Když pomník, tak obrovský, když nápis, tak takový, aby byl vidět třeba až z vesmíru. Způsoby oslavování a glorifikace, kterých se dočkali nejvyšší soudruzi po celém lidově-socialistickém světě, nemají v jiných režimech obdoby. Samozřejmě kromě příbuzného režimu nacistického.
Nejvíce pomníků a oslavných nápisů, které jsou po zemích bývalého sovětského impéria rozesety dodnes, nese pochopitelně podobu Vladimíra Iljiče Lenina - vůdce revoluce a všech bolševiků.
Jak jistě nejen Prážaci vědí, Vladimír je v Ječný, ale největší pomník měl mít pochopitelně v Moskvě. Na místě zbořené Katedrály Krista Spasitele byla v roce 1939 zahájena výstavba technicky naprosto ojedinělého Paláce Sovětů. Nejvyšší stavby na světě (415 metrů), která měla být korunována obří Leninovou sochou, srpem a kladivem. V průčelí měli mít pomník dva kamarádi Marx a Engels.
Hlavní sál budovy byl projektován pro 21 tisíc lidí nad nimiž by se klenul strop ve výšce 100 metrů. Takzvaný Malý sál pak už byl pro "pouhých" 6000 soudruhů.
Stavbu přerušila válka a už nikdy nebyla obnovena. Dnes na místě opět stojí monumentální Chrám Krista Spasitele.
Větší palác ve svých snech plánoval v Evropě už jen Hitler a jeho dvorní architekt Albert Speer. Dóm (Velká veřejná hala) v Berlíně, hlavním městě Germánie, měl pojmout 180 000 diváků. I z něj zbyly pouze plány. Psali jsme o něm v článku Letiště Berlín Tempelhof zmizelo z mapy. Naposledy jsme na něm přistáli.

Po Leninově smrti byla vyhlášena soutěž o nejlepší architektonický návrh budoucího mauzolea. Některé návrhy byly opravdu šílené. O mnoho šílenější je však fakt, že k Leninově místě odpočinku se dodnes chodí poklonit novomanželé těsně po obřadu.
Svítící Lenin a Lenin pod vodou
Ani první sovětská žárovka se neobešla bez Lenina a tehdy vládnoucího kata Stalina. V roce 1935 byla představena v parlamentu a patřilo k paradoxu doby, že díky rozsáhlé elektrifikaci země mohla svítit i v té nejzapadlejší vesnici, zatímco nebylo co jíst.
Dnes ji seženete v moskevských starožitnictvích za cenu okolo 2000 dolarů.
Na Ukrajině vzniklo v roce 1991 unikátní muzeum byst. Leží 100 metrů od břehu města Atleš a 12 metrů pod hladinou moře. K hlavním exponátům samozřejmě patří bysta Lenina.
Stránky, které se nezabývají ničím jiným, než památníky, pomníky a bystami Vladimíra Iljiče naleznete zde (pouze v ruštině).
Nápisy v krajině oslavují dodnes
Zatímco obchody zely prázdnotou a někdy ani tou ne, dřevorubci poblíž sibiřského města Zverinogolvskoe se rozhodli vzdát Leninovi hold ozdobným vysázením (či vykácením) lesa.
Nápis, který tehdy ze stromů vznikl, je čitelný dodnes a podívat se na něj můžete na Google Earth. Pro azbuky neznalé praví - Leninovi je 100 let. Nápis vznikl v roce 1970 a ze Země není čitelný. Jeho přesný účel není znám. Jisté je, že po dlouhou dobu si jej mohla číst pouze obsluha amerických špionážních satelitů.
Nápis si můžete na vlastní oči prohlédnout na Google maps zde.
Podobných nápisů naleznete na satelitních mapách desítky. Nejčastěji oslavují vznik SSSR (CCCP), Komunistickou stranu Sovětského svazu a samozřejmě Lenina.
Na Google maps najdete nápis zde.
V sedmdesátých letech, kdy vzniklo nejvíce oslavných nápisů, nebyl už Stalin díky Chruščovově legendárnímu projevu oslavován, takže jej v mapách nenajdeme.
Další nápisy a zajímavosti o bývalém Sovětském svazu i současném Rusku naleznete na stránkách English Russia.
I v Česku existují podobně hrozivé nápisy. Jeden takový jsme objevili při psaní reportáže o nejvyšším vysílači v ČR. O jaký nápis jde vám prozradíme v článku příští čtvrtek. Vztahuje se k němu také tato již ukončená soutěž: Technologické tajemství: poznáte, co je ta zářící věc vznášející se nad krajinou?.
Marx, Engels, Beatles, Lenin a VŘSR. Hesla, která si my starší budeme pamatovat do konce života a při probírání starých krabic nám je tu a tam připomene lampiónek, rudá vlaječka či mávátko. Dobře, že už jsou pryč. Samozřejmě kromě těch Beatles (to je jen takový vtip, vypůjčený od kapely Vltava).