Podle ředitele firmy Milana Baxy šaty využívají extrémní sportovci, záchranáři, pracovníci rafinerií, dolů i pacienti v nemocnicích.
Zatímco výroba klasického konfekčního oblečení v Česku v důsledku konkurence klesá, některé firmy si našly cestu, jak i u nás oblečení vyrábět a neprodělat. Vsadily na moderní technologie.
"Nositelnou elektroniku neboli inteligentní textilie tady nikdo nedělá, i dnes je to ve světě výjimečné," dodává Baxa. Applycon začal na přelomu let 2005/2006 spolupracovat s firmou Interactive Wear z Mnichova. "Hledali někoho, kdo zavede vyvinuté systémy do výroby a bude se s nimi věnovat vývoji nových technologií a jejich aplikací," řekl Baxa.
Série snowboardového oblečení vyrobená pro firmu O´Neill měla ve světě obrovský úspěch. Mezi první odběratele patřily firmy z módního a zábavního průmyslu, které ověřily, jak zareaguje široká veřejnost na nové možnosti textilního průmyslu a oděvů. Od roku 2007 se firma přesouvá na průmyslové aplikace, chce se prosadit v oděvech a uniformách pro náročná povolání.
Pomocí oděvu, který má v límci velmi citlivý mikrofon a klávesnici na rukávu, lze telefonovat, do bundy je možné zapojit topné systémy, solární články na dobíjení elektroniky, senzory reagující na venkovní podněty. Lidé mají volné ruce na práci, přitom komunikují s okolím. Mohou být sledovány jejich životní funkce, jako například hladina cukru. Oděv umí vydávat radiové, zvukové i vizuální signály.
Záchranáři mohou využít kameru na oděvu, která monitoruje zásah.
"Připravujeme prototyp systému pro konkrétní složky. Zájem je z USA, západní Evropy i z Ruska. Oděvy využijí pracovníci na rafineriích, v elektrárnách, kde je potřeba komunikovat mezi sebou i s centrálou nebo dispečinkem vyhodnocujícím informace z terénu.
S oděvem obsahujícím celý systém prý lze zacházet velmi nešetrně, může se prát, ždímat. Jeho součástí je velmi lehká centrální elektronická jednotka a systém propojovacích kabelů, například nylonová nebo karbonová vlákna zakončená speciálními konektory. Zajímavým ovládacím prvkem je textilní klávesnice k ovládání veškerých funkcí.
Firma má 25 lidí, z toho 18 výrobních. V září chce v Žinkovech u Plzně otevřít nové středisko na výrobu systémů do oděvů a nového produktu, který zatím Baxa neodtajnil. "Zatím se nesmí vyrábět jinde v zahraničí. Naši partneři už požádali o udělení licence pro Applycon, poté by následoval transfer technologií k nám. V budově bývalé školky nabídneme v první fázi 20 nových pracovních míst," dodal.
Firma získala minulý týden grant CzechInvestu. Program Potenciál podpoří vznik vývojového centra. Applycon bude investovat 12 milionů Kč a do tří let dostane od agentury část peněz zpět.
Inteligentní textilie jsou jednou ze tří činností firmy, ale rozhodující vývojovou aktivitou. Další je mikromechanika - výroba pružných kontaktů do 0,2 milimetru, využívaných v telefonech, polovodičích a při výrobě čipů.
Výhradním odběratelem je americká firma. Třetí výrobní oblastí firmy je vývoj a výroba konektorů pro automatizaci a měřicí techniku pro testování nejsložitějších kabelových svazků pro letecký a kosmický průmysl.
Applycon založili v roce 2005 tři Češi poté, co se po 13 letech rozhodli odejít z vedení německé pobočky firmy Evertronic.
I v Liberci mají chytré látky
V Liberci se nanotechnologiemi zabývá firma Elmarco. Podíl ve firmě nedávno za 303 milionů korun koupilo konsorcium švýcarsko-francouzských společností.
Získané peníze hodlá majitel nanovlákenné firmy Ladislav Mareš věnovat hlavně na výzkum nových produktů využitelných například v automobilovém průmyslu, letectví, stavebnictví či lékařství. „Jednáme například se Škodou Auto a Volkswagenem o využití vláken v kabinách aut, která by snížila hluk a zvýšila komfort cestujících. V listopadu by měla mladoboleslavská automobilka tuto technologii otestovat,“ řekl pro iDNES.cz Mareš.
