Hroby byly objeveny čistě náhodou, v místech, které počátkem 17. století bylo již za hradbami města Tábora. Majitelé domku při kopání základů pro bazén objevili lidské kosti. Přivolaný policejní odborník zjistil, že nález je historické povahy a povolal archeology. Podrobnosti o nalezených tělech najdete v úvodním videu.
Když se pak podíváte na následující vizualizaci hrobů, první, co vás zaujme je netradiční kruhový tvar naleziště. „Záhada“, nad kterou si lámali hlavu všichni, kdo dosud video viděli, má jednoduché vysvětlení. Onen kruh totiž vznikl právě při hloubení základů pro kruhový bazén.
Samostatný hrob vpravo patří muži, jehož věk odhadují antropologové na maximálně 25 let. Ve společné jámě pak leží dívka a chlapec, jejichž věk nepřesáhl v době smrti 18 nebo 19 let.
Způsob pohřbu na první pohled neodpovídá dobové pietě. Místo uložení - za hradbami - i nešetrné pohození dvojice do společného hrobu pak ukazuje na několik možností. Dotyční mohli trpět nějakou nakažlivou chorobou a strach ostatním nedovolil řádný pohřeb, nebo byli mrtví součástí švédského vojska, které tehdy dobývalo Tábor. Verzi o nemoci by napovídaly zbytky plicní choroby objevené na kostech jedné z obětí.
V šatech, ale bez rakve
Kdy přesně trojice zemřela a možná i příčinu smrti nám může pomoci upřesnit jeden z artefaktů, jež byly v hrobě nalezeny. Mince, kterou měl u sebe muž v samostatném hrobě u sebe, rozhodne. Zatím nevíme, z jaké je přesně doby, ani to, zda náhodou není švédská. To by samozřejmě ukazovalo na trochu jiný scénář událostí.
Další indícií je kulka (uvidíte ji v úvodním videu), kterou měl muž v lýtkové kosti. Ta napovídá, že těla opravdu pocházejí z období třicetileté války, buď z roku 1620, kdy město Švédové obléhali nebo z roku 1648, kdy seveřané Tábor dobyli.
Laik se možná podiví, jak archeologové po tolika letech poznají, že mrtvoly byly pohřbeny přímo do země bez rakve, nebo že byly oblečeny. Fakt, že se zbytky truhly nebo oblečení nedochovají, sám o sobě nic nedokazuje.
Tajemství je v sesedání kostí. Pokud je totiž oblečené tělo zasypáno hlínou, vzniknou kolem volné dutiny, které umožní těsnější sesedání kostí k sobě. Kdyby byla mrtvola nahá, hlína by ji obemkla těsněji a kosti by se nemohly o tolik pohnout. Podobně volný prostor v rakvi by umožnil ještě větší pohyb kostí.
Po 400 letech jim pohlédneme do tváře
Byli to hrdinní obránci Tábora před švédskou přesilou, nebo jsou naopak padlými útočníky, kteří si město nakonec podrobili? To se možná s jistotou nikdy nedozvíme. Co však budeme znát už v následujících dnech, je podoba všech tří.
Lebky totiž nyní zkoumá Cicero Moraes, brazilský odborník na 3D grafiku, který mimo jiné rekonstruoval podobu svaté Zdislavy z Lemberka. Jak přesně postupuje při „obnovení“ podoby, si můžete přečíst v tomto článku. Výsledek bude hotov během následujících dní a samozřejmě jej najdete na Technet.cz.
Za celou akcí stojí Jiří Šindelář ze společnosti Geo-cz, která pomohla odhalit původní hrobku králů v katedrále svatého Víta nebo aktuálně hrobku významného šlechtice Jana Jiřího ze Švamberka. Reportáž přímo z odhalování hrobky najdete na Technet.cz zde.
