O Ålandy bojovali před 100 lety Rusové, Švédové, Němci i Finové

Ålandy jsou ostrovy v Baltském moři mezi Finskem a Švédskem. Historicky šlo o strategickou oblast, bránu do Skandinávie. Přesně před 100 lety se o ně přetahovalo hned několik zemí, které usilovaly o hegemonii v oblasti. Pojednává o tom další díl videoseriálu Před 100 lety.

Před 100 lety

Sledovat další díly na iDNES.tv

Až do roku 1809 patřily ostrovy Švédsku. Po prohrané válce je tehdy švédský král musel spolu s Finskem podstoupit Rusku. Švédský ráz se ale na souostroví udržel, a to včetně jazyka a kultury. 

Po Krymské válce musely být ostrovy demilitarizovány, ale jako součást Finského velkoknížectví stále patřily Rusku. Během první světové války se o ostrovy začalo intenzivně zajímat Německo. 

Během ledna, února a března 1918 se o Ålandy svedlo několik bitev. Z potyček vyšlo vítězně Německo, které ostrovy ovládaly až do září. 

Spor vyřešila až Společnost národů v roce 1921. Ålandy zůstaly autonomní a demilitarizovanou součástí Finska. Dnes mají vlastní parlament, který má rozsáhlé pravomoci. 

Ačkoli mezinárodní politika je pravomocí centrální vlády v Helsinkách, ostrovy mají v EU řadu výjimek. Nepodléhají například daňovému systému EU a jsou mimo celní oblast unie. Ålandy jsou součástí Schengenského prostoru.