Na páteční večer připadl „modrý úplněk“. Co to je a kde se stala chyba

  13:56aktualizováno  13:56
Na poslední červencovou noc má připadat takzvaný „modrý úplněk“, který se zase několik let nebude opakovat. Pokusíme se vám rychle vysvětlit, co to má být, odkud se vzal a proč je to celé vlastně špatně.

Ilustrační snímek | foto: Michal Klíma, MAFRA

Pokud jste nikdy neslyšeli výraz „modrý úplněk“ (nebo také „modrý Měsíc“), určitě vás překvapí, že jeden má připadat zrovna na dnešek. A když uslyšíte, že ho další tři roky neuvidíte, možná vás dokonce na chvíli pojme úzkost, že přijdete o něco výjimečného, a možná začnete přemýšlet, jestli byste neměli strávit alespoň část večera kontrolou stavu naší oběžnice.

Od toho vás rozhodně nechceme odrazovat, ale můžeme vás uklidnit, že nutné to není. Nic výjimečného, tedy kromě úplňku, na obloze nejspíše neuvidíte. Takzvaný „modrý úplněk“ je z USA importované označení pro úplněk, který je výjimečný jen postavením v kalendáři a nikoliv svou podobou. Zajímavější je snad jen to, kolik omylů a chyb se kolem tohoto jediného jevu dokázalo nashromáždit.

Pohled na superměsíc vedle televizního vysílače v Praze na Žižkově.

Pohled na působivý úplněk v srpnu 2014, kdy byl Měsíc ve velmi příhodném postavení přes televizní vysílač na Žižkově.

Totiž: na 31. červenec 2015 vlastně žádný „pravý modrý úplněk“ nepřipadá. Výraz, který pochází ze staré anglické fráze „once in a blue Moon“, což má význam jako naše úsloví „jednou za uherský rok“, totiž původně v 19. století označoval v amerických almanaších (pro jednoduchost kalendářích) třetí úplněk v ročních obdobích, do kterých vyšly čtyři úplňky. Ano, je to trochu zamotané, ale to je dáno tím, že naši předkové (a v podstatně menší míře i my) používali zároveň různé způsoby určování roční doby.

Důsledkem byl občasný nesoulad. Podle almanachů, které používaly úpravu gregoriánského kalendáře, byly v každém ročním období tři přesně pojmenované úplňky (jasným příkladem je třeba „Harvest Moon“, tedy úplněk při žních). Ale protože tento systém nesedí s občanským kalendářem a aby se nemusely posouvat některé důležité svátky určované jinak (např. Velikonoce), občas se do některého ročního období musely vejít úplňky čtyři.

To by samozřejmě zamíchalo s ostatními úplňky, a najednou by „Harvest Moon“ nebyl o žních atp. Proto se vyvinul mechanismus „přestupného“ úplňku, který pro svou vzácnost dostal název „Blue Moon“. Víme, že to není příliš podrobné vysvětlení, ale kalendáře jsou velmi složitá věda. Lepší vysvětlení najdete najdete v angličtině v časopise Sky&Telescope nebo česky na webu České astronomické společnosti.

Tabulka s vyznačenými „Blue Moons“ mezi lety 2010 až 2020. Modře jsou vyznačeny...

Tabulka s vyznačenými „Blue Moons“ mezi lety 2010 až 2020. Modře jsou vyznačené úplňky, které splňují definici podle almanachů z 19. století, šedě druhé úplňky v kalendářním měsíci. Žlutě jsou označeny únory, během kterých nastanou jen tři měsíční fáze (v roce 2018 je tou chybějící úplněk). Rok 2018 je vyznačen červeně, protože v něm současně nastane „třífázový únor“ a zároveň současně dvakrát v jednom roce některý z typů „Blue Moons“.

Možná je vám to příliš nejasné a neuchopitelné, ale v tom případě vás můžeme utěšit, že rozhodně nejste sami. „Blue Moon“ přišel jako koncept zřejmě příliš složitý i amatérskému astronomovi Jamesi Hughovi Pruettovi, který o něm v roce 1946 psal do již zmiňovaného časopisu Sky & Telescope. Nevíme, proč a jak, ale Pruett udělal v článku zásadní chybu, která „modrému Měsíci“ hodně pomohla k popularitě: jednoduše si ho vyložil jako druhý úplněk v libovolném kalendářním měsíci. To bylo natolik srozumitelné, že se výraz vžil, a od té doby se v anglickém prostředí a časem i mimo něj začal používat stále více. Že se jim pod rukama zrodil úspěšný omyl, si v redakci Sky & Telescope všimli až o 60 let později.

S původní definicí ovšem nemá z astronomického hlediska nic společného s výjimkou faktu, že oba jevy nastávají poměrně zřídka. Jan Veselý z Hvězdárny a planetária Hradec Králové na webu astro.cz uvádí, že za celé 21. století je podle původní definice jen 37 „modrých úplňků“, těch „nových“ pak 41 (tabulku založenou na středoevropském čase najdete celou zde, modře jsou vyznačeny úplňky naplňující podmínky původní definice, šedě nové). Jejich výskyt se přitom nijak nepřekrývá.

Letošní červencový „Blue Moon“ je ve skupině těch nepravých, modernějších „modrásků“. Ale to samozřejmě neznamená, že byste se na něj chvíli nemohli zadívat, na půvabu mu to nic neubere.

Autor:

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Mytická studená fúze funguje. Neprodukuje však energii, nýbrž peníze

Větší demonstrační systém E-Cat, který podle Itala Andrea Rossiho měl ukázat...

Brad Pitt, vdova po Stevu Jobsovi a velký britský investiční fond vložili desítky milionů dolarů do firmy, která se...

Alzheimerovu nemoc by mohl brzy odhalovat jednoduchý test

Snímek ve falešných barvách ukazuje strukturální rozdíly mezi zdravým mozkem a...

Podle klinické studie švédských vědců by snad mělo být v dohledné době možné zavést do praxe relativně jednoduchý a...

Postavte si dělo na vatové tyčinky. Je to zábava a něco se naučíte

Jedním z makerů, který bude na Maker Faire Prague 2019 vystavovat je Matěj...

Cílem není získat stroj roznášející hrůzu a smrt, ale pobavit se při výrobě funkčního kanónu na vatové tyčinky. A taky...

Najdete na iDNES.cz