Vasův běh je po 100 letech Mekkou všech „laufařů“

Když 19. března 1922 vyrazilo 119 lyžařů na 90 km dlouhou trať mezi švédskými městy Sälen a Mora na počest výročí protidánského povstání, určitě nikdo z nich netušil, že stojí u zrodu významné události. O 100 let později je z Vasova běhu nejslavnější dálkový závod na světě, jehož se každoročně účastní na 16.000 profesionálů i amatérů.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Ti všichni každou první březnovou neděli (letos se jel 6. března) usilují o to, aby po několikahodinovém utrpení spatřili cílový nápis „ve stopách předků za budoucí vítězství“. Letos vyhráli norští běžci na lyžích Andreas Nygaard a v traťovém rekordu Astrid Öyre Slindová.

„Obtížnost Vasáku je v tom, že je tak rovinatý a nedá se tam odpočinout,“ řekl o k tomu nejlepší český „laufař“ Stanislav Řezáč, který má na kontě jedno druhé a pět třetích míst. „Vyhrát Vasův běh, cítil bych se jako mistr světa,“ řekl před pár lety Řezáč. Podobně smýšlí i většina ostatních „laufařů“, neboť tradiční Vasaloppet je nejstarším, jedním z nejdelších a především nejslavnějším dálkovým během na světě.

Mezi vítěze Vasova běhu se v jeho stoleté historii zapsali i známí běžci Sixten Jernberg, Jan Ottosson či Michail Botvinov, rekordmanem je Nils Karlsson s devíti primáty. O triumf se zde naopak marně snažily běžecké legendy Björn Dählie či Gunde Svan. Rekordmankou mezi ženami je Švédka Sofia Lindová se čtyřmi vavříny, v roce 2016 vyhrála běh Češka Kateřina Smutná. „To bylo něco úžasného,“ vzpomínala na to později.

Švédští laufaři si zatím připsali nejvíc (74) prvenství, norští běžci vyhráli osmkrát, dvakrát Finové a Rakušané, dalších pět zemí (NDR, SSSR, Francie. Švýcarsko a Estonsko) má jednoho vítěze. Traťový rekord drží Nor Tord Asle Gjerdalen, jenž loni doběhl do cíle za tři hodiny, 28 minut a 18 sekund. Slindová letos vylepšila časem 3:50:06 o více než dvě minuty loňský rekord Švédky Liny Korsgrenové.

Vítězem prvního ročníku před 100 lety byl Švéd Ernest Alm, který jej zvládl za sem hodin, 32 minut a 49 sekund a jenž je stále nejmladším vítězem závodu. Od té doby počet závodníků každoročně stoupal, v posledních letech se ho účastní kolem 16.000 lidí. Do roku 1986 bylo povoleno bruslení, od té doby se běhá pouze klasicky. Od roku 1981 mohou startovat také ženy, ale jejich samostatná kategorie byla vypsána až v roce 1997. V dosavadní historii se Vasův běh neuskutečnil pouze třikrát, naposledy v roce 1990.

Myšlenka na uspořádání běhu vznikla v souvislosti se 400. výročím protidánského povstání. V roce 1520 uprchl švédský šlechtic Gustav Eriksson Vasa z dánského zajetí a v Moře se snažil přesvědčit místní sedláky k povstání. Neuspěl, a tak musel dále prchat na lyžích před pronásledovateli směrem do Norska.

Podle pověsti jej po 90 kilometrech dostihli v Sälenu dva poslové a přesvědčili ho, aby se vrátil do Mory a postavil se do čela osvobozeneckého vojska. Vasa Dány nakonec skutečně porazil a položil základy švédské suverenity. V červnu 1523 byl korunován králem Gustavem I. Dnes je Vasa považován za otce Švédského království, jež se zbavilo dánské nadvlády a brzy se stalo severskou velmocí.