Před pár dny provedla sonda Curiosity první testovací zásek do povrchu Marsu a nyní se již pustila naplno do práce. Zavrtala se do skály a odebrala vzorky hornin, které budou v následujících dnech analyzovány. Cílem mise Curiosity je zjistit, zda v minulosti mohl na Marsu existovat život.
Sonda CuriosityŠestikolové vozítko Curiosity přistálo na Marsu v srpnu loňského roku. Stroj váží 900 kilogramů a pohání ho radioizotopový termoelektrický generátor, který využívá energie z rozpadu plutonia 238. Curiosity má pátrat po základních prvcích, nutných ke vzniku života. Vedle toho bude také zkoumat klima a geologii planety a sbírat data pro budoucí let s lidskou posádkou. Fungovat by mělo zhruba dva roky. |
Curiosity nejprve vyvrtala testovací, zhruba dvoucentimetrovou díru. Vědci usoudili, že výsledný jemný prášek je vhodný k odběru, a tak byla kousek vedle vyvrtána druhá, hluboká 6,4 centimetru. To už je dost k tomu, aby se podařilo odebrat vzorek.
"Pro celý tým je to největší úspěch od loňského srpna, kdy Curiosity přistála na Marsu," řekl šéf mise profesor John Grotizinger a neopomněl patriotsky dodat, že je to důvod k hrdosti pro celou Ameriku.
Odebírání vzorků hornin je pro misi zcela klíčové. Curiosity na Marsu hledá potenciální známky bývalého života a v tomto ohledu může mnoho napovědět chemický rozbor hornin. Ovšem i pokud sonda najde sloučeniny, které jsou pro existenci života nutné, stále to ještě není důkaz, že na Marsu život skutečně existoval.
Při rozboru je důležité, aby materiál nebyl kontaminován, a tak bude část vzorku použita pro "vyčištění" vnitřní laboratoře od "nečistot", které si Curiosity mohla potenciálně přivézt ze Země.
Skály v okolí sondy obsahují jemně zrnité sedimenty, ale jsou protkány světlými žilkami, které se zatím jeví jako síran vápenatý.
