V dobré společnosti Stephena Hawkinga a na místě tradičně vyhrazeném vědě, na půdě Britské královské společnosti. Tak miliardář Jurij Milner oznámil záměr vložit zhruba dvě a půl miliardy korun do snahy najít mimozemskou civilizaci. „Nastala chvíle, abychom se pokusili odpovědět na otázku, za existuje život mimo Zemi,“ řekl známý fyzik.
Projekt se má nazývat Breakthrough Listen - „Průlomové naslouchání“. Název se může zdát trochu krkolomný, ale Milner už spolufinancuje velmi štědře ohodnocenou Breakthrough Prize, ve které se třem vědcům rozděluje každým rokem po třech milionech dolarů (počty oceněných se v minulosti měnily, snad už je to ale definitivní).
Jurij Milner na předávání Breakthrough Prize Awards v listopadu 2014.
Na projektu má pracovat tým vědců, kteří budou využívat velké světové radioteleskopy. Nová infrastruktura se stavět nemá. Sto milionu dolarů má pokrýt deset let jeho fungování, během kterých se tým zaměří na zhruba stovku nejbližších galaxií, včetně té naší samozřejmě. Získaná data budou veřejně dostupná.
Peníze darované Milnerem budou z velké části určeny na „kupování“ pozorovacího času na velkých světových radioteleskopech. Milner si chce na několika velkých aparaturách zamluvit zhruba dva měsíce pozorovacího času každý rok. Dnes se na hledání možných mimozemských signálů dostane v průměru údajně kolem dvou dnů v roce.
V minulosti už to bylo s rozpočtem hledání možných stop jiných civilizací podstatně lepší. Hledáním se zabýval známý projekt SETI, který probíhal s různou intenzitou a na různých institucích v podstatě od roku 1960 až prakticky do současnosti. Neobjevil nic průkazného, i když tzv. Wow signál z roku 1977 zaujal představivost nejen vědců na něm pracujících.
Po přelomu tisíciletí tok peněz pro SETI postupně z velké části vyschl a projekt skomíral. Dnes se podle údajů autorů projektu na „naslouchání“ možným signálům jiných civilizací vynakládají zhruba dva miliony dolarů ročně, řekl současný šéf projektu SETI@home Dan Werthimer (tento projekt analyzuje zachycené signály pomocí nevyužitého výkonu domácích počítačů dobrovolníků, kteří se k němu připojí).
Milner podle všeho doufá, že jeho projekt má větší šanci na úspěch než zmiňovaný SETI. A to hlavně díky pokroku, které od té doby učinila především elektronika (inu, Moorův zákon víceméně stále platí). Díky ní dnes mohou radioastronomové pátrat se stejnými anténami současně na vyšším počtu frekvencí a pokrýt během stejné doby podstatě větší část oblohy (odhadem vědců asi o řád, tedy 10krát). Podle účastníků projektu bude počet sebraných a analyzovaných dat v rámci Breakthrough Listen zhruba 50 až 100krát větší než za celé předchozí pátrání.
Juril Milner je evidentně velký fanoušek vědy. Sám studoval jadernou fyziku, ale nebyl údajně dobrý, a stal se podnikatelem a investorem v IT oboru, jak v Rusku a později i ve Spojených státech (má například podíl ve Facebooku). Ze svých peněz udělil celkem devět Fundamental Physics Prize (tj. Cen základní fyziky) dotovaných částkou tři miliony dolarů, nyní se podílí na financování Breakthrough Prize, o kterých již byla řeč, a které se udělují za biologii, fyziku a matematiku.
