E469.5 Škoda typ 67E
Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E469.5, od roku 1988 řada 125.8, tovární označení Škoda 67E | foto: Petr Štefek, CC BY-SA 3.0 cz
První typ dvojdílné lokomotivy pro ČSD byl určen pro nově širokorozchodnou trať Užhorod – Haniska pri Košiciach. Lokomotiva řady E469.5 tedy byla širokorozchodná, což se promítá i v „Kryšpínově“ označení řady, kde číslo „5“ za tečkou je atribut značící široký rozchod.
Širokým rozchodem zde označujeme rozchod ruský (používá se například i ve Finsku, které bylo ve století páry součástí Ruského impéria). Od 70. let minulého století došlo v Sovětském svazu z provozních důvodů k mírné modifikaci rozchodu kolejí z 1 524 mm na 1 520 mm, logicky ne naráz, ale využilo se například obnov nebo rekonstrukcí tratí apod. Asi je zbytečné zdůrazňovat, že drážní vozidla používaná na rozchodu 1 524 mm mohla bezproblémově a bez jakýchkoliv úprav přejít na dráhu o rozchodu 1 520 mm.
V 50. letech s rozvojem těžkého průmyslu v Československu nastal problém s rostoucími přepravními objemy železné rudy mířící ze Sovětského svazu do našich železáren. Železná ruda se kvůli rozdílnému rozchodu železnic musela na hraniční železniční stanici překládat ze sovětských širokorozchodných vagonů na vagony tuzemské o standardním rozchodu. S rostoucími přepravními objemy se stávalo překládání neúnosné, v podstatě by se nestíhalo. Druhé omezení číhalo z titulu propustnosti trati, po níž nejezdily zdaleka pouze vlaky s rudou, ale také množství jiných nákladních vlaků a jako by to nestačilo, tak se to tam hemžilo i vlaky osobními.
Bylo více možností jak nastalou prekérní situaci řešit. Nápad postavit širokorozchodnou železnici až do Vítkovic se neujal. Místo toho byly jižně od Košic postaveny nové Východoslovenské železárny a k nim zároveň přivedena nová širokorozchodná trať z Užhorodu. Provoz na širokorozchodné trati Užhorod – Haniska pri Košiciach byl zahájen v roce 1966.
Vlaky s rudou zde začaly tahat především Sergeje, z hromady těchto lokomotiv nám jich Sověti dodali určité množství i ve svém standardním širokorozchodném provedení právě pro uvedenou trať. Vedle toho se tam používaly v menším množství i další typy širokorozchodných motorových lokomotiv.
Časem se však ukázalo, že motorové lokomotivy tam pracují na hraně svých sil. S těžkým vlakem se kolikrát dřelo i šest Sergejů. Proto bylo rozhodnuto o elektrifikaci tratě a nasazení obecně výkonnějších lokomotiv elektrických.
Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E469.5, od roku 1988 řada 125.8, tovární označení Škoda 67E. Na fotografii vidíme dvojici lokomotiv tohoto typu. | foto: Matijak, CC BY-SA 4.0
Elektrifikace tratě Užhorod – Haniska pri Košiciach byla v celém rozsahu dokončena v roce 1978. Plzeňská Škodovka pro ni s dostatečným předstihem vyrobila lokomotivy řady E469.5. Lokomotivy, od roku 1988 přeznačené na řadu 125.8, představují stěžejní hnací vozidla na dané trati dodnes.
A protože tam lokomotivy tahají vlaky z východu, dostaly místo u nás používaných „obyčejných“ spřáhel automatická spřáhla sovětského typu SA-3. S tím souvisí i absence nepotřebných nárazníků (automatická spřáhla přenášejí nejen tažné, ale i tlačné síly, které se jinak přenáší nárazníky). Spřáhly SA-3 jsou logicky spolu spojeny i oba díly dvojdílné lokomotivy řady E469.5, resp. po novu řady 125.8.
Základní parametry lokomotivy řady E469.5 (od roku 1988 řada 125.8) uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo’ Bo’, hmotnost lokomotivy: 170 tun (2× 85 tun), napájecí soustava: 3 kV ss, celkový trvalý výkon: 4 080 kW (2× 2 040 kW), maximální povolená rychlost: 90 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E469.5, od roku 1988 řada 125.8, tovární označení Škoda 67E | foto: SLW, CC BY-SA 4.0
E479.1 Škoda typ 58E
Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E479.1 (Škoda 58E) | foto: tovární snímek z dobového katalogu
Druhá a poslední dvojička vyráběná v Plzni pro ČSD dostala označení řady E479.1, od roku 1988 přečíslovaná na řadu 131. Na rozdíl od předchozího typu měla normální rozchod, tj. 1 435 mm.
Všech padesát vyrobených lokomotiv E479.1 bylo určeno pro vozbu těžkých nákladních vlaků na vytížené hlavní trati Žilina – Košice – Čierna nad Tisou. Trať se vyznačuje náročnými sklonovými poměry, především na úseku zvaném Štrbská rampa, ale nejen tam. Na lokomotivy i jejich strojvůdce kladou takové podmínky zvýšené nároky, a to jak při jízdě těžkého vlaku do kopce, tak i při jízdě z kopce.
Ve službách ZSSK Cargo. Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E479.1, od roku 1988 řada 131, tovární označení Škoda 58E. | foto: Phil Richards, CC BY-SA 2.0
Stejně jako předchozí širokorozchodný typ, zůstaly logicky i všechny lokomotivy řady 131 (ex E479.1) po rozdělení republiky na Slovensku. Po rozdělení ŽSR (Železnice Slovenskej republiky) a později ZSSK (Železničná spoločnosť, a.s.) provozuje dnes na Slovensku dvojdílné lokomotivy Škoda společnost ZSSK Cargo (Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a. s.).
Základní parametry lokomotivy řady E479.1 (od roku 1988 řada 131) uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo‚´ Bo’, hmotnost lokomotivy: 169 tun (2× 84,5 tuny), napájecí soustava: 3 kV ss, celkový trvalý výkon: 4 480 kW (2× 2 240 kW), maximální povolená rychlost: 100 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva řady E479.1, od roku 1988 řada 131, tovární označení Škoda 58E. | foto: Petr Štefek, CC BY 3.0
