Nalevo se vrší stěna z praček a sporáků. Napravo jeden muž rozbírá vysavač a další kuchyňský robot. Jen o kousek vedle zaměstnanec vybavený silnou lupou šťourá pinzetou do mobilního telefonu. A na pozadí televize bez vnějšího pláště vysílá reality show, napsal list Le Monde.
Podnik La Bonne Combine v Prilly v provincii Vaud je ve frankofonní části Švýcarska Mekkou oprav elektrospotřebičů. "Podívejte se na tohle," říká opravář Felice Suglia a přináší desku s plošnými spoji.
"Tohle je srdce televize. Kondenzátory jsou přiletované přímo vedle chladiče, napojeného na tranzistory. Kondenzátory jsou citlivé na teplo. Proč je Samsung dal sem, i když je dost místa na opačné straně desky?" ptá se Felice.
Tato prostá otázka je jednou z mnoha ohledně spolehlivosti spotřebičů a elektronických zařízení. Čím dál víc z nich se zdá být vyrobeno s plánovanou poruchovostí či zastaráváním, což je věc, která se dá často vytušit, ale jen zřídka prokázat.
Výrobci elektroniky a spotřebičů jsou obviňováni, že úmyslně zkracují životnost svých produktů, aby přinutili zákazníky koupit si dříve další.
"Není možné si být jistý, ale často máme silná podezření," řekl Christopher Inaebnit, který vede La Bonne Combine.
Trendem podle něj je také to, že nové výrobky se čím dál hůř opravují.
"Ještě před pár lety šlo opravit osm zařízení z deseti, ať už velkých nebo malých. Teď už je to jenom sedm z deseti a ještě méně, pokud jde o elektroniku," dodal s tím, že některé spotřebiče jsou navrženy opravdu překvapivým způsobem.
O kousek dál na pultu ukazuje rozebraný iPad. "Apple používá oboustrannou lepící pásku, která je pevnější, než jsme kdy viděli. Abychom se dostali k elektronickým komponentům, musíme ji rozlepit horkovzdušnou pistolí. Sebemenší chyba a tablet je zničený."
Plánované zastarávání má širokou škálu podob. Kovové součástky v mobilních telefonech se nahrazují plasty, takže jsou křehčí. Dalším způsobem je například změna koncovky pro nabíječky, anebo vývoj příslušenství, které je kompatibilní jen s některými modely.
Nejextrémnějším případem je, když výrobce naprogramuje do svých výrobků přesnou životnost. "Na internetu najdete příliš mnoho až příliš reálných svědectví, než aby to nebyla pravda," řekl Toni Conde, odborník na multimédia a komunikaci, který přednáší na Švýcarském federálním technologickém institutu EPFL v Lausanne.
"Někteří výrobci paměťových karet pro fotoaparáty nebo telefony omezují počet možných snímků nebo nahrávek. Překročíte určitou kvótu a karta bude nepoužitelná. Totéž platí pro tiskárny. Některé jsou naprogramované, aby přestaly tisknout po určitém počtu výtisků," dodal Conde.
V únoru 2011 francouzsko-německá televizní stanice Arte odvysílala dokument nazvaný Ready-To-Toss (zralý k vyhození). V něm předvedla tiskárnu Epson, která po 18 tisících vytištěných papírech ukázala falešné hlášení o chybě.
Japonský výrobce tehdy potvrdil: "Naše tiskárny jsou vybaveny podložkami, které absorbují přebytečný inkoust. Musejí se pravidelně měnit, aby správně fungovaly. Pokud ne, hrozí v nejhorším případě skvrny na nábytku či koberci. Proto mají naše tiskárny počítadlo, které kontroluje jejich stav. Když je třeba podložku vyměnit, není možné dál tisknout." Dokud je tiskárna v záruce, je výměna zdarma. Pak stojí v přepočtu zhruba 700 korun.
Na začátku 90. let odborníci v La Bonne Combine zjistili obdobnou techniku v kávovarech. "Po třech tisících káv kávovary Jura přestaly fungovat a ukázaly zprávu, že je čas na údržbu," řekl Inaebnit. "Později to firma Jura změnila, aby chybové hlášení provoz kávovaru neblokovalo. Ale jisté je, že výrobci tohoto druhu přístrojů sázejí na naivitu některých zákazníků a zobrazují hlášení, která nejsou vždy relevantní."
Od některých výrobců je pro změnu velmi těžké získat náhradní součástky. "Před časem jsme objednávali náhradní díly od výrobce televizí. Stály nás asi 300 dolarů (zhruba 6 tisíc korun). Omylem na nich ale dodavatel nechal cenovky pro Slovensko, na kterých bylo 60 eur (necelých 1 500 korun)," dodal Inaebnit. "Občas prostě udělají cokoli, aby nás od opravy odradili."
