Sobota 11. července 2020, svátek má Olga
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 11. července 2020 Olga

Největší problém umělé inteligence: nelze zjistit, „proč“ se rozhodla

aktualizováno 
Umělá inteligence a strojové učení jsou budoucností průmyslu. Přináší však s sebou problémy, které zatím v oblasti počítačových systémů nebylo potřeba řešit.

Technický ředitel společnosti Fujitsu, Dr. Joseph Reger | foto: Fujitsu

Umělá inteligence a strojové učení byly vždy tak trochu sci-fi. Zejména proto, že jsme neměli k dispozici dostatečně efektivní a výkonné procesory, které by složité procesy umělých neuronových sítí dokázaly v reálném čase zpracovávat.

To se nyní mění. Vznikají procesory i celé výpočetní jednotky optimalizované přímo pro strojové učení a umělou inteligenci. Kupříkladu Fujitsu letos představilo procesor DLU (Deep Learning Unit), Nvidia pak loni „stolní superpočítač“ DGX-1 a letos  „system on chip“ Xavier, které mají na tyto úlohy dostatek výkonu a zároveň rozumně nízkou spotřebu energie.

Dostáváme se tak do momentu, kdy největším problémem technologie nebude samotná technika, ale problémy spíše humanitního charakteru. O tom, co se nyní kolem umělé inteligence děje, jsme si krátce povídali s doktorem Josephem Regerem, technickým ředitelem společnosti Fujitsu.

Zatímco dříve se v souvislosti s umělou inteligenci zpravidla mluvilo o překážkách v podobě nedostatku výpočetního výkonu nebo operační paměti, nyní se hovoří spíše o překážkách etického rázu. Můžete nám přiblížit, v čem spočívají?
S umělou inteligencí jsme přesně v té situaci, kdy lze velice snadno definovat problém a zároveň je velmi obtížné přijít s jeho řešením. Jeden z těžko řešitelných problémů se týká strojového učení, což je podstatná součást systémů umělé inteligence.

Problém je, že nikdy nevíte, na základě čeho se systém něco naučil, a na čem jsou tedy jeho rozhodnutí založena. Celá ta matematika okolo je taková, že nikdo nemůže udělat forenzní rozbor - systém nelze otevřít, prohlédnout si jej a zjistit, na základě čeho se v konkrétním případě rozhodl.

Systém umělé inteligence je vlastně umělá neuronová síť, je to vlastně hrubý model fungování našeho mozku. Můžeme si ji představit jako velkou množinu mozkových buněk a obří množinu jejich vzájemných propojení, tedy synapsí.

Čtěte více

Výsledkem učení je obrovské množství spojení „neuronů“ s různou intenzitou a jsou to jen čísla vyjadřující, co se stane, když neuron dostane informaci, jak o ní informuje další neurony, kdy jde do aktivovaného stavu a jak silně ovlivní další neurony. Prostě hromada čísel. Nezjistíte, jaký vzorec, jakou informaci (vzruch) nesl a obsahoval. Tím je forenzní rozbor nemožný.

Pokud máme software, který není založen na umělé inteligenci a strojovém učení, můžete udělat audit, který zjistí, zda software nemá chyby - ještě předtím, než problém vznikne, stačí jen podezření. A ten zjistí, proč se software v daných situacích chová tak či tak. Se strojovým učením toto nejde, protože to, proč a jak se chová, není naprogramované. Naprogramované je to, jak se učí a dává výsledky. Audit by tak certifikoval kód pro učení, nikoli pro rozhodování - ten není naprogramován, ale naučen. A mechanismy strojového učení jsou známé, tam se při auditu žádné překvapení neobjeví.

A to je velký současný problém lidstva. Budeme provozovat systémy, případně dokonce kritické systémy tak, že je lidé nebudou moci kontrolovat? A pokud ano, bude nutné vždy velmi jasně stanovit, co je ještě akceptovatelné chování takového systému.

Nejspíše bude nutné najít konkrétní problémové oblasti a dohodnout se, co akceptovatelné je a co není, což bude velmi složité, i s ohledem na různé kulturní a historické odlišnosti různých zemí. Je potřeba se dohodnout, která pravidla a které konvence jsou porušitelné a které ne.

Už byl někdy v reálně nasazeném systému s umělou inteligencí takto vzniklý problém odhalen?
Ano a mohu vám dát reálný příklad. Finanční institutce do testovacího provozu nasadila systém využívající strojové učení, který určoval kreditní skóre jednotlivých klientů. No a tento systém začal postupně některé klienty prokazatelně diskriminovat - na základě pohlaví, náboženství a rasy.

Čtěte více

No a teď co s tím. Přijmeme takové chování s tím, že holt tyto parametry nějaký vliv na kreditní skóre mají a tak to je? Nebo je to neakceptovatené, protože to odporuje principům společnosti, případě je to třeba protizákonné nebo dokonce protiústavní? Co uděláte?

Máte možnost proti tomu protestovat, ale nemáte možnost zjistit, proč se systém takto chová. Kdo je zodpovědný? Normálně to je tvůrce systému. Ale v tomto případě je zodpovědný kdo? U koho budete funkčnost systému reklamovat? Tvůrce se může snadno bránit: výsledek učení je závislý na datech a metadatech, která jste systému dodali, je to vaše věc. Poskytl někdo falešná data? A co když byla vstupní data během učení zkreslena (biased) třeba jen jejich nevhodným sběrem a výběrem?

Ve kterých oblastech bude umělá inteligence a strojové učení nejpřínosnější?
Těžko odpovědět, protože je spousta oblastí, do kterých se strojové učení a umělá inteligence teprve promítnou. U některých to bude nenápadné, ale u některých způsobí změnu převratnou. Lze však říci, že vše, co bude možné automatizovat pomocí umělé inteligence, pomocí umělé inteligence automatizováno bude. Mnoho uplatnění bude teprve objeveno a každého průmyslového odvětví se to dotkne. V každém odvětví se totiž hledá zvýšení efektivity a to přesně tyto technologie přinášejí.

A tady se můžeme dostat na úplně jinou úroveň etické otázky: množství pracovních míst, která díky těmto technologiím zaniknou, bude obrovské. A nepůjde přitom o běžný efekt, který byl u všech tří průmyslových revolucí. To je typická reakce mnohých politiků: „Když se podíváme zpátky do historie, tak každá průmyslová revoluce ve výsledku vytvořila více pracovních míst a příležitostí, než kolik v jejím důsledku zaniklo.“ A mají pravdu, protože začínají větu „když se ohlédneme zpět“. Když se podíváme zpět, to je to, co vidíme. Ale současná otázka je „když se podíváme dopředu, co nás čeká?“ A na to prostě neznáme odpověď. A je příliš jednoduché a příliš laciné říci, že „tohle se stalo, a proto se to stane vždy opět, stejným způsobem“. To opravdu jisté není.

Otázku, co nastane, řešit musíme, a to zejména v jakém rozsahu a jak rychle to nastane. Opravdu vznikne takové množství pracovních příležitostí, že to kompenzuje, nebo dokonce překoná příležitosti současné, jako tomu bylo v minulosti? Tím si opravdu nejsem jistý. Vývoj IT se zvyšuje exponenciálně, dokonce se již překonává Moorovo pravidlo, vše je rychlejší a efektivní. Je to bezprecedentní rychlost, a tak se tentokrát opravdu může stát, že zanikne více pracovních míst, než jich ve stejném čase dokážeme najít.

Musí tedy přijít společenská debata nad tím, co uděláme, když se opravdu nepodaří najít dostatek pracovních míst pro všechny. V mnoha zemích je to již realitou - práce je z mnoha důvodů nedostatek. Co uděláme, až to přijde?

Občas slyším komentář „tentorkát to ještě zvládneme“ a já odpovídám, že i přesto bychom tu debatu měli vést a připravit se na příště, protože příště bude za chvíli a bude dobře, když budeme připraveni. První průmyslová revoluce byla na začátku devatenáctého století - parní motory. Zhruba za sto let přišla druhá revoluce - elektrifikace. Pak po 50 letech přišlo numerické ovládání a průmyslová automatizace, po 25 letech přišel průmysl 4.0 a současná revoluce. Kdy bude další? Bude to za dvanáct let?

Jako IT firma jste za tyto budoucí jevy svým způsobem zodpovědní.  Vidíte již nějaké řešení?
Toho jsme si vědomi, technologické firmy jsou za tyto změny a následky zodpovědné. Ale to neznamená, že je mohou vyřešit. Chceme se však účastnit debaty a chceme v rámci svých možností přispět k řešení.

Ve Fujitsu jsme přesvědčeni, že technologie jsou silou dobra. Každá technologie může být a v minulosti často byla použita jako zbraň. Historie je plná příkladů „weaponizace“ všeho možného. Jakmile je něco efektivní, překvapivě dobré, revoluční, může to být proměněno ve zbraň. Jsme si vědomi, že dáváme lidem do ruky velmi silné technologie a jsme rádi, když jsou používané pro dobro. ICT společnost ale nemůže vyřešit případné následky sama, je to celospolečenská otázka vyžadující celospolečenskou debatu.

Čtěte více ...

Zejména je třeba naslouchat lidem, kteří technologie odmítají. Jsou v každé společnosti a chtějí, aby se s vývojem zpomalilo. Je potřeba jim dát prostor, ačkoli s nimi nesouhlasíme, protože technologie považujeme za prostředek k dobru, a proto chceme vyvíjet co nejrychleji. Ale obavy a argumenty oponentů musíme vyslechnout.

Již nyní se některé skupiny zabývají různými zvláštními nápady, jako je základní nepodmíněný příjem, který by měl být v jejich představách nastaven tak, aby i lidé, kteří nebudou mít zaměstnání, mohli dále slušně žít. Pokud bude exponenciálně růst i produktivita společnosti, tak si to společnost bude moci pravděpodobně dovolit, jen musíme nalézt cestu, jak to udělat správně. Rozdělovat bohatství inteligentními způsoby a snažit se tím zabývat. Stojí to za zkoušku. Ve Švýcarsku se o tom hlasovalo, podpora byla 30 procent, což je překvapivě mnoho.

Ale je to jen jedna možná cesta k cíli a já nejsem vůbec přesvědčený o tom, že je to ta správná. Ale je potřeba ji prozkoumat.

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Kvůli koronavirové pandemii vláda rozhodla o odložení zbývajících přechodů na vysílání DVB-T2. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

  • Nejčtenější

Nejjasnější kometa za třináct let. Na obloze ji uvidíte i bez dalekohledu

Oficiálně se jmenuje C/2020 F3, ale má také civilnější pojmenování Neowise. Po dlouhé době je to tak jasná kometa, že...

Pořídí si Česko „neviditelné“ stíhačky? Problém je cena za hodinu letu

V roce 2027 končí pronájem stíhacích strojů Gripen. Jaká je možnost, že místo nich pořídíme „neviditelné“ stroje F-35?

Co nahradí gripeny? Ve hře jsou všichni kromě Číny a Ruska

Páteří české protivzdušné obrany jsou dnes letouny JAS 39 Gripen. Jejich pronájem končí v roce 2027, což vzhledem k...

Obří výpadek služeb T-Mobile způsobily dvě chyby v diskovém poli

Přesně před týdnem se T-Mobile potýkal s velkým výpadkem služeb. Nefungovala samoobsluha, aplikace, web, infolinka,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

České letectvo došlo od migů ke gripenům. Co bude po nich?

České letectvo se musí začít chystat na dobu „po gripenech“. O tom, jak by mohla vypadat, naznačuje něco i dohoda o...

Snažím se naučit mít jizvy po popálení ráda, říká Týnuš Třešničková

Premium Byl to okamžik. Vteřina, v níž ji ožehly plameny. Vlasy, krk, ruce, obličej... Ten krásný obličej, který ji živí. Jedna...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Delší než z Prahy do Košic. Nový rekordní blesk nemusel být výjimečný

Extrémní přírodní jevy vždy přitahovaly pozornost, už jen proto, že se odehrávají mimo naši kontrolu a navíc ve...

Statisíce odběratelů dostanou chytré elektroměry, odhalí poruchu i krádež

Optická datová síť, obousměrný tok energie, chytré elektroměry. Společnost ČEZ Distribuce představila v rozvodně...

Neznámý československý letoun Lonek L-8. Jeho tvůrce popravili nacisti

Premium Mezi nejzajímavější československá letadla bezpochyby patří čtyřmístný Lonek L-8, kterým vyvrcholila řada...

Kutilský festival Maker Faire se letos uskuteční online

O víkendu 29.-30. května se koná festival novodobých kutilů Maker Faire. Tentokrát ho můžete navštívit pouze online,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Princ George je vztahovačný a drzý, tvrdí jeho kmotra

Šestiletý princ George se na oficiálních fotkách tváří jako andílek a britská královská rodina mu pečlivě buduje image...

Penis a ženský orgasmus. Dvacet centimetrů je optimální, říká studie

Na délce záleží a platí, že větší znamená lepší. Ovšem jen do jisté míry. Největší šanci na uspokojení ženy dává...

Maďarka tvrdí, že nemůže pracovat, protože je příliš sexy

Plastiky dvaadvacetiletou Barbie Barbaru Lunu Siposovou z Maďarska stály v přepočtu přes tři miliony korun. Nyní nemůže...

Výpovědi už se nevyhnete. Nový zákoník práce přinese i spravedlivější dovolenou

Premium Poslední velká novela zákoníku práce za uplynulých devět let začne z podstatné části platit od začátku příštího roku, v...

Úspěšný šéf Škody po pěti letech náhle končí, prohrál boj o moc

Mladoboleslavská Škoda Auto oznámila, že Bernhard Maier po téměř pěti letech v čele společnosti opustí k 31. červenci...