Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Kam dojedete vlakem za tři hodiny a kam se dostanou jen nadšenci

V některých částech republiky není jízda vlakem žádný med. Jižní Čechy, Vysočina, Pardubice a Zlínský kraj pak patří vyloženě mezi vlakové outsidery. Naopak na dálkových tratích se jezdí rychle a na cestující čeká nebývalý komfort.
Kam byste dojeli za 3 hodiny v roce 2040.

Kam byste dojeli za 3 hodiny v roce 2040. | foto: koláž iDNES.cz

Železniční doprava v osmdesátých letech minulého století trpěla řadou nedostatků. Grafikon byl rozháraný a ani v rámci jedné tratě mnohdy nebyly sjednoceny časy odjezdů, intervaly, rychlost ani zastávky železničních spojů. Více v porovnání se situací v roce 1918 a 1944 v prvním díle tohoto článku.

Žalostný stav se začal pozvolna měnit zejména od druhé poloviny 90. let. Trendem se stalo taktování přepravních proudů, které přineslo lepší návaznosti, přehlednější jízdní řád a v konečném důsledku i nárůst pravidelných cestujících zejména na hlavních tratích v okolí velkých měst. Vyšší atraktivitu cestování vlakem zajistily také nové vagóny a jednotky i revitalizace některých nádraží.

Chapadla dnešní oranžové mapy přirozeně sahají zejména na koridory, do jejichž modernizace šly v posledních letech miliardy (podle nejnovější zprávy NKÚ mnohem víc miliard, než bylo třeba). Do tří hodin se tak člověk dostane velmi blízko hranic s Německem (u Chebu a Děčína), s Rakouskem (u Českých Velenic a Břeclavi), Polskem (u Ostravy) i Slovenskem (u Břeclavi). Zrychlování trati na Ostravsku ještě umocnila soutěž tří dopravců. Na tříhodinové mapě se rozsvítila do té doby temná velká část střední Moravy. Zlepšily se služby, zkrátily intervaly. Do vlaků se vrátili i cestující, kteří s tímto způsobem dopravy už ani nepočítali.

I když se to možná na první pohled nezdá, došlo na české železnici v posledních třiceti letech k mnohem většímu nárůstu cestovní rychlosti než kdykoli předtím.

Klady i zápory dneška

Naopak mezi železniční outsidery patří prakticky všechny naše horské oblasti včetně Vysočiny, kterou táhne z marastu jen výše zmíněná trať Kolín – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Brno.

Černou díru na mapě představuje i většina území Libereckého a Karlovarského kraje. Není divu, když nejrychlejší železniční spojení z Varů do Prahy vede přes Ústí nad Labem a přímé rychlíky Praha–Liberec byly ve srovnání s dálničními autobusy tak pomalé, že byly úplně zrušeny. Zdlouhavé, drahé a nekomfortní cestování na těchto relacích tak zůstalo vyhrazeno jen nadšencům.

Téměř žádné nové tratě se nestaví (s výjimkou kontroverzního spojení na ostravské letiště) a prakticky rok co rok s novým grafikonem zvoní hrana některé z málo využívaných lokálek.

Více starostí než výhod přinesl drahám a cestujícím vznik nových krajů. Někteří jejich představitelé neměli příliš zájem na tom, aby železniční doprava fungovala i jinde než mezi obcemi v jejich malém království. Nejvíce tím utrpěly tratě na pomezí krajů, ale obecně lze říci, že v pouze menší části krajů se železnici daří hůře než před regionalizací.

Co je to takt?

Taktová doprava na rozdíl od pouhých pravidelných intervalů tvoří ve veřejné dopravě síť návazností v tzv. uzlech a linky provozuje po hranách tzv. systémovou jízdní dobou (o délce násobků tohoto intervalu) tak, aby vznikly přirozené návaznosti mezi všemi linkami v uzlech.

Tento systém koncepce veřejné dopravy, nasazený prvotně v Nizozemsku a proslavený následnou aplikací ve Švýcarsku (legendární projekt Bahn 2000), je ideálním řešením plošné dostupnosti území, tvoří v nabídce veřejné dopravy přehlednou, zapamatovatelnou a hlavně konkurenceschopnou alternativu individuální dopravě, která je z principu dostupná kdykoliv a kamkoliv, pokud tedy máte auto.

Zdroj: takt.fd.cvut.cz

Někde ovšem byla dlouhá ramena osobních vlaků na hranicích regionů rozlomena a cestující jsou nuceni v lepším případě přesedat na vlak financovaný druhým krajem, v tom horším už ani nemají na co přesednout. Nejhorší je situace na styku více krajů, například v okolí Chornice.

Na druhou stranu, systémy příměstské dopravy v Praze, Brně, Ostravě a předměstská doprava pásu měst Ústeckého kraje, Plzně a Olomouce atd. se rozvíjely právě díky krajům. V Královéhradeckém a Jihomoravském kraji začala fungovat taktová doprava. Vznikly integrované dopravní systémy, tak jak je známe dnes.

Uvedené vynucené přestupy a nevedení vlaků přes hranice krajů se podle Zdeňka Michla ze serveru ŽelPage v drtivé většině dotýkají pouze malého počtu cestujících. To podle Michla platí i pro často zmiňované okolí Chornice, které je řídce osídleno a vlaky zde z časových důvodů nemohou konkurovat individuální a autobusové dopravě.

Některým krajům však chybí ucelená a promyšlená dopravní koncepce. I když ji musí každé čtyři roky zveřejňovat, některé tak činí pouze formálně. Typickým příkladem je Pardubický kraj, který by měl díky hlavní trati patřit mezi železniční premianty. Po jeho dopravní revoluci však začaly namísto vlaků jezdit autobusy. Když se žezla chopil bývalý železniční odborář Dušek, železniční spojení se sice vrátila, ale nikoliv v dlouhodobě udržitelné podobě. Naopak došlo k rozbourání stávající koncepce. Někteří železniční fandové tak v této souvislosti mluví o cílené likvidaci lokálek skryté do etap. Podle Michla není zrušení několika neperspektivních tratí ve srovnání s děním v okolních státech, kde se ruší řádově větší množství tratí, ničím závažným. Na naši mapu časové dostupnosti jednotlivých území z Prahy to každopádně vliv prakticky nemá.

Podobné pochybnosti jako na Pardubicku vzbuzují kroky budějovických či jihlavských krajských zastupitelů. Chybí centrální organizátor, ministerstvo dopravy je zodpovědné pouze za dálkové spoje.

Mezi premianty naopak patří Jihomoravský kraj. V Brně pochopili, že železnice musí být páteří integrovaného dopravního systému a že spíš než rychlost jednotlivých spojů cestující zajímá jejich návaznost, četnost, pravidelnost a jednotný tarif.

„Zatímco dálková a příměstská doprava nám zrychluje, zkracuje intervaly, zvyšuje pomalými kroky kvalitu vozidel i tratí a roste v počtu cestujících, plošná regionální doprava i přes nemalé investice do tratí i vozidel a často systémové jízdní řády spíše stagnuje a klesá,“ vysvětluje Zdeněk Michl, předseda Spolku ŽelPage. Přesto tento stav podle něj nelze označit za neuspokojivý: „Železnice dobře plní svou úlohu, přepravovat rychle a v přijatelném intervalu po nezávislé dopravní cestě do center měst velké množství cestujících. Plošnou obsluhu území přebírají flexibilnější autobusy. Vše je v ideálním případě cestujícímu dostupné na jedinou společnou jízdenku.“

Jak bude mapa vypadat v roce 2040?

V nejbližších letech se naše tříhodinová říše díky postupující modernizaci III. a IV. koridoru rozšíří dále na jih a západ. Za Českými Budějovicemi by se měla dotknout státních hranic. Další budoucnost je však nejistá. Kdyby se splnila přání optimistů, bude se do dvaceti let blyštět vysokorychlostní trať Praha–Brno–Ostrava a možná i Praha–Mnichov, případně Praha–Berlín.

I kdyby se tak stalo, pomohly by tyhle izolované novostavby s dlouhými tunely hlavně oblastem, které mají relativně rychlé spojení už teď (Brněnsko, Plzeňsko, Ústecko, Ostravsko), Vysočina ani Karlovarsko by si nejspíš moc nepolepšily.

Mapa tříhodinové dojezdnosti po kolejích z Prahy v roce 2040 – optimistická fikce. Přehled tratí, do kterých plánuje SŽDC v následujících letech investovat.

Mnohem reálnější zvýšení maximální rychlosti na vybraných místech zmodernizovaných koridorů ovšem nepřinese víc než pár uspořených minut. Mnohem prospěšnější by bylo odstraňování úzkých hrdel v podobě havarijního stavu náspů, úvratí a zbytečných přestupů, například z Pardubic do Chrudimi, mezi Starkočí a Václavicemi či z Brna do Kyjova.

Plány SŽDC do budoucna najdete mimo jiné na tomto PDF.

Autor:
  • Nejčtenější

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním systémem Windows do „modré obrazovky smrti“. Ani po restartu se nespustí. Některé...

19. července 2024  11:01,  aktualizováno  18:52

Ilustrátora Wintera věznili nacisté. Kreslil erotické i historické vtipy

Malíř, karikaturista, ilustrátor a humorista Jiří Winter-Neprakta, který se narodil před 100 lety, byl rekordmanem v počtu kreslených vtipů, zajímal se však například i o antropologii a tajemno všeho...

14. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Padouši dostali další balík ukradených hesel. Není tam náhodou i to vaše?

Aktualizovaná databáze deseti miliard ukradených hesel koluje po internetu a je k dispozici kyberpadouchům. Ověřte, zda tam není i vaše heslo. V textu vás naučíme používat jedinečná a silná hesla,...

15. července 2024

KOMENTÁŘ: Požárů fotovoltaik může přibývat. Rizikoví jsou patlal a kutil

Požár nebo výbuch je asi to poslední, co by si majitel rodinného domu přál. V příštích letech jich může přibývat v souvislosti s tím, jak budou stárnout některé nepovedené fotovoltaické instalace ze...

15. července 2024

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyzkoušeli jsme 3D tiskárnu pro děti. Je to hračka, která tiskne hračky

Pod značkou Kidoodle míří na trh 3D tiskárna určená přímo pro děti. Spoustu hotových modelů připravených k tisku k ní výrobce přibalil, tisknout však můžete i vlastní výtvory. Má své mouchy, ale...

19. července 2024

Jak dlouho budou naše stopy na Měsíci ještě patrné? 55 let od Apolla 11

O tom, jak důležitý okamžik nastal v oblasti vesmírného výzkumu před 55 lety, když člověk poprvé přistál na Měsíci, máme možnost se opakovaně přesvědčovat i v současnosti, kdy se ukazuje, že i s...

20. července 2024

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním systémem Windows do „modré obrazovky smrti“. Ani po restartu se nespustí. Některé...

19. července 2024  11:01,  aktualizováno  18:52

GLOSA: Nikdo nevěděl, jestli IT výpadek není jen začátek kolapsu více systémů

Páteční celosvětový výpadek IT systémů poléval horkem profesionály zejména v letectví. Z toho, co se nám podařilo zjistit od lidí z oboru, kteří si ovšem nepřáli být jmenováni, se v žádném případě...

19. července 2024  14:49

Vyzkoušeli jsme 3D tiskárnu pro děti. Je to hračka, která tiskne hračky

Pod značkou Kidoodle míří na trh 3D tiskárna určená přímo pro děti. Spoustu hotových modelů připravených k tisku k ní výrobce přibalil, tisknout však můžete i vlastní výtvory. Má své mouchy, ale...

19. července 2024

Za celosvětový kolaps IT systémů může nečekaně absurdní chyba

Nepovedená aktualizace bezpečnostního softwaru společnosti Crowdstrike způsobila pád počítačů a serverů s operačním...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s odbavováním letů,...

Zemřela Shannen Doherty. Hvězda Beverly Hills 90210 podlehla rakovině

Po téměř deseti letech boje s rakovinou zemřela americká herečka Shannen Doherty, informují média. Proslavil ji seriál...

Princezna Kate přišla s dcerou na Wimbledon, setkala se i s Krejčíkovou

Princezna Kate (42) přišla na mužské finále letošního Wimbledonu spolu se svou dcerou Charlotte (9). V zákulisí se...

Piju každý den. Dřív nebo později se upiju k smrti, líčí bývalý fotbalista Fenin

Fotbalista Martin Fenin (37) neprožívá nejlepší období. Nejen, že mu nevyšlo manželství s policistkou Beatou, se kterou...