Říkáme jim rychlé rádiové záblesky. Jde o dosud nevysvětlený fenomén, který trvá pouhý okamžik (milisekundy), ale má energii stovek milionů Sluncí. Prolétají kolem nás zřejmě z velmi vzdálených galaxií a většinou z různých míst. To by naznačovalo, že vznikají při nárazových událostech. Existuje ovšem jedna oblast, ze které se signály dostavují opakovaně - FRB 121102. Díky počítači nyní víme, že jich je mnohem víc, než jsme si mysleli.
Výzkumníci z největšího projektu zasvěceného hledání mimozemské inteligence Breakthrough Listen (BL) využili strojové učení a poskytli mu data, která měli k dispozici. Tzv. umělá inteligence došla k nečekanému závěru: neznámé místo či objekt je výrazně aktivnější.
Odkud „signály“ pocházejí?
Poprvé astronomové zachytili energetický záblesk z tohoto zdroje před šesti lety. Od té doby existují záznamy dalších „poryvů“ pocházející ze stejného místa. Loni 26 srpna namířili výzkumníci z BL teleskop právě na tuto oblast a sbírali data po dobu pěti hodin. Ve výsledných 400 terabytech objevili během první hodiny pozorování 21 radiových záblesků.
Intenzita čtyř dříve zaznamenaných záblesků.
Podobnou činnost nemůže vykonávat člověk (pokud tomu nechce obětovat celý život), a k závěru proto došel algoritmus. Jenže nyní použili výzkumníci na přelouskání dat výkonnější software - neurální síť, která přišla s dosud opomenutými 72 záblesky. Celkem tedy již víme o třech stech poryvů z této jediné oblasti.
Z takového počtu je již možné predikovat vzorce, např. v jakých periodách se záblesky opakují. Podle nich jde následně rozpoznat kupříkladu charakteristické cepheidy (typ pulzující hvězdy) nebo pulzary (rotující neutronové hvězdy). Jenže tady výzkumníci krčí rameny - žádné vzorce nevidí.
Záhadné rádiové signály z kosmu dráždí astronomy. Možné je vše, říkají |
Navzdory velkému počtu nových dat je proto původ těchto energetických záblesků stále neznámý. Dřívější hypotézu, že poryvy přicházejí z naší galaxie, vystřídala nová: podle výsledků kanadské observatoře pocházejí z trpasličí galaxie vzdálené tři miliardy světelných let. Je možné, že záblesky emituje černá díra nebo aktivní nebula (mezihvězdné mračno).
Přestože s vysvětlením záblesků výzkumníci z BL nepřišli, doufají, že napomohli něčemu jinému, a to používání strojového učení v astronomii. „Jde jen o začátek využívání těchto účinných metod v detekci radiosignálů. Doufáme, že náš úspěch inspiruje další k využívání strojového učení v radiové astronomii,“ říká jeden z členů týmu Gerry Zhang.
