Šifra z doby d'Artagnana (2. díl)

  10:37aktualizováno  10:37
Druhá část je věnována nomenklátoru. Seznámíte se s touto oblíbenou šifrovací technikou a dozvíte se o výrazném bezpečnostním zlepšení, které Antoine Rossignol zavedl. Dozvíte se, jak vznikla Francouzská akademie věd a jak její vznik souvisí s naším tématem. S Rossignolem se rozloučíme básní, která oslavuje jeho skutky a možnosti kryptoanalýzy.

Nomenklátor

V závěru minulé části jsme se dostali k metodě, která byla pokládána za naprosto dokonalou a bezpečnou; bylo to využití tzv. nomenklátoru. Tato šifrovací technika byla velice oblíbena ve šlechtických kruzích v 16. až 19. století. Pomocí nomenklátoru psal své milostné dopisy například Casanova. Hlavní chybou bylo, že nomenklátor nebyl obměňován dost často a majitel jej používal po dlouhou dobu (často po celý život). O co šlo? Nomenklátor byl předchůdce kódové knihy. Skládal se z kódové abecedy pro jednoduchou (někdy i pro polyalfabetickou) záměnu a dále obsahoval seznam kódů pro často používaná slova – válka, pevnost, král, loď (resp. u osobních nomenklátorů spíše láska, polibek, schůzka). Ukázalo se, že dobře používaný nomenklátor, který byl často obměňován, byl poměrně bezpečný, lehce použitelný, a jeho obliba proto rostla. Pro diplomatickou poštu Francie, Španělska, Rakouska a Anglie se stal nepostradatelným po celá následující století. Nomenklátory se stávaly rozsáhlejšími a rozsáhlejšími. Koncem sedmnáctého století již měly 2000 až 3000 slov.

Obr. č. 1 – Jednoduchý osobní nomenklátor Marie Stuartovny (1542-1587)
Obr. č. 1– Jednoduchý osobní nomenklátor Marie Stuartovny (1542–1587)
(zdroj www-ivs.cs.uni-magdeburg.de)

Nomenklátory měly z hlediska kryptoanalýzy jednu „malou vadu“ (přesněji řečeno velkou vadu). Pro rychlé vyhledávání byla slova řazena abecedně. Pokud kód bylo nějaké čtyř nebo více místné číslo (jak tehdy bylo běžným zvykem) a tato čísla byla také řazena vzestupně, znamenalo to, že luštitel mohl odhadnout, jakým písmenem začíná slovo, které kód představuje. Můžeme to doložit na příkladu z roku 1677. Ve španělském diplomatickém nomenklátoru všechna slova od „bal“ do „ble“ – začínala kódy 131 až 149. Tato chyba neušla pozornosti právě Antoine Rossignola, kterému se tak paradoxně delší a „propracovanější“ nomenklátory lépe luštily.

Obr. č. 2 – Nomenklátor z Florencie (1554)
Obr. č. 2 – Nomenklátor z Florencie (1554)
(zdroj www-ivs.cs.uni-magdeburg.de)

Protože si tuto slabinu dobře uvědomoval, doporučil pro výrobu „vládních“ nomenklátorů pro státní účely promíchat číselné kódy. Nomenklátory se pak musely vytvářet dva – jeden pro šifrování (výrazy seřazené abecedně) a druhý pro dešifraci (číselné kódy seřazeny vzestupně). Nomenklátory se ještě za jeho života dále zvětšovaly. Důvodem k většímu rozsahu byla skutečnost, že luštitelé byli v případě používání malého počtu kódových slov stále schopni (po zachycení dostatečného počtu zpráv) korespondenci luštit. Základem úspěchu luštitelů byla (zjednodušeně) opět analýza frekventních slov a hlavně spojování událostí s tím, co pravděpodobně šifrová zpráva obsahuje.

Změna, kterou Rossignol zavedl, byla zdokonalením do té doby používaného systému a znamenala významné zvýšení bezpečnosti francouzské státní šifry. Z hlediska vývoje toto vylepšení znamenalo přechod od nomenklátoru ke kódové knize. Kódová kniha se pak na řadu století stala nejvýznamnějším šifrovým systémem a byla používána ještě koncem dvacátého století.

Académie française

Na závěr, než si přečtete neumělý překlad Boisrobertovy básně, která oslavuje život a úspěchy prvého oficiálního francouzského kryptologa Rossignola, mi dovolte ještě jeden příběh, který charakterizuje dobu a postavy, o nichž jsme si dnes vyprávěli.

Báseň napsal jeden ze zakladatelů Francouzské akademie, osobní přítel Rossignola, básník Francois Boisrobert. Právě Francouzská akademie, tato nesmírně vážená instituce, vznikla velice zajímavým způsobem – posuďte sami.

Přibližně od roku 1570 fungoval zcela neformálně spolek vědců, literátů a významných intelektuálů. Jejich schůzky probíhaly na hranici legality a to často dokonce tajně. Boisrobert, který byl členem tohoto spolku, o něm informoval roku 1634 kardinála Richelieu. S hlášením o tajném spolku si poradil kardinál Richelieu naprosto geniálně, tak jak to dokázal právě on. Vzkázal členům tajného spolku, že je potěšen takovou společností a jejich zájmy a navrhl, aby se nadále spolek scházel pod jeho patronací. Se vzkazem přišlo i upozornění, že odmítnutí by mohlo kardinála „udivit“. Členové spolku Jeho Eminenci „pokorně poděkovali za projevenou velkorysost“ a všechno další už mělo pouze administrativní dohru, která vyústila oficiálním vznikem Francouzské akademie (10.2. 1635). Byla to čítanková ukázka, jak z tajného spolku učinit v jedné vteřině národní instituci obrovského veřejného významu, která po další století ovlivnila rozvoj vědy nejen ve Francii, ale v celé Evropě. Richelieu tím prokázal, v čem byla jeho genialita: uměl pochopit význam věcí a využít je v zájmu svém a svého národa. Do kategorie těchto předvídavých rozhodnutí kardinála Richelieu patří také poznání, jaký obrovský význam může sehrát v jeho a státních službách kryptolog Rossignol se svojí schopností luštit šifrové zprávy...

Epištola
Francois Le Metel De Boisrobert
(věnováno příteli Rossignolovi)

...
Jak zázračná a skvělá je tvá dovednost
a jak důležitá je moc tvého umění!

Vždyť tímto uměním se dobývají provincie,
odhalují tajemství a díky jim
s nevelkým úsilím jsou donucena
vzdávat se města a pevnosti.

Tvé umění je pro mne nepochopitelné
a ani v budoucnu je nikdy nepochopím;
mohu však říci, že ti sloužilo velice dobře.
Zasloužíš si to... 

 

Toulky zajímavými zákoutími kryptografie:
Šifra z doby d'Artagnana (1. díl)
Šifra z doby d'Artagnana (2. díl)
Luštitelé z dob Marie Terezie 
Jak se luští kódové knihy
Zimmermannův telegram poslal USA do války   

 

Nejčtenější

Rusko přiznalo jadernou nehodu. Normální raketa by radiaci nezpůsobila

Ruská agentura pro jadernou energii potvrdila nehodu, zemřelo při ní pět lidí

Ruská agentura pro atomovou energii Rosatom oznámila, že při testu rakety na plovoucí plošině zemřelo pět jejích...

Na sovětských špionážních družicích nám nad hlavou krouží jaderné reaktory

Ilustrace, která zachycuje představy amerických špionážních agentur o podobě...

Více než třicet jaderných reaktorů krouží na oběžné dráze Země. Vděčíme za to především Kremlu. Naprostá většina...

Družici se marně snažili dostat pod kontrolu. Jaderný reaktor zasáhl Kanadu

Druhý největší nalezený díl Kosmosu 954 na zamrzlém Velkém Otročím jezeře....

Co se stane, když satelit s jaderným reaktorem na palubě spadne na Zem? O tom se mohli nejlépe přesvědčit Kanaďané v...

Byl mocný a vlivný. Poprvé můžete vidět, jak se v Evropě zatýká diktátor

Zadržení Slobodana Miloševiče

Když přistáli v Bosně, Milošević si demonstrativně utřel kapesníkem boty, jakoby mu je tento stát zamazal něčím...

Rusové se ptají, kdo bude vyrábět tanky. Stát žaluje výrobce T-14 Armata

Tank T-14 Armata na přehlídce v Moskvě. (9. května 2015)

Ruské ministerstvo obrany požaduje u moskevského soudu po firmě Uralvagonzavod (UVZ) navrácení v přepočtu 88 milionů...

Další z rubriky

Zemřel legendární tvůrce papírových vystřihovánek Richard Vyškovský

Architekt a tvůrce legendárních papírových vystřihovánek Richard Vyškovský

S jeho papírovými modely vyrůstaly celé generace českých dětí a některým záliba v nich vydržela až do dospělosti....

Dálnice i sídliště. Klíčové stavby komunismu budovaly americké stroje

Rok 2012. V Praze se za 19 miliard korun protahuje linka metra A z Dejvic do...

V komunistickém Československu to byl takový „malý“ zázrak. V zemi, kde byl i obyčejný toaletní papír nedostatkovým...

Legendární Zeppelin začal před 90 lety oblet Země. Zvládl to za 21 dní

Lidé sledují přílet vzducholodi Graf Zeppelin LZ 127 na letištní plochu  v...

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin začala před devadesáti lety psát jednu z důležitých kapitol letectví. Jako vůbec první...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz