Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

  0:01
Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr nejzajímavějších událostí, které čekají naši planetu.

Pojďte se ponořit do daleké budoucnosti. | foto: Fotomontáž Tomáš Hegedüš, Technet.cz

Prognostici to nemají lehké. Stačí se jednou, dvakrát zmýlit a téměř vždy se setkají s kritikou. Ať už jde o počasí, volební modely, nebo bookmakery. Spojuje je jedno: předpovídají brzké události.

Díky dlouhodobé práci vědců a výzkumníků máme ovšem již nyní k dispozici informace, pomocí kterých můžeme předvídat dalekou budoucnost, od tisíce do miliard let. Výhoda podobné práce je zřejmá: pokud je váš odhad špatný, nikdo vám to už nejspíš do očí nevytkne.

Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších událostí, které v budoucnu naši planetu čekají. Je třeba zmínit, že jde mnohdy (zejména v daleké budoucnosti) o přibližné odhady, a čísla je tedy třeba brát s rezervou. V některých případech se názory na událost rozcházejí a vycházíme ze studií, na které odkazujeme.

Červené oblasti na povrchu Grónska ukazují, jak led natával 8. července (vlevo)...

Za 2000 let: Grónský ledovec roztaje. Otázka zní jen kdy. Studie v časopise Nature uvádí konkrétní čísla, ovšem autoři kalkulují s nevyzpytatelným globálním oteplováním. Celý ledovec by roztál za 2000 let při zvednutí průměrné teploty o 8 °C, což je nejvyšší možná hodnota, se kterou vědci v tomto horizontu počítají. V případě oteplování o nejnižší předpoklad (2 °C) bychom zbytky grónského ledovce našli ještě za 50 tisíc let. V současnosti ztrácí největší ostrov na světě 270 miliard tun ledu ročně a pokud by roztál celý, zvýšil by hladiny oceánů o šest metrů.

Rotace, precese, nutace

Za 13 000 let: Obrácení zemského sklonu. Jeden z pohybů, který Země vykonává, se jmenujeme precese. Můžete si ho představit tak, jako by Země byla špičkou kužele, které kreslí její pomyslná osa. Jeden takový pohyb vykoná za 25 800 let (toto období nazýváme Platónský rok). Nyní jsme ke Slunci blíže během zimy a dále během léta. Za 13 tisíc let tomu bude naopak, kvůli čemuž budou roční období zřejmě intenzivnější.

Maroko - Sahara - ...4 hod autem z města Zagora 45°C

Za 15 000 let: Sahara se zazelená. I největší poušť na světě Sahara prochází obdobími – byť trvají dlouho. Zhruba před osmi tisíci let byla uprostřed „vlhké fáze“, vzhledem k existenci monzunu. Kde se tam vzal? Jak se mění sklon zemské osy, v různých oblastech na Zemi se mění doba, po kterou na ni dopadá sluneční světlo (i jeho intenzita). To mimo jiné i vyvolává, nebo naopak tiší působení sezonních větrů. Před osmi tisíci let byla pevnina severní polokoule teplejší, což vyvolalo činnost monzunů a na Sahaře pravidelně pršelo. A do tohoto stádia se Země opět za několik tisíc let dostane.

MIchal Sup fotil v okolí Černobylu panoramatickým filmovým fotoaparátem.

Za 20 000 let: Zóna Černobylu bude bezpečná. Živočichové a rostliny jsou důkazem, že život je v okolí bývalé elektrárny již možný, byť nesou známky radiace (pokroucené stromy, zvířata s vysokou hladinou cesia). Okolí bude zamořené ještě zhruba 20 tisíc let, než se stane pro lidské zdraví zcela nezávadným.

Tetrafluormetan

50 000 let: Životnost nejsilnějšího skleníkového plynu. Tetrafluormetan – plyn, který se z ostatních aktérů skleníkového efektu v atmosféře udrží nejdéle. Vazby mezi uhlíkem a fluorem jsou nejsilnější vazby v organické chemii, které známe. Jeho životnost kolísá mezi 3 – 50 tisíci let a je zhruba 6500x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Niagarské vodopády, Kanada

Za 50 000 let: Niagarské vodopády zmizí. Jedny z nejznámějších vodopádů na světě procházejí, stejně jako všechny ostatní, erozí. Do příchodu lidí se posouvaly rychlostí jeden metr ročně (proti proudu). Člověk ovšem regulací toku ve vodních elektrárnách snížil erozi na současných 30 centimetrů ročně. I při tomto snížení však vodopády za 50 tisíc let „dojdou“ k Erijskému jezeru, zcela zmizí a zůstane po nich jen říční koryto.

Mapa havajských ostrovů

Za 250 000 let: Havajský přírůstek. Havajské souostroví tvoří pás sopek, které se vynořují a znovu potápějí. V současnosti se americký stát rozkládá na pěti špičkách vulkánů, které se ovšem v budoucnu znovu potopí. Loihi, nejmladší sopka z havajského řetězu, se za čtvrt milionu let dostane nad hladinu moře a stane se nejnovějším ostrovem.

Lady Elliot Island, Austrálie

Za 2 miliony let: Zotavení korálů. Zhruba tak dlouho bude trvat, než se zotaví korály ze současného okyselování oceánů. Snižování pH způsobuje rozpouštění nadměrného množství CO2 z atmosféry a následné vymírání korálů. Zhruba třetina CO2, který vyprodukujeme, se rozpustí v některém vodstvu. Naposledy, kdy se oceány okyselovaly tímto tempem (před 65 miliony let), trvalo dva miliony let, než se korály vzpamatovaly.

Mount Rushmore

Za 7,2 milionu let: Mount Rushmore zeroduje. Nejznámější americká skála zeroduje k nepoznání. Alan Weisman s tím počítá při erozi jednoho palce žuly za deset tisíc let. Je možné, že by monument vydržel déle, pokud by byl dokončen celý – původně měl zachycovat prezidenty až do pasu.

Východoafrický rift

Za 10 milionů let: Rozpad Afriky. Tvář naší planety se bude měnit. Nejrychleji budou pozorovatelné změny v oblasti riftů, seismicky či vulkanicky aktivních zón. Východoafrický rift zaplaví za deset milionů let Rudé moře a dnešní Somálsko a část východní Afriky se stanou samostatným ostrovem. Afrika bude pokračovat na své severní pouti vstříc Evropě.

Zlom San Andreas dělí Kalifornii na dvě části. Zatímco San Francisco se nachází...

Za 25 milionů let: Roztržení Kalifornie. Nejznámější americký zlom San Andreas způsobí, že Kalifornský záliv zaplaví Velké kalifornské údolí a v Pacifiku vznikne nový ostrov. Za dalších 25 milionů let se města Los Angeles a San Francisco srovnají (dnes je od sebe dělí 900 kilometrů).

Náraz Afriky do Evropy

Za 50 milionů let: Srážka Afriky s Evropou. Náraz Afriky do Evropy vytvoří nové pohoří podobné Himálaji. Mnohem dříve se uzavře Gibraltarský průliv a Středozemní moře vyschne. Pohyb kontinentů je natolik zajímavá záležitost, že se brzy na Technetu můžete těšit na článek věnovaný výhradně jejich budoucnosti.

Zimní a letní čas stále mění asi osmdesát zemí světa

Za 180 milionů let: Den o hodinu delší. Vlivem působení Měsíce se neustále zpomaluje zemská rotace a den se prodlužuje. Jde o velmi, velmi zanedbatelné zpomalování – za posledních sto let se den prodloužil o 1,4 milisekundy. Den se prodlouží o hodinu za dlouhých 180 milionů let.

Šumava z nebe

Za 600 milionů let: Vymření většiny vegetace. Vzrůstající sluneční aktivita naruší koloběh uhlíku (proces výměny uhlíku mezi jednotlivými sférami Země). Kvůli tomu začne dramaticky klesat jeho koncentrace v atmosféře a podle studie M. Heatha a L. Doyla klesne za 600 milionů let natolik, že C3 rostliny nebudou schopné fotosyntézy. C3 rostliny fotosyntetizují pomocí tzv. Calvinova cyklu. Spadá mezi ně naprostá většina biomasy (kromě některých tropických rostlin, u nás kukuřice) a nedostatek CO2 je odsoudí k záhubě.

Sucho

Za 800 milionů let: Konec rostlin a živočichů. Nízká hladina CO2 neumožní už ani život rostlin, které fotosyntetizují pomocí tzv. Hatchova-Slackova cyklu. Jakmile nebude na Zemi žádná vegetace, začne v atmosféře klesat koncentrace kyslíku. Kvůli tomu začne slábnout i ozonová vrstva a případné přeživší začne bombardovat UV záření, před kterým nás chrání právě koncentrace ozónu. Kyslík se začne vytrácet i z oceánů. Vysoké teploty, UV záření a mizivá koncentrace kyslíku pravděpodobně povedou k vyhynutí všech živočichů. Zůstanou pouze jednobuněčné bakterie.

Tektonika

Za 1,1 miliardy let: Zastavení tektonických desek. Zářivost Slunce se zvýší o 10 procent, což na Zemi zvedne teplotu zhruba o 47 °C. Oceány se začnou stále rychleji odpařovat. Podle týmu amerických vědců způsobí odpar vody spolu s tuhnutím vnějšího pláště zpomalování tektonických desek. „Subdukci desek (vzájemné zasouvání jedné pod druhou) napomáhá přítomnost povrchové vody jako lubrikant. Jakmile se oceány vypaří, pohyb tektonických desek se zastaví úplně,“ píší autoři studie.

Mrtvá planeta

Za 1,6 miliardy let: Konec všeho živého. Zatímco živočichové a eukaryotické organismy zemřou zřejmě primárně na následky vysokých teplot, zbývající prokaryotický život zanikne později. Rozcházejí se ovšem názory na to, co bude příčinou. Podle jedné ze studií to bude nedostatkem CO2 za jeden a půl miliardy let. Autoři jiné studie předpokládají, že malé kolonie jednobuněčných organismů dokážou přežít téměř dvakrát tak dlouho uvnitř hor a jeskyní. Primárním faktorem bude podle nich opět teplota – za 2,8 miliardy let, kdy se Země ohřeje na průměrných 149 °C.

Magnetosféra

Za 2,3 miliardy let: Zánik dvou sfér. Naše zemské jádro se skládá ze dvou částí: vnitřního (pevného) a vnějšího (tekutého). Tření tekuté části jádra vyvolává magnetické pole, které chrání naši atmosféru před kosmickou radiací a solárním větrem. Jenže vnitřní jádro přerůstá vnější, rychlostí 1 mm za rok. Za více než dvě miliardy let dojde naše planeta do bodu, kdy vnější jádro pod tlakem ztuhne a tření přestane produkovat magnetické pole. Poté je jen otázkou času, než naše planeta přijde téměř kompletně o atmosféru.

Nejčtenější

Místo, které se zaryje do vašich vzpomínek z dovolené. Rypadlo 1452

Pokud vás mrzí, že jste se nestihli podívat na obří rypadlo přezdívané Březenský drak v Březně na Chomutovsku, které pyrotechnici na začátku června odstřelili, máme tu pro vás tip na výlet. Nedaleko...

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

Padesát odstínů šedi řeckého letectva vypráví příběh modelu F-16D

Soutěž

Jaroslav Háječek se rozhodl dokončit rozdělaný model, který přišel v balíku z Bejrútu. Tento model letounu F-16D řeckého letectva byl výzvou. Jak popisuje jeho autor, otevřel celou škálu možností,...

Pozemské detektory zachytily zrod rekordní černé díry. Váží jako 225 Sluncí

Kdesi v hlubokém vesmíru nejspíš došlo k události na samé hranici toho, co ještě povolují přírodní zákony. Zaznamenala ji trojice gravitačních observatoří LIGO-Virgo-Karga. Signál k nám dorazil už...

18. července 2025  9:02,  aktualizováno  9:02

Snící kráska v modrém byla ztracena před 80 lety. Bombardér B-24 Liberator

Soutěž

Důvody, proč modeláře zaujme ten či onen model mohou být různé. Libor Malý postavil bombardér Consolidated B-24 Liberator pro krásný nose art, jenž zdobil originál. Aby zůstal historicky přesný,...

18. července 2025

KVÍZ: Zodpovězte otázky o vesmíru, sondách a vůbec a můžete vyhrát

Soutěž

K vesmírnému prostoru se od nepaměti upíná pozornost lidí, kteří chtějí poznat jak náš svět funguje a jak toho třeba využít k dalšímu vývoji lidstva. Někomu stačí pouhý pohled na oblohu, jiný sleduje...

vydáno 18. července 2025

Příběh tohoto modelu je příběhem žabáka, který neexistoval – Suchoj Su-25 UBK

Soutěž

O tom, že stavba modelu si nemusí klást za cíl ztvárnění reálného stroje, ale nabízí se i cesta do fantazie, vypráví příběh modelu od Jaroslava Háječka. Zajímavou kamufláž přisoudil letounu, na...

17. července 2025  17:16

Před půl stoletím se setkaly na oběžné dráze USA a tehdejší SSSR

V roce 1975, v době vrcholící studené války, se ve vesmíru na palubách kosmických lodí Sojuz a Apollo setkali tři američtí astronauté se sovětskými kosmonauty. Bylo to vůbec první setkání dvou lodí...

17. července 2025  14:37

Rodí se nová hvězdná soustava. Astronomové poprvé zachytili vznik planet

Svět poprvé pozoruje přesný okamžik, kdy se kolem hvězdy mimo Sluneční soustavu začínají formovat planety. Zachytit tento moment se podařilo Mezinárodní skupině vědců. Použili k tomu radioteleskop...

17. července 2025  11:50

V Řecku je jediná zubačka, ale s nejmenším rozchodem na světě

Podívejme se na ozubnicovou železnici s nejmenším rozchodem na světě. Najdeme ji v Řecku, kde je zubačkou jedinou. Budována byla v předposlední dekádě století páry jako důležitý prvek regionální...

17. července 2025

Na prvním jaderném výbuchu se podílel i vědec s českými kořeny

Přesně před 80 lety se uskutečnil první test zbraně, která změnila svět. V rámci projektu Manhattan došlo k pokusnému výbuchu s krycím názvem Trinity, což byl první test jaderné bomby vůbec. Svůj...

16. července 2025  17:12

Nic divnějšího mít na uších nemůžete. S laděním zvuku pomohla slavná značka

První náhlavní sluchátka společnosti Nothing, nazvaná jednoduše „headphone 1“, si na hlavě s ničím jiným nespletete. A protože vznikla ve spolupráci s britskou značkou KEF, rozhodně jsme si jejich...

16. července 2025

Drony jako letectvo chudých. Jsou dostupné, hodí se teroristům a pašují i kečup

Premium

Malá, ale hlavně levná bezpilotní letadla často zvládnou podobnou práci jako specializované vojenské prostředky za miliony dolarů. Jejich zákaz je nemožný. Slouží totiž i k civilním účelům. Přeměna...

16. července 2025

Z kosmu se vrátila posádka složená z Američanky, Inda, Maďara a Poláka

Po více než dvou týdnech na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila na Zemi posádka soukromé mise Axiom 4, zkráceně Ax-4. Byl to opravdu mezinárodní posádka, protože se letu účastnili...

15. července 2025

Nevyzpytatelné jsou cesty k modelu F-4 Phantom II. Tento vznikl na USS Midway

Soutěž

O tom, že není jen fantom opery, ale i Phantom letadlové lodi USS Midway, nás přesvědčí příběh modelu modeláře Marka Andrejse. Slavný F-4 Phantom II se stal labutí písní jeho modelářské dílny. Více...

15. července 2025
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.