Myši mají sloužit místo detektoru kovů. Stačí malá genetická úprava

  12:00aktualizováno  12:00
Geneticky upravení hlodavci z americké laboratoře mají mnohonásobně zesílený čich na výbušniny. Odborníci si představují, že by mohli sloužit k hledání zapomenutých min.

Co všechno může umět? | foto: Profimedia.cz

Geneticky modifikované organismy vzbuzují u většiny z nás strach či minimálně nedůvěru. Pro někoho ovšem představují příležitost. Bioložka Charlotte D'Hulstová z univerzity v New Yorku si například myslí, že by technologie genetické modifikace mohla zachraňovat lidi před zmrzačením či smrtí.

Modifikuje DNA myší tak, aby mohly zachraňovat lidi. Vytvořila kmen hlodavců, který by měl dokázat snadno a rychle odhalit nastražené miny.

Oblastí, kde tyto pozůstatky válek dodnes zabíjejí, je stále více než dost. Většinu obětí tvoří civilisté a odstraňování min je pracná a nákladná záležitost. V roce 2010 na něj a na pomoc obětem svět vynaložil zhruba 10 miliard korun (637 milionů dolarů). Hlodavci by podle D'Hulstové mohli pomoci tuto částku snížit. 

Vylepšené myši

Krysa obrovská vycvičená pro hledání min dostává odměnu.

Krysa obrovská vycvičená pro hledání min dostává odměnu.

Vlastně už pomáhají. Belgická nezisková organizace APOPO už dnes používá k hledání min krysy obrovské. Ty jsou dost malé, aby miny neodpálily, ale přitom mají dost bystrý čich, aby nástrahy odhalily. A zároveň jsou dost inteligentní na to, aby je bylo možné vycvičit k označování výbušnin. Vycvičené krysy obrovské jsou prý v práci několikanásobně rychlejší než lidé s detektory kovů. Navíc žijí poměrně dlouho (6-8 let), jsou odolné a dobře snáší tropické klima. To je velká výhoda, protože většina zemí s nebezpečným minovým dědictvím leží blízko rovníku.

D'Hulstová se ovšem domnívá, že genetické úpravy by mohly výkony zvířat ještě zlepšit. Využila jiné práce, která určila, jak vypadají a kde na buňkách leží "vstupy" (receptory) určené k identifikaci výbušniny TNT a jí podobných látek (vědci pracovali s DNT, což je látka blízká TNT, ale není výbušná, a tak se s ní pracuje lépe).

U běžných myší má "vstupy" naladěné na TNT jen jeden z tisíce neuronů zodpovědných za čich. Dohromady jich je tedy v těle myši několik tisíc. Po genetické úpravě ovšem D'Hulstová a spol. vytvořili kmen nazvaný novotvarem "MouSensor" (česky možná  "Myšensor"). U těchto jedinců se příslušné receptory tvoří podstatně častěji, a v těle je jimi vybaveno 10 tisíc až jeden milion buněk, řekla D'Hulstová pro časopis Technology Review.

Vnímavost myší vůči stopám TNT ve vzduchu se tak zvýšila až 500krát, domnívají se vědci. Jde zatím jen o odhad, protože zkoušky čichu hlodavců v tuto chvíli pořád ještě probíhají. (Práce byla zatím prezentována jen na odborné konferenci a nevyšla tiskem. Abstrakt přednášky je zde.)

Pokud se však tato teorie potvrdí, hlodavci by na výbušninu měli být neobyčejně citliví. Silnější pach TNT prý vyvolá sepnutí tolika neuronů, že v nervovém systému myší vznikne "bouře", která se projeví křečí, záchvatem či jinou výraznou změnou chování (podle autorů tomu nasvědčuje tento výzkum). Mělo by se tedy dát snadno určit, když hlodavci narazí na výbušninu.

Silná spontánní reakce by mohla být hlavní výhodou upravených myší proti dnes používaným krysám obrovským. Ty musí absolvovat poměrně drahý, devět měsíců trvající výcvik, který vyjde na zhruba 150 tisíc korun. Tedy o něco méně než výcvik slepeckého psa u nás.

Můžeme spekulovat, zda a nakolik by bylo možné tuto cenu snížit, ale zřejmě to nebude tak jednoduché. Stejně jako u psů tvoří nejspíše největší část nákladů plat odborníků, kteří výcvik provádí a krysám věnují spoustu času. Geneticky modifikované myši by mohly být podstatě levnější, protože podíl lidské práce je v případě jejich přípravy podstatně menší.

Ještě není vyhráno

Upravení hlodavci však mohou mít řadu dalších nevýhod. Otazníků kolem jejich reálného nasazení je celá řada a některé se snadno mohou ukázat jako neřešitelné.

Jisté je, že hlodavci nezvládnou všechnu práci sami. Jejich čich dokáže odhalit jen zařízení, která mají nějaké otvory. Navíc síla pachu závisí na spoustě dalších okolností, například na vlhkosti, typu půdy, hloubce, ve které mina je, a dalších. Odborníci proto nejraději kombinují několik různých přístupů. Ty hlavní jsou kromě profesionálů s detektory ještě speciální stroje, určené k likvidaci min. Třeba česká armáda používá typ Božena (reportáž z jejich cvičného nasazení zde).

Skutečně zajímavou otázkou ovšem je, co bude dál. Podle D'Hulstové by podobná úprava mohla vést třeba k vytvoření myší, které poznají přítomnost určité nemoci, například tuberkulózy, z dechu pacienta. Není to nic jednoduchého, ale ani nemožného. Myší specialistky tedy hlavně ukazují, jak pestré a překvapivé jsou možnosti genetických technologií. Jsme na to po letech debat už připravení? 

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Neudělejte chybu jako Ovčáček. Ověřovací kód nikdy nikomu neposílejte

Pro bezpečí na internetu je důležité nesdělovat soukromé ověřovací kódy, někdo...

Pokud vám přijde zpráva s potvrzujícím kódem, zacházejte s ní jako s tajemstvím. Nepište ji nikam, kam nepatří. Nikomu...

Jsou neskutečně levné a jedovaté. Čínské tonery do tiskáren obsazují trh

Jak vybrat náplň do tiskárny, aby do ní padla jako ulitá? Ne každá je vhodná a...

Především kvůli nízké ceně lidé riskují zdraví a kupují ultralevné tonery do laserových tiskáren od neznámých výrobců....

Proč havarovaly Boeingy 737 Max? Firma spěchala a porušila vlastní zásady

Jak vznikly problémy, které vedly k havárii nejnovějších letadel Boeing 737 MAX

Nejnovější letadla Boeing 737 MAX 8 už tři měsíce nelétají. Při dvou jejich nehodách totiž zemřelo 346 lidí. Stopy...

Nečekaný objev. Našli jsme stopy po posledním boji parašutistů

Stopy po výbuchu granátu, který podle dostupných indícií smrtelně zranil Jana...

Osmnáctého června 1942, ve čtyři hodiny deset minut ráno, začal v Resslově ulici v Praze nerovný boj. Stovky esesmanů...

Další z rubriky

Dětem škodí obrazovky a displeje. Ale jinak, než si rodiče obvykle myslí

Jak všudypřítomné displeje ovlivňují výchovu dětí? (ilustrační fotografie)

Světová zdravotnická organizace vydala nová doporučení ohledně aktivit vhodných pro malé děti. Nejvíce pozornosti si...

Kilogram má novou definici. Jeho fyzická podoba ztratila 50 mikrogramů

Kopie originálu kilogram z Paříže v americké laboratoři Sandia. Podobné vzory

Od 20. května začala platit nová definice kilogramu. Ta již nebude mít fyzickou podobu, ale bude odvozená od pevné...

Kočky rozumí, když na ně voláme. Jen je to většinou nezajímá

Kočky vám rozumí, ale ignorují vás

Kočičí inteligence je na rozdíl od té psí velmi málo prozkoumaná. Kočky totiž většinou odmítají s vědci spolupracovat....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz