Francouzský soud odsoudil Microsoft k pokutě 3 milionů franků v kauze SynX versus Microsoft. Jestli vám na tom rozsudku je něco divného, pak především skutečnost, že pokuta je stanovena ve francích, zatímco oficiální měnou Francie je Euro. Nemýlíte se. Rozsudek je staršího data - rozhodnutí padlo v srpnu roku 2001. Co je na tom všem nejpikantnější? Až do nedávna se o tomto rozsudku nic nevědělo a celá causa se na světlo světa dostala až v okamžiku, kdy jí minulý týden věnoval pozornost ve svém dopise obhajujícím open source software peruánský senátor Edgar David Villanueva Nuńez (dnes asi jediný známý peruánský senátor...)
Jenže pěkně popořádku.
- Konec 80. let - společnost SynX Relief vyvinula produkt Character, proprietárni animační utilitu. Tu si registruje u francouzského Úřadu duševního vlastnictví.
- 1992 - Společnost SoftImage podepsala smlouvu s SynX o integrování funkcí Characteru do vlastního produktu SoftImage 3D - vše za licenční poplatky samozřejmě.
- 1994 - SoftImage předkládá společnosti SynX nové návrhy, když požaduje práva ke zdrojovým kódům programu Character a snížení licenčních poplatků na polovinu nebo zrušení smlouvy. SynX odstupuje od smlouvy, krátce nato je oznámeno, že Microsoft koupil společnost SoftImage.
- 1995 - Smlouva mezi SynX a SoftImage/Microsoftem je skončena a Microsoft oznamuje, že „některé nebo všechny" funkce Character byly ze SoftImage 3D odstraněny. Podle SynXu ale Microsoft odstranil pouze jednu funkci a minimálně osm dalších jich ve svém produktu ponechal. SynX proti tomu protestuje a koncem roku předává celou věc francouzské justici.
- 1996 - SynXu docházejí peníze, protože funkce jeho produktu nabízí i Microsoft a tak vyhlašuje bankrot
- 1997 - Autoři programu Charakter se spojují aby hájili svá práva proti SoftImage.
- 1998 - Microsoft prodává SoftImage společnosti Avid, mimo jiné i výměnou za akcie.
- 27. září 2001 - Podle rozsudku obchodního soudu v Nanterre je Microsoft vinen porušením autorských práv a je odsouzen k pokutě 3 milionů franků, tedy zhruba 15ti milionů Kč. Společnost se proti rozsudku odvolala.
Celá záležitost je na jednu stranu linuxovými geeky zveličována, na stranu druhou může mít značný dopad v budoucnu.
Především musíme brát v potaz, že rozsudek nenabyl právní moci a tedy se na Microsoft z hlediska práva zatím stále musí pohlížet jako na nevinného. Celá právní pře se může táhnout téměř do nekonečna a velmi pravděpodobně i právníci Microsoftu počítají s tím, že finančně žalující stranu utahají věčnými odvoláními a to i přes to, že věc se zdá být poměrně jasná.
Je také třeba vzít v potaz skutečnost, že k případu došlo ve firmě, kterou Microsoft koupil, nikoliv v samotném Microsoftu a tedy celou zlodějinu budou mít daleko spíš na svědomí šéfové SoftImage, kteří velmi pravděpodobně Microsoft přesvědčili o tom, že vlastní něco, co nevlastnili. Lze si jen těžko představit, že nějaká podobná krádež se uskutečnila na přímý rozkaz vedení Microsoftu a tedy celá kauza spíše vypovídá o tom, že Microsoft akvizici nezvládl tak, jak chtěl. To ostatně potvrzuje zbavení se SoftImage o pár let později.
Až potud by tedy aféra nebyla nijak velkou aférou, kdyby se tak úžasně dokonale neututlala. Jediné dva zdroje informovaly o soudním procesu - v prvé řadě Le Monde Informatique a dva měsíce poté také i PC World Malta. Jiný časopis patřící IDG stejně jako PC World Malta o procesu nereferoval a věci si nepovšimly ani jinak microsoftsky bdělé servery jako Slashdot nebo NewsForge.
Proč tolik nevšímavosti?
Důvodů je několik. Především servery jako Slashdot nejsou přísně vzato zdroje informací, ale odkazy a komentáře na ně. Čili vycházejí z jiných zdrojů. A jiné zdroje o případu nereferovaly.
Proč nereferovaly velké vydavatelské sítě? Možná proto, že právě v září byly v USA jiné problémy v podobě teroristických útoků a navíc rozsudku v nějakém francouzském městě si nemusel každý všimnout. Jenže je tu samozřejmě poslední teorie. Microsoft velkým vydavatelstvím doporučil, aby vyčkaly na konec soudního procesu s publikováním informací s dodatkem, že nyní se musí soustředit na reklamní kampaň pro svá WinXP. A to je argument, kterému obchodní oddělení nakladatelství rozumí.
Zda se tak skutečně stalo, není jisté. Na internetu ale putuje doznání jednoho redaktora IDG, který údajně článek na toto téma do amerických médií IDG připravil a tento nebyl publikován. Zda jde o podvrh nebo skutečnost, jisté není a uspokojivě se to ani nikdy nezjistí. Stejně tak, jako otázka, zda Microsoft opravdu vyhrožoval stažením reklamy, nebo zda zpráva zapadla z prozaičtějšího důvodu - byla z Francie.
Kam bude celý případ směřovat, se ještě uvidí. Skandál se v tomto případě rodí opatrně, ale jak to tak vypadá, nakonec se narodí. A Microsoft má z ostudy kabát. Copak vy si při vypalování „záložní kopie" Office balíku nevzpomenete na staré pořekadlo, že okrást zloděje není krádež?
