Pokud někdy máte pocit, že se hovoří o budoucnosti, ale ve skutečnosti se to již děje, na konferenci Microsoft Build 2017 byste se tohoto pocitu nezbavili. Alespoň během úvodní přednášky ne.
Součástí cloudového systému Azure se totiž staly prvky umělé inteligence a kognitivních funkcí, které umí dříve nepředstavitelné možnosti - a co je důležité, tyto prvky jsou připravené pro vývojáře tak, aby je mohli využít ve vlastních aplikacích.
Příklad? Představte si třeba aplikaci Botanické zahrady, která má nahradit fixní tabulky s popisem rostlin tak, že by návštěvníkovi stačilo telefonem namířil na rostlinu a na displeji by se mu zobrazil její název a další informace.
Tuto funkci by přitom nikdo nemusel programovat, o celý proces (naučení rostlin i následné rozpoznávání) by se postarala služba Custom Vision Recognition Service z balíku Cognitive Services cloudového systému Azure. Botanická zahrada by ke každému rostlinnému druhu, který má být rozpoznáván, dodala sadu obrázků, kterou by - po nahrání do galerie - systém umělé inteligence využil pro své trénování.
S využitím obřího výpočetního výkonu datacentra by tento proces netrval dny, ale minuty. I během běžného provozu se systém dále učí, respektive jeho přesnost se s četností použití zvětšuje.
Budu všude - od PowerPointu k nemocnici
Šíře nasazení kognitivních služeb a umělé inteligence je takřka neomezená. Příkladem je využití v PowerPointu, které si mohou ihned vyzkoušet všichni, kteří aktualizují vývojářské verze z programu „Insider Fast“. Je jím překladač slidů. Funguje v šedesáti jazycích a čeština mezi nimi naštěstí nechybí.
Překladač jednak umí přeložit všechny texty na slidech, jednak umí téměř v reálném čase překládat vše, co prezentující vysloví. Překlad do jednoho zvoleného jazyk je zobrazován na plátně vedle slidů, ostatní jazyky jsou dostupné všem posluchačům prostřednictvím aplikace v chytrém telefonu - stačí nasnímat QR kód na úvodu prezentace a zvolit jazyk, překlady poté čtete na displeji. Možná je i opačná funkce, prezentující může v části otázek a odpovědí povolit zpětný kanál - tázající se účastník vysloví dotaz do mikrofonu telefonu a překlad do hlavního jazyka prezentace se zobrazí na plátně.
Netýká se to jen PowerPointu, kupříkladu součástí balíku pro spolupráci prcovních týmů Microsoft Teams je možnost transkripce všeho, co kdo řekl, přičemž jsou slova přiřazena konkrétním řečníkům a je možné v nich vyhledávat.
Cognitive Services jsou připravené i na složitější úkoly. S využitím kamerového systému nemocnice jsou schopné rozpoznávat pacienty a vyhodnotit problém - například když pacient chodí více, než mu lékař povolí, nebo třeba upadne na pokoji. Umí také pacienta vyhledat a lokalizovat. Stejně tak umí vyhledávat části vybavení - například nejbližší volné kolečkové křeslo.
Stejný systém umožní vytvoření dozorového systému pro továrnu, přičemž systém umí nejen vyhodnotit bezpečnostní rizika (převrácený barel s chemikálií, únik kapaliny), ale například i to, zda některými nástroji nemanipulují návštěvníci nebo neautorizované osoby - „Pozor, návštěvník pracuje s bouracím kladivem“. Součástí tohoto propojování fyzického a digitálního světa je i vyhledávání (lokalizace) osob a předmětů - „Ukaž mi všechny návštěvníky v továrně“.
Digitální asistentky ponořené ve vašich datech
Středobodem digitálního světa každého uživatele býval počítač. Později tuto funkci převzaly chytré telefony. Na nevyslovenou otázku, které zařízení bude další, odpověděl ředitel Microsoftu Satya Nadella hned zkraje své úvodní řeči na konferenci Microsoft Build 2017.
„Uživatelé budou používat množství různých zařízení, nikoli jedno centrální. Svá data a informace budou mít dostupné ve všech zařízeních a kupříkladu digitální osobní asistentku budou mít k ruce nejen v počítači, ale díky chytrému reproduktoru i v obýváku či v automobilu,“ předpovídá blízkou budoucnost Nadella.
Uživatel by se tak v budoucnosti nevázal na jedno zařízení, naopak by mu byla virtuálně v patách jeho data a informace.
I Cortana bude využívat kognitivní služby, pomocí „Speaker Recognition API“ dokáže rozpoznat, kdo mluví. Jeden chytrý reproduktor v obýváku pak bude moci služby asistentky přinést celé rodině, bez zdlouhavého přihlašování a párování s aplikací v telefonu.
Na osobní asistentce Cortaně je nejlépe vidět, jak jsou služby umělé inteligence závislé na přístupu k datům.
Pokud má být plně využit její potenciál, musí mít přístup ke všem údajům. Pak třeba prostřednictvím chytrého radiobudíku zvládne po probuzení předat i komplexní informaci: „V deset hodin máte schůzku s klientem, cesta bude trvat 35 minut, ale protože vůz hlásí nízký stav paliva v nádrži, vyražte o 10 minut dříve, abyste stihli natankovat.“ Zde potřebuje přístup do kalendáře a rozhraní chytrého vozu.
Využít může třeba i adresář kontaktů, nebo přístup do komunikátorů: „Na vaší cestě je nehoda, na meetingu budete o 10 minut později. Mám dát ostatním vědět?“
Důvěra v provozovatele služby
Někoho na předchozích řádcích nastíněné možnosti nadchnou, jiného vyděsí. Pravdou ale je, že pro zvýšení pohodlí a třeba pracovní efektivity budeme muset plně věřit provozovateli služby (provozovatelům služeb) a umožnit inteligentním systémům přístup do prakticky všech dat a dokumentů. Jinak bude jejich funkce přinejmenším kompromisní.
Nesporným faktem je, že kognitivní systémy a umělá inteligence se z budoucnosti přesunuly do současnosti. I když jsou zatím jen v začátcích.
