Engelbart, který se již nějakou dobu potýkal se špatným zdravotním stavem, zemřel v Athertonu v Kalifornii pokojně ve spánku, cituje Reuters dopis jeho dcery Christiny přátelům. Pravděpodobnou příčinou úmrtí bylo selhání ledvin.
Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželka zemřela v roce 1997, druhou ženou je Karen O'Leary Engelbartová. Engelbart měl čtyři děti: Gerdu, Dianu, Christinu a Normana.
Myš jako dřevěná krabička
První počítačová myš Douglese Engelbarta - její replika je vystavena v Muzeu počítačové historie v Kalifornii
Engelbard byl jedním z mála lidí, kteří ještě v prehistorických počítačových dobách uvažovali o tom, jak tato složitá zařízení přiblížit více lidem a využít je nejen ke zpracování dat, ale i k jejich prezentaci. Věřil, že počítače významným způsobem rozšíří lidské smysly a umožní lepší vyhledávání informací i vzdálenou spolupráci.
A tak se svým výzkumným týmem v Augmentation Research Center, který byl součástí Stanford Research Institute (SRI), pracoval v polovině šedesátých let minulého století na vývoji oN-Line Systemu (NLS). Mělo jít o počítač, který mj. usnadní lidem třídění informací a urychlí jejich vzájemnou spolupráci na řešení problému.
Právě jeho způsob komunikace počítačů a s tím související kooperace vědců, kteří s jejich pomocí řeší úkoly, se staly součástí i později vzniklého Arpanetu, který je považován za přímého předchůdce internetu.
A právě v tomto týmu vznikla i dřevěná krabička se dvěma velkými kolečky a kabelem, který ji spojoval s počítačem. Umožnila přenášet pohyb plynule na obrazovku. Geniální tah spočíval v umístění dvou na sebe kolmých koleček, každé z nich ovládalo jednu osu (více se o historii počítačové myši dozvíte v našem předchozím článku).
Myš přitom zvítězila nad dalšími způsoby ovládání včetně zařízení, které bylo připevněno na spodní straně stolu a řídilo se koleny. SRI později licencovala technologii myši za 40 tisíc tehdejších dolarů firmě Apple, která uvedla první komerční myš s počítačem Lisa v roce 1983.
Slavná přednáška - myš, úprava dokumentů i videokonference
Asi největší úspěch zaznamenal Engelbart jedno zimní odpoledne v roce 1968. Tehdy přednesl hodinovou prezentaci obsahující tolik převratných myšlenek, že byla řadu desetiletí uváděna jako "matka všech demonstrací". Mluvil před tisícem předních technologů, kterým předváděl kubické zařízení, což se považuje za veřejný debut počítačové myši.
Douglas Engelbart předvedl v roce 1968 práci se seznamem položek. Dnes to není nic revolučního, ale v době děrných štítků byla okamžitá úprava textu nebo přetahování položek myší revoluce.
Úprava jednoho dokumentu na dálku při souběžné videokonferenci není samozřejmá ani dnes, natož v roce 1968.
Douglas Carl EngelbartNarodil se 30. ledna 1925 v Portlandu v rodině opraváře rádií. Zapsal se na Oregon State University, ale ještě před promocí ho stihly úřady odvést k námořnictvu a odeslat do služby v Pacifiku. Po návratu do Spojených států, kde dokončil studium, byl zaměstnán jako učitel na University of California, Berkeley. To se stalo poté, co byl odmítnut ve Stanford Research Institute (SRI), protože jeho výzkum se tamním představitelům jevil jako příliš odtažený od praktických nasazení. V té době už měl v hlavě vizi, jak by mohly počítače pracovat. V roce 1957 začal konečně pracovat v SRI, aby od roku 1960 vedl tým, který zkoumal nástroje pro interaktivní výpočty. Po návratu z počítačové konference grafiky v roce 1961 načrtl Engelbart návrh myši a zeptal se kolegy Billa Englishe, zda by mu vyřezal prototyp ze dřeva. V roce 1970 přešla Engelbartova výzkumná skupina ke společnosti Tymshare. V pozdějších letech založil s dcerou Christinou manažerský program seminářů s názvem Bootstrap Institute. Zdroj: Reuters |
Engelbart ukázal v podstatě i první videokonferenci v reálném čase, když přenášel obraz a hlas kolegy ze vzdálenosti 30 kilometrů. Vysvětlil zde také teorii, jak by mohly být stránky s informacemi vázány dohromady pomocí textových odkazů, což byla myšlenka, která se později stala základním principem webové architektury. Video z přednášky se dochovalo na stránkách Stanfordské univerzity nebo na Vimeo.
V 70. letech došlo ke snížení rozpočtu na výzkum a řada Engelbartových podřízených odešla, například i do legendárních laboratoří Xerox PARC, kde později čerpal inspiraci Steve Jobs. Engelbartova role ve firmě, která rychle měnila vlastníky, se snížila. Engelbart se později věnoval i teorii managementu a v 90. letech vedl intenzivní semináře na Stanfordu.
Do roku 2000 získal Engelbart řadu prestižních ocenění, včetně prezidentské medaile National Medal of Technology a Turingovy ceny. Je mu věnováno i čestné místo v kalifornskému Muzeu počítačové historie. V prosinci roku 2009 Stanfordská univerzita ve spolupráci s SRI uspořádala oslavu 40. výročí jeho slavné přednášky.
Přes všechny úspěchy byl Engelbart poměrně skromný a nikdy neusiloval o bohatství, které se později stalo synonymem pro úspěch v Silicon Valley. Nikdy například nedostal honoráře za myš, kterou SRI později licencoval Applu.
Podívejte se na slavnou Engelbartovu prezentaci z prosince 1968 (101 minut):
