Zaměřme se na technologie, které nejen formovaly IT, ale i přes svoji zastaralost jsou stále žádané.
1. Diskety
Byla to společnost IBM, která v 70. letech minulého století vyvinula první komerční osmipalcové diskety. Ovšem až 3,5palcová disketa vynalezená v 80. letech se stala hitem. Diskety kdysi představovaly standardní formát používaný k ukládání dat nebo instalaci a spouštění softwaru. Tuto funkci nakonec převzaly interní nebo externí pevné disky, CD-ROMy, USB flash disky či možnost digitálního stahování a disketa se dostala na vedlejší kolej. Dnes je pro mnohé nejtrvalejším dědictvím diskety její ikona používaná k ukládání v počítači. Avšak věřte tomu nebo ne, disketa se stále používá v určitých koutech našeho světa, kde se jí čas jaksi nedotkl. Trh se sice vyvinul tak, že průměrný spotřebitel se s disketou pravděpodobně nesetkal již celá desetiletí, ale své uplatnění si stále najde.
3,5'’ diskety
Systémy, které upřednostňují spolehlivost před bezpečností, často pracují na technologii, která je vyzkoušená, místo toho, aby byl proveden upgrade, který by sice mohl poskytnout více pohodlí avšak zároveň by mohlo představovat zvýšení bezpečnostního rizika. To je i důvod, proč některé bankomaty a lékařská zařízení stále používají zastaralé disketové systémy – zde najdete vysvětlení. Také British Airways ukládá data z některých Boeingů 747 na diskety. Dokonce i některé vlády stále fungují na disketách a pravděpodobně ještě nějakou dobu budou. Ve Spojených státech používalo ministerstvo obrany k ovládání svého jaderného arzenálu diskety více než padesát let a teprve v roce 2019 byl tento způsob vyřazen z provozu. Důvodem, proč tak dlouho přetrvával, byla právě spolehlivost a bezpečnost. A zatímco mladší generace již disketu zřejmě ani nezná, starší by ji jistě ještě doma ještě našli.
2. Jehličkové tiskárny
Jehličkové tiskárny existují od doby, kdy byl americkými výrobci v 70. letech minulého století představen první tiskový terminál DEC LA30 a tiskárna Centronics 101. Tento druh tiskáren, které používají k tisku tiskovou hlavu, která se pohybuje ze strany na stranu po listu papíru a přes barvící pásku naplněnou inkoustem se otisknou jehličky na papír mají dvě obrovské výhody. Vyžadují malou údržbu a dokáží tisknout najednou více kopií (díky vrstvě kopírovacího papíru).
Každý bod je vykreslen malou kovovou jehlou, řízenou elektromagnetem, a to buď přímo, nebo pomocí malých vahadel. Většina jehličkových tiskáren má uložené jehličky vertikálně a v případě většího množství jehliček se zvyšuje hustota dopadu jehliček a tím i kvalita tisku. Počet jehliček je 2, 7, 9, 18, 24 a více. Tiskárny oproti laserovým nebo inkoustovým jsou sice pomalejší, ale díky svým výhodám jsou stále oblíbené v obchodech, kurýrních společnostech, u železnic, bank, mzdových účetních nebo jakýchkoliv zařízení a profesí, které potřebují vytvářet více kopií dokumentů najednou. Že je někdo používá, bezpečně poznáte podle nezaměnitelného zvuku.
3. Windows XP
Přesluhuje, a to celou řadu let. Řeč je o ikonickém operačním systému společnosti Microsoft. I přestože svět prošel několika iteracemi Windows, systém Windows XP stále neodešel do důchodu. Starý je více jak 20 let a jeho rozšířená podpora skončila už v roce 2014. I přesto ho někteří stále s oblibou používají. Jedním z důvodů je váhání při přechodu na nové technologie a v případě veřejného sektoru byrokracie spojená s nákupem licencí a investicemi v případě výměny starých počítačů, na kterých by nový systém již nemohl pracovat.
Systém Windows Vista, představený v roce 2006, měl přinést čerstvý vítr po poněkud přesluhujících Windows XP. Na první pohled zaujalo vyparáděné rozhraní Aero, které bylo na oko pohledné, ale i poněkud náročné na systémové prostředky. Robustní systém obsahoval spoustu funkcí, které mohly uživatele zmást. Přepracovaný byl také Start. V době, kdy se začalo prodávat stále více přenosných počítačů a přicházely na trh nevýkonné netbooky, to nebylo to pravé. I proto se na podobných zařízeních začala prosazovat konkurence.
Není se tak čemu divit, že se neustále objevují zaručené informace o tom, kdo tento operační systém stále používá. Například v roce 2017 internetem kolovala zpráva, že britskou válečnou loď, HMS Queen Elizabeth, pohání právě Windows XP. Tato informace byla záhy zpochybněna, ale kdo ví, jak to opravdu bylo (nebo je?). A jak se říká, na každém šprochu pravdy trochu. V roce 2019 se objevila zpráva, že systém Windows XP používá i Vladimir Putin. A není tajemstvím, že tento přestárlý systém pohání i vybrané tuzemské bankomaty a některé pokladny v obchodech. Každopádně, zatímco současné mladé generaci pojem Windows XP téměř nic neřekne, pro jiné je to nostalgie, která stále svoji práci odvádí dobře.
4. Nejstarší funkční počítač
Nejstarší dochovaný počítač na světě, který měl navíc zajímavý život, a stále funguje, je Harwell Dekatron. Stroj byl postavený už v roce 1951 a původně používán v Ústavu pro výzkum atomové energie v anglickém hrabství Oxfordshire. Zde nahradil práci prováděnou prostřednictvím sčítacích strojů. Nebyl to žádný rychlík, na dnešní dobu počítačů úkoly (rozuměj výpočty) plnil desítky sekund, na druhou stranu fungoval spolehlivě hodiny, nebo i dny v kuse, což bylo v té době něco neslýchaného.
Počítač Harwell Dekatron
V roce 1957, pouhých šest let poté, co byl zprovozněn, byla technologie samotného počítače už natolik zastaralá, že hrozilo jeho „sešrotování“. Naštěstí se tak nestalo. Místo toho byl nabídnut jako výukový nástroj do vysoké školy Wolverhampton and Staffordshire Technical College, kde byl přejmenován na Wolverhampton Instrument for Teaching Computation for Harwell. Zde v provozu zůstal až do 70. let 20. století, kdy byl darován muzeu. Dnes se nachází v National Museum of Computing v Bletchley Parku, kde mu tříleté „restaurátorské úsilí“ vrátilo jeho bývalou slávu a plnou funkčnost. Díky tomu je Harwell Dekatron opět nejstarším funkčním počítačem na světě a doslova masivní připomínkou toho, jaké byly dříve počítače.
5. Analogový modem a vytáčené připojení
Když internet začal nabírat na obrátkách, tak jedním z nejstarších a nejrozšířenějších způsobů, jak se k němu připojit, bylo skrz dial-up, nebo-li vytáčené připojení. Bylo realizováno prostřednictvím klasické telefonní linky a analogového modemu. Maximální rychlost, kterou mohlo být dosaženo bylo 56 kb/s. Pokus o připojení byl doprovázen sekvencí pípání modemu a pro mnohé uživatele to byl nejposlouchanější soundtrack jejich mládí – při zkoumání rodícího se world wide webu.
Přestože na počátku 21. století byla vytáčená připojení z velké části nahrazena širokopásmovým připojením a svět se dočkal tiššího a rychlejšího internetového připojení, dial-up žije a je používán dodnes. Například společnost AOL, kdysi pojem v oblasti připojení k internetu, měla ještě v roce 2021 stále 1,5 milionu zákazníků využívající vytáčené připojení. Nejde však o jediného poskytovatele v Americe, který tento způsob připojení k internetu nabízí. A pokud ho využívá USA, tak se nelze divit, že své uplatnění si najde na celé planetě. Důvody se přímo nabízejí, ať už je to ten, že jde o jeden z nejlevnější způsobů připojení k internetu a dokonce taky možných, nebo jiný. Pro uživatele v oblastech, kde není k dispozici kabelový nebo satelitní internet totiž představuje prakticky jedinou možnost, jak být online. Mimochodem, ještě v roce 2014 bylo v ČR 3 042 aktivních dial-up přípojek.
6. Cobol
Dost možná jste pojem Cobol do dnešního dne neslyšeli. Pokud ano, potom byste byli boháči. Jde o 63 let starý programovací jazyk. Vyvinut byl v roce 1959 zejména pro obchodní a později i databázové aplikace. Cobol měl za cíl přizpůsobit řádky kódu i lidem, kteří s programováním neměli tolik zkušeností – proto je připodobňovaný angličtině. I přes dnešní různé typy moderních programovacích jazyků je nejen hojně provozován, ale také žádáný těmi, co mu rozumí – programátory Cobolu. V současné době se využívá k různým účelům a dost často pohání bankomaty.
Protože Cobol je široce používán podniky a vládami, stále existuje mnoho jeho systémů, které je potřeba udržovat. Starší kód je přitom notoricky obtížné udržovat, protože programy jsou velké a složité. Pro údržbu programů jsou tedy potřeba programátoři s hlubokým porozuměním jazyku. Provádění změn v kódu také zabere hodně času, protože je těžké určit, zda změny ovlivní další části programu. Například v roce 2020 způsobil covid-19 v USA Cobolu poměrně velký problém. Americký systém nezaměstnanosti totiž běží na Cobolu a je velmi obtížné a nákladné provádět jeho změny v kódu. Kongres například na pandemii chtěl zareagovat tím, že upraví výpočet výplat v nezaměstnanosti na základě ušlých mezd. Úprava programu pro provedení výpočtu by však trvala pět měsíců. Cobol systémy tak nelze měnit dostatečně rychle, aby reagovaly na krizové situace. Problém je ještě umocněn tím, že není dostatek Cobol programátorů, aby pomohli se zvýšenou údržbou potřebnou pro podporu systémů – ti kteří ho ovládají, jsou dost často už v důchodu, nebo se k němu blíží.
