Pondělí 29. května 2023, svátek má Maxmilián, Maxim
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 29. května 2023 Maxmilián, Maxim

Zelená Sahara, o hodinu delší den a rozpad Afriky. Co čeká naši planetu?

  0:01
Na základě současných poznatků dokážou vědci odhadnout, co se stane v daleké budoucnosti. Připravili jsme pro vás výběr nejzajímavějších událostí, které čekají naši planetu.

Pojďte se ponořit do daleké budoucnosti. | foto: Fotomontáž Tomáš Hegedüš, Technet.cz

Prognostici to nemají lehké. Stačí se jednou, dvakrát zmýlit a téměř vždy se setkají s kritikou. Ať už jde o počasí, volební modely, nebo bookmakery. Spojuje je jedno: předpovídají brzké události.

Díky dlouhodobé práci vědců a výzkumníků máme ovšem již nyní k dispozici informace, pomocí kterých můžeme předvídat dalekou budoucnost, od tisíce do miliard let. Výhoda podobné práce je zřejmá: pokud je váš odhad špatný, nikdo vám to už nejspíš do očí nevytkne.

Podívejte se na výběr těch nejzajímavějších událostí, které v budoucnu naši planetu čekají. Je třeba zmínit, že jde mnohdy (zejména v daleké budoucnosti) o přibližné odhady, a čísla je tedy třeba brát s rezervou. V některých případech se názory na událost rozcházejí a vycházíme ze studií, na které odkazujeme.

Červené oblasti na povrchu Grónska ukazují, jak led natával 8. července (vlevo)...

Za 2000 let: Grónský ledovec roztaje. Otázka zní jen kdy. Studie v časopise Nature uvádí konkrétní čísla, ovšem autoři kalkulují s nevyzpytatelným globálním oteplováním. Celý ledovec by roztál za 2000 let při zvednutí průměrné teploty o 8 °C, což je nejvyšší možná hodnota, se kterou vědci v tomto horizontu počítají. V případě oteplování o nejnižší předpoklad (2 °C) bychom zbytky grónského ledovce našli ještě za 50 tisíc let. V současnosti ztrácí největší ostrov na světě 270 miliard tun ledu ročně a pokud by roztál celý, zvýšil by hladiny oceánů o šest metrů.

Rotace, precese, nutace

Za 13 000 let: Obrácení zemského sklonu. Jeden z pohybů, který Země vykonává, se jmenujeme precese. Můžete si ho představit tak, jako by Země byla špičkou kužele, které kreslí její pomyslná osa. Jeden takový pohyb vykoná za 25 800 let (toto období nazýváme Platónský rok). Nyní jsme ke Slunci blíže během zimy a dále během léta. Za 13 tisíc let tomu bude naopak, kvůli čemuž budou roční období zřejmě intenzivnější.

Maroko - Sahara - ...4 hod autem z města Zagora 45°C

Za 15 000 let: Sahara se zazelená. I největší poušť na světě Sahara prochází obdobími – byť trvají dlouho. Zhruba před osmi tisíci let byla uprostřed „vlhké fáze“, vzhledem k existenci monzunu. Kde se tam vzal? Jak se mění sklon zemské osy, v různých oblastech na Zemi se mění doba, po kterou na ni dopadá sluneční světlo (i jeho intenzita). To mimo jiné i vyvolává, nebo naopak tiší působení sezonních větrů. Před osmi tisíci let byla pevnina severní polokoule teplejší, což vyvolalo činnost monzunů a na Sahaře pravidelně pršelo. A do tohoto stádia se Země opět za několik tisíc let dostane.

MIchal Sup fotil v okolí Černobylu panoramatickým filmovým fotoaparátem.

Za 20 000 let: Zóna Černobylu bude bezpečná. Živočichové a rostliny jsou důkazem, že život je v okolí bývalé elektrárny již možný, byť nesou známky radiace (pokroucené stromy, zvířata s vysokou hladinou cesia). Okolí bude zamořené ještě zhruba 20 tisíc let, než se stane pro lidské zdraví zcela nezávadným.

Tetrafluormetan

50 000 let: Životnost nejsilnějšího skleníkového plynu. Tetrafluormetan – plyn, který se z ostatních aktérů skleníkového efektu v atmosféře udrží nejdéle. Vazby mezi uhlíkem a fluorem jsou nejsilnější vazby v organické chemii, které známe. Jeho životnost kolísá mezi 3 – 50 tisíci let a je zhruba 6500x silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý.

Niagarské vodopády, Kanada

Za 50 000 let: Niagarské vodopády zmizí. Jedny z nejznámějších vodopádů na světě procházejí, stejně jako všechny ostatní, erozí. Do příchodu lidí se posouvaly rychlostí jeden metr ročně (proti proudu). Člověk ovšem regulací toku ve vodních elektrárnách snížil erozi na současných 30 centimetrů ročně. I při tomto snížení však vodopády za 50 tisíc let „dojdou“ k Erijskému jezeru, zcela zmizí a zůstane po nich jen říční koryto.

Mapa havajských ostrovů

Za 250 000 let: Havajský přírůstek. Havajské souostroví tvoří pás sopek, které se vynořují a znovu potápějí. V současnosti se americký stát rozkládá na pěti špičkách vulkánů, které se ovšem v budoucnu znovu potopí. Loihi, nejmladší sopka z havajského řetězu, se za čtvrt milionu let dostane nad hladinu moře a stane se nejnovějším ostrovem.

Lady Elliot Island, Austrálie

Za 2 miliony let: Zotavení korálů. Zhruba tak dlouho bude trvat, než se zotaví korály ze současného okyselování oceánů. Snižování pH způsobuje rozpouštění nadměrného množství CO2 z atmosféry a následné vymírání korálů. Zhruba třetina CO2, který vyprodukujeme, se rozpustí v některém vodstvu. Naposledy, kdy se oceány okyselovaly tímto tempem (před 65 miliony let), trvalo dva miliony let, než se korály vzpamatovaly.

Mount Rushmore

Za 7,2 milionu let: Mount Rushmore zeroduje. Nejznámější americká skála zeroduje k nepoznání. Alan Weisman s tím počítá při erozi jednoho palce žuly za deset tisíc let. Je možné, že by monument vydržel déle, pokud by byl dokončen celý – původně měl zachycovat prezidenty až do pasu.

Východoafrický rift

Za 10 milionů let: Rozpad Afriky. Tvář naší planety se bude měnit. Nejrychleji budou pozorovatelné změny v oblasti riftů, seismicky či vulkanicky aktivních zón. Východoafrický rift zaplaví za deset milionů let Rudé moře a dnešní Somálsko a část východní Afriky se stanou samostatným ostrovem. Afrika bude pokračovat na své severní pouti vstříc Evropě.

Zlom San Andreas dělí Kalifornii na dvě části. Zatímco San Francisco se nachází...

Za 25 milionů let: Roztržení Kalifornie. Nejznámější americký zlom San Andreas způsobí, že Kalifornský záliv zaplaví Velké kalifornské údolí a v Pacifiku vznikne nový ostrov. Za dalších 25 milionů let se města Los Angeles a San Francisco srovnají (dnes je od sebe dělí 900 kilometrů).

Náraz Afriky do Evropy

Za 50 milionů let: Srážka Afriky s Evropou. Náraz Afriky do Evropy vytvoří nové pohoří podobné Himálaji. Mnohem dříve se uzavře Gibraltarský průliv a Středozemní moře vyschne. Pohyb kontinentů je natolik zajímavá záležitost, že se brzy na Technetu můžete těšit na článek věnovaný výhradně jejich budoucnosti.

Zimní a letní čas stále mění asi osmdesát zemí světa

Za 180 milionů let: Den o hodinu delší. Vlivem působení Měsíce se neustále zpomaluje zemská rotace a den se prodlužuje. Jde o velmi, velmi zanedbatelné zpomalování – za posledních sto let se den prodloužil o 1,4 milisekundy. Den se prodlouží o hodinu za dlouhých 180 milionů let.

Šumava z nebe

Za 600 milionů let: Vymření většiny vegetace. Vzrůstající sluneční aktivita naruší koloběh uhlíku (proces výměny uhlíku mezi jednotlivými sférami Země). Kvůli tomu začne dramaticky klesat jeho koncentrace v atmosféře a podle studie M. Heatha a L. Doyla klesne za 600 milionů let natolik, že C3 rostliny nebudou schopné fotosyntézy. C3 rostliny fotosyntetizují pomocí tzv. Calvinova cyklu. Spadá mezi ně naprostá většina biomasy (kromě některých tropických rostlin, u nás kukuřice) a nedostatek CO2 je odsoudí k záhubě.

Sucho

Za 800 milionů let: Konec rostlin a živočichů. Nízká hladina CO2 neumožní už ani život rostlin, které fotosyntetizují pomocí tzv. Hatchova-Slackova cyklu. Jakmile nebude na Zemi žádná vegetace, začne v atmosféře klesat koncentrace kyslíku. Kvůli tomu začne slábnout i ozonová vrstva a případné přeživší začne bombardovat UV záření, před kterým nás chrání právě koncentrace ozónu. Kyslík se začne vytrácet i z oceánů. Vysoké teploty, UV záření a mizivá koncentrace kyslíku pravděpodobně povedou k vyhynutí všech živočichů. Zůstanou pouze jednobuněčné bakterie.

Tektonika

Za 1,1 miliardy let: Zastavení tektonických desek. Zářivost Slunce se zvýší o 10 procent, což na Zemi zvedne teplotu zhruba o 47 °C. Oceány se začnou stále rychleji odpařovat. Podle týmu amerických vědců způsobí odpar vody spolu s tuhnutím vnějšího pláště zpomalování tektonických desek. „Subdukci desek (vzájemné zasouvání jedné pod druhou) napomáhá přítomnost povrchové vody jako lubrikant. Jakmile se oceány vypaří, pohyb tektonických desek se zastaví úplně,“ píší autoři studie.

Mrtvá planeta

Za 1,6 miliardy let: Konec všeho živého. Zatímco živočichové a eukaryotické organismy zemřou zřejmě primárně na následky vysokých teplot, zbývající prokaryotický život zanikne později. Rozcházejí se ovšem názory na to, co bude příčinou. Podle jedné ze studií to bude nedostatkem CO2 za jeden a půl miliardy let. Autoři jiné studie předpokládají, že malé kolonie jednobuněčných organismů dokážou přežít téměř dvakrát tak dlouho uvnitř hor a jeskyní. Primárním faktorem bude podle nich opět teplota – za 2,8 miliardy let, kdy se Země ohřeje na průměrných 149 °C.

Magnetosféra

Za 2,3 miliardy let: Zánik dvou sfér. Naše zemské jádro se skládá ze dvou částí: vnitřního (pevného) a vnějšího (tekutého). Tření tekuté části jádra vyvolává magnetické pole, které chrání naši atmosféru před kosmickou radiací a solárním větrem. Jenže vnitřní jádro přerůstá vnější, rychlostí 1 mm za rok. Za více než dvě miliardy let dojde naše planeta do bodu, kdy vnější jádro pod tlakem ztuhne a tření přestane produkovat magnetické pole. Poté je jen otázkou času, než naše planeta přijde téměř kompletně o atmosféru.

Zubačka Vitznau-Rigi

Sledujte exkluzivní přenos z nejstarší zubačky v Evropě ve Švýcarsku. Dráha vedoucí z Vitznau (435 m n. m.) na vrchol Rigi (1752 m n. m.) je v provozu od roku 1871. Kamera je umístěna ve stanici Staffel (1.603 m n. m.)

Více ze Slow TV:

  • Nejčtenější

Šakal se ukázal Čechům, je adeptem na budoucí útočné vozidlo armády

Britská společnost Supacat na probíhajícím veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET představuje lehké útočné...

VIDEO: Takto nyní vypadají boje u Bachmutu. Místo města bahno zákopů

Exkluzivně Ukrajinské dobrovolnické oddíly Batalionu šejka Mansúra, které bojovaly od léta o kontrolu nad městem Bachmutem se...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Podívejte se na hi-fi sestavu dražší než váš dům a vážící jako menší auto

V některých oborech opulence nezná hranic a poslechová technika je jedním z nich. Do skoro absurdních výšin to dovedla...

Kissingerovi je sto let. Sblížil USA s Čínou a ukončil válku ve Vietnamu

Americký politik, diplomat a politolog Henry Kissinger, který 27. května slaví sté narozeniny, je veteránem diplomacie...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Avia B.534 byla zastaralá už v době Mnichova, ale bojovala ještě v roce 1944

Standardní stíhačkou československého předválečného letectva byla Avia B.534. Tento týden uběhlo 90 let od vzletu...

Můj idol je Krejčí, říká Japonec z Barcelony. Spartě fandí už 20 let. Proč?

Premium Doma mu visí dres Krejčího, Hložka či Zahustela. Sype ze sebe jména a data ze sparťanské historie, až se nestačíte...

VELKÝ TEST ELEKTROKOL 2023: Horská kola s pevným rámem

Premium Hardtaily, tedy modely elektrokol s přední odpruženou vidlicí, mají výsadní postavení jako skutečný univerzál. Stále...

Udělal jsem obrovskou chybu. Jsem kluk, který se nechal předělat na holku

Premium Narodil se do rodiny horníka a matky v domácnosti. Matka navíc patřila k Svědkům Jehovovým. Od útlého věku byl...

Expert: Konec zubních kazů? Čeští vědci objevili gen, který zajistí tvrdou sklovinu

Vysíláme V Centru pro fenogenomiku ve Vestci vznikla nejmodernější laboratoř pro práci s vysoce infekčními viry a bakteriemi. Po...

Typický Čech není, jsme směsicí různých populací, říká genetik Pačes

Premium Existuje gen lidství? Dá se z hlediska genetiky popsat „typický Čech“? Máme v genech zapsanou délku života? I to jsme...

Vědci dlouho nevěděli, kam zařadit českého „draka“

Cretornis hlavaci je v současnosti stále jediným identifikovatelným zástupcem kladu Pterosauria, jehož fosilie byly...

Při procházce v Praze najdete i deset zkamenělin, říká paleontolog Štěpán Rak

Premium V lese místo hub sbírá kameny. V kostele klečí, ale nemodlí se, zkoumá kamennou podlahu. Trilobity vídá také v metru....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Tříletou dceru Bereniky Kohoutové srazilo na přechodu pro chodce auto

Teprve tříletou dceru Bereniky Kohoutové (32) srazilo v úterý v centru Prahy auto přímo na přechodu pro chodce. Jak se...

Zemřel slovenský herec a hudebník Daniel Heriban. Bylo mu 43 let

Heriban, známý například ze seriálů Horná Dolná a Hnízdo nebo z filmů Únos či Sviňa, zemřel podle informací TV JOJ ve...

Chystá se novinka, kdo spoří v penzijku, odečte z daní až 48 tisíc

Důchody mají být pro budoucí penzisty nižší. Populace stárne a průběžný důchodový systém, do něhož přispívají současní...

Co zas chce, ty vole, reaguje Jágr na volání bezradné Branišové od faxu

Hokejista Jaromír Jágr (51) a jeho partnerka, modelka Dominika Branišová (28) pobavili sledující na Instagramu...

Jízdní řád nerůstu. Benzin na příděl, zákaz létání a bourání silnic

Jak radikální má být ochrana životního prostředí? Německý profesor ekonomie, filozof, sociolog a politolog Helge...