ČS200 Škoda typ 66E
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS200 (Škoda 66E) | foto: tovární snímek z dobového katalogu
Je zajímavé, že čtyř typů dvoudílných lokomotiv Škoda vyráběných pro Sovětský svaz si zde zaslouží nejvíce pochvaly typ nejstarší a zároveň nejméně početný. Zákazník ho značil řadou ČS200. A čím nás tedy tak zaujme? Lokomotiva ČS200 dosáhla absolutního rychlostního rekordu mezi lokomotivami československé výroby. Stalo se tak v prosinci 2006, kdy bylo při testovací jízdě dosaženo rychlosti 262 km/h.
V označení řady ČS200 (v originále ЧС200) se objevila určitá anomálie. Písmena „ЧС“ jsou v označení řad elektrických lokomotiv exportovaných z Československa do Sovětského svazu úkazem standardním (okazují na ЧехоСловацкое производство, tedy československou výrobu), ale za nimi zpravidla následovalo pořadové číslo tam exportovaného typu, což dvoustovka očividně býti nemůže. Nebudeme vás dlouho napínat, Sověti si objednali rychlíkové lokomotivy s požadovanou maximální povolenou rychlostí 200 km/h, a to je právě číslo promítající se v označení řady.
Základní parametry lokomotivy ČS200 uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo’Bo’, hmotnost lokomotivy: 156 tun (2× 78 tun), napájecí soustava: 3 kV ss, celkový trvalý výkon: 8 000 kW (2× 4 000 kW), maximální povolená rychlost: 200 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS200 (Škoda 66E) | foto: Sergey Korovkin 84, CC BY-SA 3.0
Lokomotivy ČS200 byly určeny pro vozbu rychlíků na trati Moskva–Leningrad. Musely zvládnout táhnout vlak o dvanácti až čtrnácti čtyřnápravových vagonech a to na příhodných úsecích i trvalou rychlostí 200 km/h.
Zopakujme si, že všechny dvojdílné lokomotivy Škoda pro Sovětský svaz, tj. počínaje řadou ČS200 a konče řadou ČS8, byly určeny pro osobní rychlíkovou dopravu. S uživatelskou zemí potom souvisí, že byly širokorozchodné, měly automatická spřáhla SA-3 a zároveň jim chyběly nárazníky.
ČS6 Škoda typ 50E
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS6 (Škoda 50E) | foto: Diesellokophren – TrainPix, CC0
Lokomotivy řady ČS6 se vyráběly na přelomu 70. a 80. let. Vznik ČS6 souvisel s tehdy neustále narůstajícím počtem cestujících v železniční dopravě. Jestli byla předchozí lokomotiva ČS200 plánována pro rychlíky s až čtrnácti dlouhými čtyřnápravovými přípojnými vozy a nakonec jezdila s až dvaceti takovými vozy, tak lokomotiva ČS6 jich měla zvládat pětadvacet. S tím souviselo použití pomalejšího převodu v převodovce a potažmo snížení rychlosti.
Maximální povolená rychlost zde činila 160 km/h. Dokonce se původně uvažovalo s označením řady ČS160, ale potom zvítězil zdravý rozum a použilo se opět standardní pořadové číslo. A to, jak již víme, znamenalo označení řady ČS6.
Základní parametry lokomotivy ČS6 uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo’Bo’, hmotnost lokomotivy: 164 tun (2× 82 tun), napájecí soustava: 3 kV ss, celkový trvalý výkon: 8 060 kW (2× 4 030 kW), maximální povolená rychlost: 160 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS6 (Škoda 50E) | foto: k_danya, CC BY 3.0
ČS7 Škoda typ 82E
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS7 (Škoda 82E) | foto: tovární snímek
S úctyhodnými 321 vyrobenými exempláři představuje řada ČS7 nejpočetnější dvojdílnou lokomotivu Škoda. Výroba začala v roce 1983 a běžela v několika sériích s přestávkami až do roku 1997. Po roce 1991 se vyráběly pro Rusko a Ukrajinu. Většina z těchto lokomotiv je stále v provozu.
Jak jinak, vznik ČS7 souvisel s pokračujícím růstem přepravních výkonů osobní dopravy na železnici v 80. letech, přičemž tehdy to vypadalo, že se to nezastaví ani v dekádě následující. Místo zvyšování počtu vlaků se tedy opět plánovalo jejich prodloužení, tzn. zvýšení poštu vagonů, tentokrát na dvaatřicet a více.
Jen pro upřesnění, lokomotivy ČS7 nenahrazovaly předchozí řady ČS6 a ČS200. S ČS7 se počítalo hlavně na velmi dlouhých tratích, kde v té době tahaly osobní vlaky například šestinápravové lokomotivy ČS2T.
Zajímavost se váže i k „vázání“ lokomotivních dílů k sobě. U předchozích „prosovětských“ ČS200 a ČS6 nebyly tyto díly kupodivu spojeny automatickým spřáhlem SA-3, ale „nerozpojitelným“ spojovacím prvkem, a právě u ČS7 se začaly oba díly k sobě spojovat prostřednictvím SA-3.
Základní parametry lokomotivy ČS7 uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo’Bo’, hmotnost lokomotivy: 172 tun (2× 86 tun), napájecí soustava: 3 kV ss, celkový trvalý výkon: 6 160 kW (2× 3 080 kW), maximální povolená rychlost: 160 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS7 (Škoda 82E) | foto: vavilove, CC BY-SA 4.0
ČS8 Škoda typ 81E
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS8 (Škoda 81E). Pro zkoušky v Cerhenicích dostal samozřejmě prototyp ČS8-001 dočasně podvozky o normálním rozchodu, „obyčejná“ spřáhla u nás používaného typu a k tomu nezbytné nárazníky. Do sovětského svazu potom už odešel po těchto stránkách patřičně vybaven. | foto: tovární snímek
Elektrická lokomotiva ČS8 představuje jedinou dvojdílnou lokomotivu Škoda napájenou střídavým proudem. Určena je pro elektrifikované tratě s trakčním napětím 25 kV 50 Hz, především v kavkazské oblasti mezi Černým mořem a Kaspickým mořem. Většina lokomotiv ČS8 je dodnes stále v provozu, některé z nich na Ukrajině.
„Střídavá“ ČS8 je ekvivalentem „stejnosměrné“ ČS7. Také lokomotiva ČS8 je určena pro vozbu rychlíkových osobních vlaků s až dvaatřiceti i více přípojnými vozy na dlouhých tratích. Konstrukce obou typů je v mechanické části a stavbě skříně do maximální míry unifikována.
Základní parametry lokomotivy ČS8 uspořádání pojezdu: Bo’Bo’ + Bo’Bo’, hmotnost lokomotivy: 172 tun (2× 86 tun), napájecí soustava: 25 kV 50 Hz, celkový trvalý výkon: 7 200 kW (2× 3 600 kW), maximální povolená rychlost: 160 km/h |
Dvojdílná elektrická lokomotiva ČS8 (Škoda 81E)
Dvojdílné lokomotivy Škoda ve fotogalerii |
