Když vědci straší: Geneticky modifikované plodiny zabíjí, tvrdí studie

aktualizováno 
Jeden z typů geneticky modifikované kukuřice v nově zveřejněné studii měl u pokusných zvířat zvyšovat výskyt rakoviny a úmrtnost, tvrdí nová francouzská studie. Ale většina odborníků práci kritizuje. Závěry nepotvrzuje ani pohled na zdravotní statistiky.

Odevzdejte kosu, prosím. Aktivista odváděný z porostu GM kukuřice v červenci 2000, kdy sedm lidí v převleku smrtky proniklo na pole oseté modifikovanou odrůdou v Dorsetu. Zatím se zdá, že gesto je dramatičtější než skutečnost. | foto: Profimedia.cz

Ano, geneticky modifikované potraviny jsou jed! zaútočila v září na čtenáře titulní stránka časopisu Le nouvel Observateur. Zpráva se opírala o studii francouzského toxikologa Gillese-Erica Séraliniho (dostupná zde po zaplacení).

Její výsledky jsou na pohled alarmující: pojídání geneticky modifikované kukuřice zvýšilo úmrtnost laboratorních zvířat během dvou let na dvakrát až třikrát vyšší úroveň než ve skupině na běžné stravě. Přibylo hlavně nádorových onemocnění.

Co jedli?

Dotyčná GM kukuřice (typ NK603) je upravena tak, aby na ni nepůsobila skupina látek proti plevelům, založených na sloučenině glykofosfátu. Tyto herbicidy jsou relativně šetrné, a proto oblíbené. Upravenou kukuřici, sóju či cukrovou řepu lze jimi stříkat bez obav, ale plevelné rostliny na poli zajdou.

Nemůže však změna vlastností rostliny změnit i její vliv na naše zdraví? To nejde předem vyloučit a zaslouží si to pozornost. Problémy ovšem neodhalil žádný ze 130 kontrolních projektů, které v posledních 25 letech provedlo v zemích Evropské unie více než 500 nezávislých výzkumných týmů. Podle nich geneticky modifikované plodiny neškodí ani neprospívají. S tímto závěrem se shodují i orgány potravinového dohledu jak v USA, tak v Evropské unii.

Hodně jiný pohled

Snímky laboratorních zvířat z pokusu Séraliniho skupiny.

Snímky laboratorních zvířat z pokusu Séraliniho skupiny.

Někteří vědci kritizovali i obrazový doprovod studie. Zvířata na drastických snímcích podle nich měla být utracena už předtím, než tumory dosáhly této velikosti. A vadilo jim také to, že se v práci objevily jen fotografie zvířat krmených geneticky upravenými plodinami,  s obsahem herbidicidu Roundup nebo obojím. Snímky zvířat ze skupiny na běžné stravě chybí.

Jiného názoru je vedoucí týmu za novou prací Gilles-Eric Séralini. Domnívá se, že dosavadní studie jsou negativní i proto, že nebyly dost důkladné a nesledovaly pokusná zvířata celý život. Chtěl to napravit podrobnou studií trvající po většinu života laboratorních potkanů, celkem dva roky.

Otázkou je, zda se to povedlo. Po zveřejnění se na jeho práci snesla vlna výtek. Podle kritiků je na tak závažné závěry počet potkanů v jednotlivých skupinách ve studii malý. Autoři také použili kmen zvířat, který má v genech sklony k rakovině, zvláště pokud má neomezený přístup k potravě. Práce přitom neuvádí, jak to s jejich stravováním bylo.

Závěry také nelze přepočítat jinými statistickými metodami, protože vědci nezveřejnili "surová", neupravovaná data měření. U takto kontroverzní studie by jistě bylo lepší zveřejnit všechny podklady, aby si je mohl kdokoliv projít. Séralini to odmítl. Pro časopis Nature poté řekl, že údaje zveřejní až ve chvíli, kdy dojde ke zveřejnění "surových dat" z procesu schvalování modifikované kukuřice v EU, která jsou zatím neveřejná. (Výtek však bylo mnohem více, většina jich je shrnuta na stránkách britského Science Media Center.)

Ke kritice se připojil i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), který minulý týden ve svém prvním stanovisku konstatoval, že studie není dostatečně kvalitní, aby její závěry mohly být vůbec brány v úvahu při hodnocení možných rizik geneticky modifikovaných plodin. Stejně negativní byl i závěr německých odborníků z tamního potravinového dozoru.

Znovu do stejné řeky?

Vědecká debata bude jistě pokračovat. Už v tuto chvíli však můžeme říci, že se opakuje známá situace. Roku 2007 překvapil Séralini studií, podle které má mít geneticky modifikovaná kukuřice negativní dopad na játra a ledviny. Šlo o jiný typ, kukuřici vybavenou genem na výrobu tzv. Bt-toxinu, látky smrtelně nebezpečné pro významného škůdce kukuřice, housenky zavíječe.

Práce byla také široce medializována a zároveň kritizována odborníky. Evropský úřad pro kvalitu potravin nakonec její závěry označil za neprůkazné (shrnutí třeba v tomto dokumentu). Zveřejnění studie nakonec mělo největší vliv mimo vědu, konkrétně při ovlivňování postoje k této technologii v evropských zemích.

I v tomto případě se zdá, že autoři studie rozhodně nezanedbávají informování veřejnosti. Současně se zveřejněním studie připravil Séralini knihu s titulem Všichni jsme pokusní králíci! (Tous cobayes!) a dokumentární film o studii. A výsledky jsou vidět. Rusko studii uvedlo jako důvod pro dočasný zákaz dovozu kukuřice NK603, která je přitom součástí mezinárodně obchodovaných krmných směsí. Francouzská vláda zase sdělila, že dovoz této odrůdy hodlá znemožnit, pokud se výsledky potvrdí.

Ověření pohledem z okna

Gilles-Eric Séralini

Gilles-Eric Séralini

Něco takového by však bylo asi velkým překvapením (i když by pak jistě úvahy o protiopatřeních byly na místě). Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin totiž nemáme oveřenou pouze z laboratoří.

Geneticky modifikovaná kukuřice, sója, brambory, cukrová řepa či řepka se pěstují po celém světě na ploše kolem 160 milionů hektarů (pro srovnání: rozloha zemědělské půdy v Česku je něco přes čtyři miliony hektarů). Jsou součástí potravního řetězce ve všech vyspělých zemích, ať už je tam jejich pěstování povoleno nebo ne. I Evropa je závislá na dovozu krmiv ze zemí, jako jsou USA nebo Argentina.

Nárůst výskytu rakoviny nebo problémů s játry a ledvinami, které naznačovala Séraliniho předchozí studie, nepozorujeme. U lidí by se asi zatím nemusely projevit, žijeme totiž dlouho. Ale hospodářská zvířata žijí podstatně kratší dobu. Stejně jako miliony laboratorních zvířat v tisícovkách různých laboratoří po celém světě. Laboratorní zvířata jsou pod neustálým dohledem a jejich zdravotní stav se pečlivě sleduje. Kdyby tedy geneticky modifikované plodiny měly skutečně tak zásadní vliv na zdraví, všiml by nejspíš už i někdo jiný než Gilles-Eric Séralini.

Oprava: Předchozí verze článku citovala kritiku studie, že zvířat nekrmených modifikovanou kukuřicí bylo méně než v ostatních skupinách zvířat krmených potravou s GM plodinami či herbicidem Round-up (či kombinací obého). To však podle textu není pravda, počet zvířat ve všech deseti skupinách (jedné kontrolní, devíti experimentálních) byl stejný. Za omyl se omlouváme.

  • Nejčtenější

Kafe jako hnůj. Trápení italského stíhače, který zabloudil do Čech

Před 60 lety se letiště v Hradci Králové stalo místem přistání italské stíhačky s mladým pilotem Ernestem De Majem. Ten...

Na cele s Meresjevem. Konec bloudění italského stíhače českou oblohou

K italskému pilotovi, který v roce 1959 zabloudil na naše území, pustily úřady představitele ambasády až po více než...

Programování vám pomůže chápat svět, říká slavný geek. Varuje před AI

Říkat počítači, co má dělat, je naprosto jedinečná činnost. Naučí nás to mnohem víc, než si uvědomujeme. Programovat...

Neházejte 737 Max na piloty, píše legenda „Sully“. Byla to smrtelná past

Chesley Sullenberger varuje před svalováním viny za nehody letadel 737 Max jen na piloty. Slavný „kapitán Sully“,...

Vyvíjený sovětský supertank nepřežil rozpad komunistického impéria

V poslední půldekádě před rozpadem Sovětského svazu vyvíjeli Rusové nový výkonný tank s projektovým označením Objekt...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

K jídlu suchý chleba, místo chráničů molitan. Zpověď Pastrňákovy mámy

Příběh jak z hollywoodského filmu. Marcela Ziembová je máma hokejové hvězdy světového formátu Davida Pastrňáka, kterému...

  • Další z rubriky

Tak se dočkali. Nobelovu cenu získali tvůrci lithiových baterií

Nobelovu cenu za chemii pro rok 2019 si odnesli vědci, o jejichž vítězství se mluvilo již dlouho, autoři...

Firma chtěla krávy bez rohů. Na zvláštní chybu přišli, než zvíře snědli

Americká společnost se pokusila genetickou úpravou skotu zbavit krávy bolesti a chovatele práce. Vytvořila plemeno bez...

Opíjel se jídlem. Jeho případ může pomoci lidem po celém světě

„Alkoholické“ bakterie, které ve střevech vyrábí vysoké množství alkoholu, jsou možná běžnější, než se čekalo....

Cizí planeta a temná hmota. Nobelova cena za fyziku je letos pestrá

Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali kanadsko-americký fyzik James Peebles a dvojice švýcarských vědců Michel Mayor...

Najdete na iDNES.cz