Virtuální realita (virtual reality - VR), o kterou se zdvihla obří vlna zájmu díky zařízení Oculus Rift se ze záležitosti pro nadšence stala jedním z největších technologických témat dneška. Samotný Oculus začal v roce 2012 jako projekt na Kickstarteru a o 2 roky později ho koupil Facebook za 2 miliardy dolarů. Vlastní systém s brýlemi pro VR má kromě nich také HTC. Jejich Vive je v současnosti asi nejpokročilejší a nabízí ovladače do každé ruky pro interakci se zobrazovaným děním a snímání pohybu uživatele v prostoru. Oculus plánuje podobnou funkcionalitu s názvem „Touch“ teprve dodat do konce roku.
Vstoupit na trh s VR plánují také například v Microsoftu, Sony a v dalších firmách. Kdo se spokojí s „držákem“ na mobil, může vyzkoušet zařízení od Samsungu a dalších výrobců mobilních telefonů nebo využít řešení Googlu. Ten se jejich vysokou cenu snaží kompenzovat zajímavým způsobem: přišel s „Cardboard“, držákem, který si můžete vyrobit i sami doma. Podle předpovědí má trh s virtuální realitou do roku 2020 dosáhnout příjmů ve výši 30 miliard dolarů.
Virtuální realita nabídne větší ponoření do zábavy
Virtuální a rozšířená realitaCo je co?
|
Hlavní využití pro VR představují zřejmě počítačové hry. Oculus Rift se od počátku prezentuje jako zařízení určené pro zábavu, HTC Vive pak bylo vyvíjeno ve spolupráci s firmou Valve, vlastnící Steam, největší digitální obchod s PC hrami. Výhody VR brýlí jsou v tomto kontextu zřejmé - mnohem větší ponoření do hry. Větší vtažení do děje je s nimi možné také ve videích, na YouTube jsou k nalezení videa pro virtuální realitu, která se dají sledovat například pomocí zmíněného Cardboardu. Podobné je to s fotografiemi, které vám umožní rozhlížet se kolem sebe jako byste byli přímo na místě. Od příchodu VR si slibuje vyšší zisky i další velký průmysl: tvůrci pornografie.
Další využití má spočívat v sociálních sítích a komunikaci mezi lidmi. Alespoň si to tak představuje Mark Zuckerberg, který nechal vytvořit speciální tým, mající za úkol přijít s nápady jak na to. Těžko říct, jak přesně bude výsledek vypadat, ale již nyní existují první aplikace, které se snaží vytvořit virtuální prostor pro setkávání s dalšími uživateli. Podle redaktora Wired je sociální aspekt virtuální reality nesmírně důležitý a pocit sdílení umělé reality s dalším člověkem je velmi silný. Zároveň také v textu popisuje jeden velký rozdíl virtuální reality oproti dosavadním technologiím - nabízí zážitky. Zatímco při sledování děje v televizi jsme diváky, ve virtuální realitě si připadáme jako opravdoví účastníci. Tvrdí, že se z VR stane internet zážitků. Přechod z vytváření a sdílení informací pomocí internetu ke sdílení takových zážitků pomocí VR podle něj v budoucnu definuje tuto novou platformu.
Zařízení pro virtuální realituFirem se zájmem o VR je hodně  Oculus Rift dnes již vlastní Facebook. Chce, aby byl sociální.  HTC Vive cílí především na hráče. Je prodáván i přes obchod Steam.  Google zase chce, aby se lidé podíleli na VR sami. Nabízí levný držák pro smartphone. |
Rozšířená realita má ještě větší potenciál
Až třikrát větší příjmy oproti VR má zajistit takzvaná rozšířená realita (augmented reality - AR). Trh s ní má růst pomaleji, ale především větší možnosti využití mají vést k mnohem většímu rozšíření. Někteří analytici si dokonce myslí, že AR v budoucnu zcela nahradí smartphony. Předpovědi obřích zisků by se mohly zdát ještě nedávno přehnané, ale poslední události tuto technologii v podstatě vrhly do mainstreamu. Nejdříve v USA a nyní i dalších zemích se totiž stala neuvěřitelným hitem hra, která své popularitě vděčí právě AR - Pokémon GO. Chytání známých japonských postaviček se stalo populárnější aplikací než Twitter a lidé v ní tráví více času než na Facebooku.
Tato hra využívá fotoaparát mobilních telefonů k tomu, aby pokémony na displeji ukazovala jako součást okolního prostředí. Vyvolává tak dojem, že příšerky žijí v reálném světě. Hra se stala nejstahovanější aplikací na AppStoru, hráči zahltili Central Park v New Yorku a obchody vlna zájmu přiměla vydat varování, že pokémony si v nich mohou chytat jen platící zákazníci. Teprve nyní se má Pokémon Go paradoxně objevit i v Japonsku. Na druhou stranu zde firma poprvé vyzkouší obchodní model, kdy bude komerčně využívat prvky ve hře.
Aplikace založené na podobném principu již existovaly dříve, jen se nejednalo o tak chytlavé hry (a tak silnou značku), takže takovým způsobem neprorazily. Jedná se přitom o velmi primitivní podobu rozšířené reality. Využívání obyčejného smartphonu totiž přináší řadu omezení, chybí mu například informace o hloubce a postavičky tak visí ve vzduchu a jejich velikost neodpovídá perspektivě. Obří úspěch však vypovídá nejen o zájmu lidí o AR, ale také naznačuje, jakým způsobem na této technologii půjdou vydělat tak velké peníze.
Peníze přinese nový druh marketingu
Zatím jsou příjmy tvořeny výhradně z mikrotransakcí, kdy hráč výměnou za peníze získá usnadnění nebo urychlení postupu hrou. Podobné nákupy uvnitř aplikací jsou jedním ze základních příjmů u mobilních aplikací a podle předpokladů tomu tak má být i v AR. Nicméně u rozšířené reality se nabízí i další možnosti, jak vydělat, které ukazuje právě i úspěch Pokémonů. Zatímco u běžných her zpravidla nedochází k žádné interakci s okolím, zde je situace zcela opačná - jádro hry spočívá v pohybu po okolí a návštěvě určitých lokací. Z dosavadních událostí je zřejmé, že se Pokémon GO daří posílat lidi na určitá místa až neuvěřitelně účinně.
Nečekaný úspěch ARPokémoni přivedly rozšířenou realitu do mainstreamového podvědomí  Pokémon Go zobrazuje pomocí AR Pokémony jako součást reálného světa  Hra se okamžitě uchytila a hráči třeba zahltili Central Park v New Yorku  Úspěch hry je těžko uvěřitelný. Některé obchody varují, že si pro Pokémony k ním můžete jen pokud si něco koupíte |
A právě to otevírá možnosti různým dohodám. Majitel byznysu se může dohodnout s tvůrci z Niantic, a udělat ze svého obchodu „tělocvičnu (gym)“ nebo „stanoviště (Pokéstop)“ - tvůrci dostanou zaplaceno a obchodník rázem nemá nouzi o zákazníky. Jedná se tedy o nový druh reklamy, která se může ukázat opravdu účinnou. A možná už se schyluje k obří dohodě - ve zdrojovém kódu našli údajně nadšenci náznaky toho, že prvním velkým sponzorem se má stát gigantická síť fastfoodů McDonald ́s. Že může v budoucnu jít o hodně peněz, se tedy zdá být opravdu reálné.
Rozšířenou realitu čekají velká vylepšení
A to stále mluvíme o té nejzákladnější podobě AR, přitom tato technologie skýtá mnohem větší potenciál. Více ho využít má za cíl například Project Tango od Googlu. Kombinací dvou fotoaparátů, řady senzorů a specializovanou výpočetní jednotkou dovoluje získat právě chybějící informace o hloubce a prostoru. Takto vybavený telefon nebo tablet tak „ví“, kde se nachází vůči předmětům v místnosti a umožňuje tedy přesvědčivější podání rozšířené reality. Dokáže zobrazit předměty či postavy, jako by stály na stole, visely na zdi a celkově působily jako více přirozená součást prostředí a ne jako něco, co do něj zjevně nepatří.
Kromě větší „imerze“ nabízí Tango i praktické výhody. Můžete s jeho pomocí relativně přesně měřit rozměry předmětů. Zároveň také díky tomu, že zvládne zachovávat proporce vůči reálnému prostředí, dovoluje například vyzkoušet nábytek než ho zakoupíte. Prostě zamíříte mobilem na místo, kde chcete nové křeslo a můžete se podívat, jak dobře se vejde a jak s ním bude místnost vypadat.
První telefon vybavený senzory a čipem Tango představilo nedávno Lenovo a bude se prodávat od září. Cena stanovená pro americký trh se nezdá být zvlášť vysoká, stát má 500 dolarů. Nemá však nejsilnější specifikace a jelikož verze bez Tango stojí dolarů jen 300, cena nové technologie je zřejmě stále poměrně vysoká. Bude jistě zajímavé sledovat, zda se novinka stane v budoucnu novou standardní výbavou u telefonů, nebo se naopak vůbec neuchytí.
Více, než jen zábava
Právě prodej specializovaného hardwaru má totiž podle prognóz tvořit většinu příjmů z AR, okolo 40 %. Zatímco Tango vylepšuje již existující přístroje, nejvíce propracovaný zážitek zprostředkují zcela nové výrobky, většinou v podobě helem nebo brýlí. Na nich se opět dá ukázat potenciál nové technologie. Například brýle Hololens od Microsoftu okolo uživatele v prostoru vytváří trojrozměrné „hologramy“. Může tak hrát na kuchyňském stole třeba Minecraft.
Nejde však jen o hry a zábavu. S Hololens nabízí AR nové možnosti i třeba pro umělce, kteří mohou vytvářet díla 3D štětci. Microsoft ale hodně cílí na pracovní sféru a propaguje integrovaný Skype pro konferenční využití. Hlavně však potenciál pro pracovní využití spočívá ve vzdálené asistenci a návodech.
Loni v prosinci bylo dokonce posláno několik brýlí od Microsoftu na Mezinárodní vesmírnou stanici, aby astronautům napomáhaly při údržbě. To může probíhat buď právě jako vzdálená asistence, kdy operátor na Zemi vidí přesně to, co zrovna astronaut na ISS a může mu radit a i přímo „kreslit“ do jeho obrazu, jak postupovat. Zároveň ale také nabízí i samostatnou pomoc - při opravě se zobrazují animovaná prostorová schémata, která ukazují co a jak.
Existují i úzce zaměřená využití AR, například u odolné pracovní helmy Daqri, určené například pro práci na stavbě. Technologii využívá i americké letectvo - piloti nových letounů F-35 budou mít helmy využívající rozšířenou realitu. Kromě zobrazování relevantních informací přímo v zorném poli se díky ní (a kamerám na letadle) pilot bude moci podívat třeba i na to, co se děje přímo pod jeho nohama.
Budoucnost je tu?
Obě technologie mají tedy velký potenciál. Pokud se opravu uchytí takovým způsobem, jako se dnes předpokládá, dost možná změní naše životy v mnoha oblastech. I jednoduchá AR hra dokázala vytáhnout do ulic davy lidí, dopad technologií ze vzdálenější budoucnosti (třeba kontaktních čoček s AR možnostmi) tedy může být opravdu dalekosáhlý. Již v blízké budoucnosti se však můžeme dočkat řady změn, ať už v pracovní nebo zábavní sféře. A spousta dalších možností, jak nových realit využít, teprve čeká na objevení.
