v knihovně velké množství monografií a publikací o malířství. Také rád a snad až příliš často připomínám při nejrůznějších příležitostech něco z myšlenek Otokara Březiny.

Četl jsem, že se zabýváte filozofií fyziky.
Filozofie dává člověku nadhled. Filozof se snaží dívat na svět podobně jako orel, který létá vysoko, vidí řadu věcí „globálně“, zatímco fyzik je spíše jako ohař, který běhá po zemi a zkoumá konkrétní věci vhodné k hlubšímu řešení. Thomas Mann však jednou řekl: „Věda neudělá žádný pokrok, pokud jí k tomu nedá filozofie oprávnění.“ Řekl bych, že zde měl spíš na mysli jakousi „globální“ intelektuálni atmosféru ve společnosti.

Fond Neuron

Nadační fond Neuron je nezisková organizace založená za účelem rozvíjení mecenášství v oblasti vědy a výzkumu v České republice. Z prostředků mecenášů fond uděluje Neuron Impulsy ve výši milion korun na výzkumné projekty v oborech fyzika, chemie, matematika, medicína a společenské vědy. Ve stejných oborech pak špičkovým vědcům uděluje Cenu Neuron za přínos světové vědě a nadějným vědcům Cenu Neuron pro mladé vědce, která je spojena s odměnou 250 tisíc korun. Novým projektem, který naváže na slavnou éru výprav českých vědců, je Expedice Neuron. Ta povede k Hranické propasti, která je možná vůbec nejhlubší zatopenou propastí na světě. 

Vědecký výzkum stojí miliardy, co byste řekl lidem, kteří pochybují o smyslu bádání?
Odpovědí je několik. Například že pro tvory nadané vědomím je přirozené poznávat věci kolem sebe. Nebo lze reagovat tak, že pokud si společnost udržuje vědecké myšlení, podobně jako kulturu, je celkový duch takové společnosti na daleko vyšší úrovni. Kritéria pravdy jsou mnohem vytříbenější. Například někteří z absolventů Matfyzu, kteří se zabývali černými dírami či kosmologií, jdou pracovat třeba do banky, ale jejich myšlení je už poznamenáno racionálním zkoumáním a poznáním metod vědy. Další možnou odpovědí je fakt, že výzkum přináší nové impulzy pro technické vědy. Například internet, který vznikl jako komunikační síť pro vědce, systém wi-fi byl inspirován prací astronoma, dávno předtím objev polovodiče, později nanotechnologie atd.

Text vznikl pro nadační fond Neuron, byl redakčně upraven.

  • Nejčtenější

Musk a odborníci žádají pozastavení vývoje umělé inteligence, bojí se rizik

Víc než tisíc odborníků na umělou inteligenci a další osobnosti z technologické oblasti včetně Elona Muska žádají v...

Tyto zvuky znal dříve každý. Poznáte starou techniku pouhým poslechem?

V době, kdy se ve většině elektroniky pohybují maximálně ventilátory, to může někoho překvapit, ale většina...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Družice Starlink ruší snímky Hubbleova teleskopu, to nejhorší teprve přijde

Projekt družic Starlink, které poskytují internetovou konektivitu z vesmíru, už od začátku budí vášně a znepokojena je...

Noční obloha ukáže hned pětici planet seřazených do oblouku

V úterý večer se má podle astronomů objevit na obloze jeden ze zajímavých úkazů letošního roku. Planety Merkur, Venuše,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ušetřili jsme balík. Šest tipů, jak šikovně využít starý telefon

Průměrně lidé mění chytrý telefon zhruba po necelých čtyřech letech provozu. Mnohé přístroje pak roky leží v šuplíku,...

Starý dům už neprodáte. Unijní směrnice ale může být protiústavní, tvrdí právníci

Premium Zateplování, výměna kotle i oken, solární panely na střechu… Nechcete starý dům opravovat „po evropsku“? Rychle se jej...

Přežila Terezín i Osvětim. Bůh není, takové utrpení by nedopustil, říká

Premium Měla si užívat bezstarostné mládí, namísto toho si musela na kabát přišpendlit židovskou hvězdu. V 15 letech ji...

Hokej se změnil v jatka. Píše o nich i Wikipedie, extraliga se styděla

Premium Jen co se ve zlínském kamrlíku pro rozhodčí potkal Roman Polák s kolegy, hned měli jasno: „Pánové, dnes to může být...

Býložravec s přilbou pomohl odhalit proměny koster kachnozobých dinosaurů

Corythosaurus casuarius je poměrně dobře známý druh kachnozobého dinosaura, jehož hlavu zdobil výrazný „přilbový“...

Jeho fosilie měl nálezce schované doma, dnes má dinosaurus svoji sochu

První objevenou kosterní fosilií dinosaura ze Severní Ameriky a zároveň i první relativně kompletní kostrou většího...

Molekuly náhody a vůně dívek. Máme mezi sebou i chemický kontakt, říká vědec

Premium Čím se do historie zapsali dva zapálení badatelé, kterým v chemickém kotlíku místo kvalitního benzinu „uzrály“ tuhé...

Jak se měnily odhady stáří Země od Písma svatého po radiometrické datování

Dějiny odhadů stáří naší planety jsou velmi zajímavým příběhem. Pohlížíme-li na tuto historii jako na kuriózní přehled...

Horníci leželi na pokojích na břichu. Skrývali erekci. A zrodila se viagra

Modrá pilulka slaví pětadvacet let. Spustila svého druhu kulturní i farmaceutickou revoluci, preformátovala vnímání...

Rozjívené fracky tu nechceme. Kde končí svoboda dětí ve veřejných prostorách?

Vlnu vášní vyvolalo vyjádření pražského bistra, které na sociálních sítích publikovalo pravidla, jak se mají chovat...

Paltrowová si po srážce na lyžích myslela, že jde o sexuální útok

Herečka Gwyneth Paltrowová (50) v pátek opět vypovídala před soudem v případu údajného neposkytnutí první pomoci...

Budu ukazovat nohy i výstřih. Nejsem jeptiška, reaguje na kritiku Burešová

Herečka a zpěvačka Eva Burešová (29) se stala terčem kritiky některých uživatelů Instagramu. Ti jí v negativních...

ČNB se propadla do obří ztráty 412 miliard, za rok je jedenáctinásobná

Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy...